FFka xD

-         4 –

 

„Ano ale zajímalo by mě proč najednou se tak staráš hele.Cítíš vinu,nebo co?“

„Ne,prostě nechci aby ti hnisala ruka hele.Nejsem sobec ani ten,kdo přeje jiným zlo.Prostě proto,jinej důvod nehledej.“

„Aha.“řekl jen a koukl na Billa.Otočila jsem se na něj taky a všimla si,kam zírá.Celou dobu zíral do Tomovejch brýlí.Nechápala jsem to,až pak mi došlo že se v nich odrážím.Co to...sakra?

„A co Sam?“zeptal se po chvíli Bill.

„Co s ním?“

„Říkal že skvěle líbáš.“řekl Bill odtažitě a zadíval se na mě.

„Tak asi jo.“řekla jsem jen a zavazovala Tomovi ruku.

„Tak když už jsi tu,můžem se jít rovnou kouknout na ty filmy.“přerušil Tom moje a Billovo vzájemný zírání do očí a to ticho,který panovalo.

„Asi...asi bych se měla jít převlíct hele.“navrhla jsem a sjela pohledem až ke špičkám svých nohou.

„To asi jo.Děkuju....děkuju moc,že jsi se snažila mi pomoct.Ani máma by to nezvládla líp.“mrkl na mě.

„A kde je vůbec?“

„Někde služebně,zase.“

„Aha.No nemáš zač ale mu...“

„Musím k doktorovi,vím.Tak se rychle vrať.“řekl a plácl mě po zadku.

„Nebolí tě náhodou ruka?“pronesl nasraně Bill.Co mu je do toho?

„Tak asi ne.“rejpla jsem a usmála se na Billa.Co si sakra myslí chlapeček?Sice mě vytočilo že mě plaskl po prdeli ale to Billovo rejpnutí mě vytočilo víc.Jen smutně povzdechl,otočil se a odešel.

„Asi se nasral.“

„Zdál se mi spíš smutnej.Ale neznám ho,nepoznám to.“řekla jsem a sešla schody.

„Pak zazvoním.“řekla jsem a šla.Šla a přemýšlela,proč Billovi sakra tak vadilo,že mě ten Tom pleskl?Proč se stará vůbec?Mám z něj v hlavě bordel.A to dokonalej.

 

„Co se stalo že jsi tak valila?“přivítala mě doma máma.Nemohla jsem jí to říct,volala by Simone,to nešlo.Dělej Vicky,přemýšlej nad výmluvou,šup.

„No,Tom něco chtěl,volal že je to akutní.Zasekl se mu toustovač a nebyl okolo nikdo na pomoc.“zalhala jsem a styděla se že tak lžu vlastní mámě.

„Aha tak to jo.Proto jsi musela jít jen v košilce viď?“řekla máma a ukázala na moje obě spadený ramínka.Tak jsem běžela že jsem to ani neřešila.Ježiš co ta si teď bude myslet?

„Na to,že to byl jen toustovač jsi tam byla celkem dlouho.Nechceš mi něco říct?“mrkla na mě máma.A sakra..tak,a co teď?

„Okej,ale musíš bejt ticho.“řekla jsem a rozhodla se s pravdou ven.Máma se vítězoslavně usmála s čekáním,že se dozví že jsem snad spala s Tomem nebo co.Jako kdyby mě neznala.

„Bill práskl dveřma a vysklil je,Tom měl z toho střep v ruce.Ale nesmíš to říct Simone,prej by měla pak moc péče a keců.“řekla jsem jedním dechem a doufala že máma bude ticho.

„Ale teď se valím převlíct a pak zase k nim.Hodlám se seznámit víš.“řekla jsem a valila nahoru,převlíct se,trochu se zkulturnit a pak jsem zase seběhla schody a běžela směr k nim.

„Celkem rychlá.Nemusela jsi tak spěchat.“řekl Bill.Proč chodí otvírat jen on?

„Okej,když to chceš slyšet.Musím ti říct pravdu.“nadechla jsem se a řekla...

„Nemohla jsem to už bez tebe totiž vydržet víš.“vydala jsem ze sebe a uslyšela rachot.Koukla jsem za Billa a uviděla Toma jak sbírá obaly s dvdčkama a cdčkama.

