Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMrtvá touha
14. 04. 2007
6
8
1856
Autor
Neuwe
Janči, ač já Non sum dignus
Tak krásná chvíle,
že je prokletím ji rušit,
vždyť čas tak pomalu ubíhá,
jakoby i on tušil její nádheru.
Slzy, ach slzy, ty už zasychají,
však tíhu z srdce nevezmeš,
když nežije, co chtěl jsi, aby žilo,
když zahynul celý tvůj svět.
Teď teprve mluv,
na konci všeho,
v době slepých očí
a bolesti.
Teď teprve mluv,
když přes temnotu smrti
nezasvitne ani paprsek naděje,
která by tobě ulehčila.
Svou touhu pohřbil jsi
do nové hrobky,
neboť ji zabili
a už nevstane.
8 názorů
NightStalker
23. 12. 2010sestricka.slunicko1
19. 04. 2007
..neni to az moc patosu...vis, myslim, ze casem vyprcha, a pak se jen nad textem . teda s odstupem, usmejes...ja nevim, no: privatni vec...)
Neuwe: to je důležité vědět. Bylo mi jasné, z jaké situace to pochází...odmítnutí důvěrně znám - a bolí to vždycky, i když jsou tu důvody, které jsou "polehčujícími okolnostmi."
Petr_Fonvald
14. 04. 2007
díky, já tu situaci znám velmi, velmi dobře. Reagoval jsem tím na řadu věcí, zvlátě na svůj dialog s tou přítelkyní, která mne odmítla. Ale za tu noc jsem rád, protože jsem zjistil, že mne neodmítla pro mne samého, ale ze strachu, abych se pro ni nestal všedním a nebyl něčím neustávajícím.