TOM

Mám nového kamaráda.

Říkejme mu Tom.

Tom je od nás malinko odlišný.Je totiž nevidomý.V dosavadním životě mu to nevadilo.Na posmívání spolužáků si zvykl, poté přestoupil do speciální školy.

Chodíme se s Tomem často procházet.Jdeme do parku a já mu vyprávím, jak vypadají stromy na jaře,jak svítí slunce a jak vypadají ptáci ,které Tom slyší zpívat.

Všemu pečlivě naslouchá, když mu půjčuji své oči aby viděl svět v barvách.

Občas si ty role vyměníme...Tom mě učí dívat se na svět srdíčkem.ležíme u řeky,mám zavřené oči a vnímám vše okolo...je to nádherné když najednou vnímám světlo slunce,zpěv ptáků...

Je to jako nádherný sen, akorát že pro Toma je to krutá realita...

Když sme spolu byli naposled najednou se otočil a já viděla jak se mu přes hradbu řes dere slza.

"proč nemůžu vidět svět jako Ty???proč nevím jak vypadá slunce,listy když slétají na podzim ze stromů, nebo tvé oči když se na mě dívají?"

Nevím......

"Radši se dál dívej srdíčkem svět by Tě zklamal Tome...