„Vážně?“rozzářil se Bill.

„Ehm,ne...dělala jsem si prdel.“celá vysmáta jsem zavřela dveře a šla pomoct Tomovi to posbírat.

„Leknutím z toho,co jsi řekla jsem to upustil.“vysvětloval Tom.

„Aha.Ježiš,to jsem nečekala.“řekla jsem a smála se dál.

„Blbej fór.“řekl Bill,prošel kolem nás a za chvíli jsme slyšela třísknutí dveří....

„Co mu je?“řekla jsem vážně a smích mě přešel.

„Asi se zase nasral.Za ty dva dny už je to snad po desátý.Nevím co mu přelítlo přes nos.“řekl a dával CDčka do obalů.Za chvíli se ozval dupot a následně opětovný třísknutí dveří.

„Ježiš to je kretén.On odešel,přitom sme byli domluvený...“

„Na čem?“

„Že se budem koukat na filmy,my dva,on a že to bude v pohodě.Co mu zase je debilovi jednomu?“

„Hele já myslím že radši půjdu,ty bys měl jít za ním a promluvit s ním,zjistit co a jak.Pak bys mi to mohl říct.“mrkla jsem na něj.Smutně se zašklebil.

„No on mi to neřekne víš a chtěla bych to vědět.I když mi do toho asi nic není,ale zajímá mě to.“řekla jsem a prohodila rukama.

„Jsem myslel že si uděláme fajn odpoledne.“prohodil Tom a vzal do ruky haldu Cdček.

„No tak...tak jo teda.“rozhodla jsem nakonec.Nadšeně se usmál a sedl si na sedačku.Poslušně jsem sedla vedle něj a on mi na klín rozsypal haldu těch Cdček.

„Vybírej.“

„Ne ty...“

„Ty,jsi tu host.Tak vybírej a neremcej.“řekl přísně a zatvářil se jak nějakej učitel.

„Takhle se tváříš na každou?“smála jsem se.Konečně jsem se zase měla důvod smát,po věčným smutnění.

„Jak to myslíš?“

„No tváříš se jako nějakej učitel hele.“ukázala jsem na jeho obličej.Zasmál se.Měl takovej hlasitej smích,nemohla jsem už z toho samotnýho smíchu.Jsem ráda že jsem ho poznala.Už se mi nezdá jako arogantní nafoukanej frajírek,vypadá jako fajn kluk.

„Ne,jenom speciálně pro tebe.“řekl a já si uvědomila,že ani neví jak se jmenuju.

„Hele jo,zapomněla jsem.Já jsem Vicky.Neřekla jsem ti to.“usmála jsem se a podala mu znovu ruku,abych opravila to z minula.

„Já vím.Ale okej.Takže znova.Já jsem Tom.“usmál se a podal mi tu svoji.

„Sorry za to jak jsem ti řekl to,že lepší než vypadat jak ty.A jak jsem byl hnusnej.Fakt mě to mrzí.“

„Jo,v pho.A....Promiň za to minule.Nechtěj vědět co jsem si o tobě myslela.A o Billovi.“řekla jsem a Tom mě zkoumal pohledem.

„Co koukáš?“

„Jen koukám jak jsi pěkná.Co jsi si o mě myslela?A o Billovi?“

„Hele...nech si to jo?“

„Okej ale co jsi si myslela?“

„Chceš to vědět?“

„Chci...“

„Myslela jsem si že jsi arogantní nafoukaný děvkař.“

„A teď si myslíš?“mrkl na mě až jsem se musela smát.V tom se rozrazily dveře a v nich Bill.

„Vidím že se bavíte i beze mě.V klidu,jen jsem tu zapomněl mobil.Bavte se dál.“řekl a koukal kamkoli,jen ne na nás.

„Bille počkej.Ty magore stůj.“valil za ním Tom.Asi došel až k němu do pokoje,protože najednou bylo ticho a já skejsla sama na sedačce.Tak to ne!Rozhodla jsem se to zjistit.Potichu ale přitom rychle jsem se vydala nahoru k Billovi.Jediný štěstí bylo,že nahoře byli jen dva pokoje,a to Tomův a Billův.

„A proč ne?“

„Prostě proto!“

„Tak si polib prdel!“zaslechla jsem.

„Ty si polib.Nebo víš co?Ne...řekni Alžbětě třícátésedmé ať ti ji políbí,určitě ti mileráda vyhoví!“ozval se Bill.Tak to prr ale..

„Je to Vicky.Jak Vicktorie.“

„Je vidět že se vyznáš.“řekl Bill a podle hlasitosti jeho mluvení jsem poznávala že se přibližuje.Tychle jsem stoupla tak,aby až otevře bych byla za dveřma.Povedlo se.Moc ty dveře neotevřel,takže mě nepraštil.Jen jsem nevěděla,jak se zase nenápadně přeplížím do obýváku,to asi neprojde.Sakra....

„Co ty tu .. kurva.“řekl Bill když se otočil a všiml si mě jak tam „nenápadně“ stojím.

„Já...já...ehm....“

„No?“

„H..hle-hledala jsem Toma.“zakoktala jsem se.Musel by být hodně blbej kdyby nepoznal že lžu.

„To určitě.Mě to je jedno.Jdu,bavte se.“

„Bille počkej stůj.Prosímtě Bille...zastav se.Sakra Bille!“volala jsem na něj ale neposlouchal,odešel.Nakoukla jsem do pokoje a uviděla Toma jak sedí a má ruce v dlaních.Yeah,vypadalo to sladce,ale to je teď jedno.

„Tome?“zvedla jsem mu hlavu tak,aby měl oči v úrovni těch mých.

„Co se stalo?“řekla jsem a zahleděla se na něj.Nebrečel,to jsem viděla,asi nad něčím přemýšlel.

„Nic.Jdem..řekla jsi mi,co sis o mě myslela.Tak mi řekni co si myslíš teď.“usmál se bravúrně a rychle otočil téma.Okej,stejně se to časem dozvím.

„Teď?Teď se mi zdáš fajn,za tu chvíli co tě znám.Jsem ráda že tě znám,vidím že nemůžu soudit jen podle časáků.“

„No to teda nemůžeš.“dloubl do mě a vzal mě za ruku.

„Pojď,jdem dolů.Ať si Bill nasere,když je tak ...“

„Co?“

„Tvrdohlavej...“dořekl Tom a stiskl mi ruku na znamení,abych šla.

„Už jdu hele.“řekla jsem a šla.Tom mě pořád držel za tu ruku a asi mě nehodlal pustit.

„Tome?“řekla jsem a zastavila.

„Ano?“řekl a otočil hlavu na mě.

„Víš...“řekla jsem a kejvla směrem k našim rukám.

„Jo no..“zčervenal Tom.

„No víš,mohl bys třeba....“řekla jsem a jemu konečně došlo že mě má pustit.Po chvíli trapnýho ticha jsme propukli v ohromnej smích.

„Ježiši to bylo trapný..doufám že si nemyslíš že já,že..chápeš“

„Ne neboj.“řekla jsem a smíchy se popadala za břicho.

„Hele prosimtě,řekneš mi to?“zvážněla jsem a doufala,že to z něj vypáčím.

„Promiň ale....ne.A příjde čas,Bill ti to řekne sám.Nekouknem na nějaký ty filmy?“řekl Tom a ukázal na tu hromadu na sedačce.Koukla jsem na hodiny,byly dvě hodiny.

„Asi bych se měla jít domů najíst.“

„Něco najdem.Objednáme pizzu.Prosím.“škemral Tom a prosebně na mě koukal.Nemohla jsem tomu odolat.

„Ale ne moc dlouho,jdu zítra do školy.“řekla jsem a usadila se do pohodlné sedačky.Pod hlavu jsem si dala polštář,kterej nádherně voněl pánskou voňavku.Zajímalo by mě,jestli Tomovou nebo Billovou.Zabořila jsem do něj hlavu a přemýšlela nad tím,co může Billovi být.

„Tak ale vyber něco.“pohladil mě něžně po zádech Tom.Uplně mnou projela vlna...čehosi neidentifikovatelnýho,něčeho příjemnýho.Kdyby se mě takhle dotkl Bill..počkat ne,to ne!

„Okej okej.“probrala jsem se z transu a zvedla se.Tak hbitě,že jsem sesypala zase z postele ty Cdčka.

„Já už na to seru.“prohlásil Tom.

„To nějak vybereš takhle jak je to na zemi.“řekl jen a šel do kuchyně.Pohrabala jsem se hromadou hororů a komedíí až jsem něco vybrala.

„Co tohle?“řekla jsem a vytáhla Za Plotem.

„To je animovaný!“prohlásil Tom a udělal nechápavej obličej.

„Vím,ale ta veverka je děsně roztomilá.Ono je těžká vybrat něco z tý haldy.“řekla jsem a cpala Tomovi Za Plotem.

„Tak když chceš.Už jsem objednal tu pizzu,je tu prý za 15 minut.“řekl Tom a zapl DVDčko.Dal do něj to Za Plotem a odsunul na bok ty Cdčka a pak se usadil vedle mě.

Sledovala jsem film jako přikovaná k sedačce a totálně slintala nad veverkou.Byla tak roztomilá.Tak moc jsem byla zažraná do fimu že m uteklo to,jak na mě koukal Tom.Kdybych se v jednu chvíli neotočila,ani to nezjistím.

„Proč na mě tak koukáš?“

„Promiň ale ještě jsem nezažil holku který by takhle vyváděla nad veverkou.“usmíval se Tom a zíral na mě.

„Problém?“

„Právěže vůbec ne,alespoň si nehraješ na dospělou.Je to náhodou roztomilý.“řekl a pomalu začal přibližovat svůj obličej k mýmu.Počkat tak tohle ne,tohle ne.Včera Sam,dneska Tom,co příjde zítra?Bill?Jo,tak to bych brala...teda vlatně..PANEBOŽE.Byla jsem tak zabraná do myšlenek že jsem si ani neuvědomila,že se vpíjím do Tomových rtů a vášnivě si je vychutnávám.Možná to bylo myšlenkou na Billa,nevím čím ale bylo to sakramensky divný.

„Sakra Tome,tohle..to nejde.TOME!“řekla jsem a s necutí se odlepila od Toma.Ne proto,že by se mi snad hnusil,ale hnusila jsem se sama sobě.Tohle nešlo,připadala jsem si jako nějaký laciný zboží.

„Máš pravdu..sakra máš...“řekl,jenže já neodolala a přitáhla jsem si ho zpět.

„Pravdu..“procedil mezi polibky a pak mi je dokonale vracel.Nechápala jsem svoje myšlení,tohle mi prostě nešlo do hlavy.Nikdy mě tohle nenapadlo,nikdy jsem to nechtěla,tak proč to teď sakra dělám?Vždyť chci,chci se líbat.Ale ne s Tomem.Chci,chci s Billem.Sakra co mi haraší ? ....Nechci,nechci ani s Billem.Sakra...

„Tome počkej...Tome...“snažila jsem se odtáhnout.

„Ano?“řekl mi mile.

„Jestli nechceš tak...“

„Chci...“řekla jsem a odhodlaně zase přitáhla jeho obličej ke svému a jemně ho líbala...

 

 

-         5 –

 

„Nepřestávej...“řekla jsem mezi jeho stále vášnivějšími a intenzivnějšími polibky.Odtáhl se odemě a zahleděl se mi do očí.

„Jsi si jistá,že to takhle chceš?“zeptal se tiše a vážně.

„Jsem.“řekla jsem a sundala tričko.Nevím,jestli už předtím pochopil,ale teď už jistě.

„Hele podívej,nevím,jestli je to správný...“

„Je.“řekla jsem a přitáhla jeho rty ke svým,aby už nemohl nic říct.Zajela jsem mu rukou pod tričko a nehty přejížděla po zádech.Líbal mě na krku tak vášnivě,že jsem musela zaklonit hlavu.Lehla jsem si a on se položil na mě.Jednou rukou mi podepíral hlavu a druhou mě hladil na bříšku.Lechtalo to,ale bylo to moc příjemný.Sundala jsem mu triko a chtěla se přetočit na něj,ale při tom jsme spadli ze sedačky.Vůbec jsme to neřešili a prostě leželi na zemi,Tom podemnou.Líbala jsem ho na krku a pomalu přecházela na hrudník.Krouživými pohyby jsem se dostala až k jeho podbříšku,které se mu prohlubovalo pod mýmy polibky.Vychutnávala jsem si ten pocit.Opatrně jsem mu rychle rozepla džíny a hodila je pryč.Jen jsem si vychutnávala pohled na jeho „nadupany“ trenýrky a líbala ho dál v podbříšku.Pomalu začal vydávat jeden sten za druhým,stále hlasitější.Sundala jsem mu s váháním a značnou pomalostí i trenýrky.Na tohle jsem nebyla zvyklá!Spát s klukem den po tom,co ho znám.Líbala jsem ho na vnitřní straně stehen a Tom nepřestával vydechovat.Vypadalo to,že se mu to líbí,což jsem měla radost.Pomalu jsem se přemístila k jeho rozkroku a začla jemně nasávat.Tom byl hlasitější než ten film,co nám hrál v pozadí.

„Takhle to ne..“řekl Tom a přetočil nás zase tak,aby ležel nademnou.

„Ale já..neskončila.“řekla jsem s překvapením.Neřešil to a líbal mě na krku až pomalu přecházel k hrudníku.Obratně mi za zády rozepnul podprsenku a odstranil ji pryč.Líbal mě na prsou a ke mně přicházel pomalu ale jistě pocit euforie.Představila jsem si,že otevřu oči,které jsem slastí zavřela a uvidím Billa.Ne to ne!Sakra....je tu Tom,žádnej Bill.Pomalu se svými polibky přemístil až k podbříšku.S velkým zájmem rozepl džíny.Líbal mě na vnitřní straně stehen,tak jako já jeho.

„Chci to.“vydechla jsem z posledních sil a podívala se na Toma.

„Jsi si jistá?Už to pak nevrátíš.“

„Jsem...“Sundal mi to poslední,co na mě zbylo.Obratně šáhl do stolku kousek od nás a vytáhl kondom.Nasadila jsem mu ho a položila se do původní polohy.Lehce jsem roztáhla nohy a Tom ke mně přistoupil a něžně,ale zárověň tak drsně,do mě vnikl.Nejdřív se ve mně pomalu pohupoval.

„Víc...“vydechla jsem a on přidal na intenzitě.Postupně přirážel víc a víc a já se nezmohla na víc,než na hlasitý sten.Měla jsem stále zavřené oči a jen si to vychutnávala.Po chvíli jsem uslyšela hlasitý sten od Toma a pochopila.Taky jsem tak za chvíli dopadla.Tom vedle mě unaveně polehl,celý zadýchaný.Nebyla jsem na tom o nic líp.Celá zadýchaná a navíc,upřemýšlená.Začala jsem přemýšlet nad tím,co se teď stalo.

„Tome to...“řekla jsem a z očí se mi spustilo pár slz.Koukl na mě a jemně je slíbl z tváře.

„Asi to bereš jako chybu viď?“řekl a hodil přes nás přehoz ze sedačky.

„Jako chybu ne,byl to úžasný sex....“řekla jsem,ještě celkem zadýchaná.Nelhala jsem,byl úžasný.Ale,moc náhlý.

„Ale?“

„Ale asi to bylo moc brzo.A asi taky navíc...já....k tobě nic necítím.“řekla jsem a podívala se na něj.

„Já..to jsem čekal.“usmál se.Nebyl naštvný,možná mu šlo jen o tohle,dostat mě do postele.Možná ty časopisy nelhaly,možná si mě jen připíše na seznam...

„Hele, jestli myslíš na to,že jsem byl takovej jen abych tě měl takhle,tak to fakt ne.“řekl,jakoby mi četl myšlenky.

„Jak jsi to věděl?“

„Každá holka,se kterou jsem kdy spal si tohle potom myslela.Já...mám tě rád,i když tě znám jen krátce,něčím jsi si mě získala.Ale do postele jsem tě nechtěl.Ne teď.Ne,když ke mně nic necítíš.Ale přišlo to,už to nevrátíme.“

„Ale já to ani nechci vracet prostě jen ří...“mluvila jsem když se otevřely dveře.V nich už potřetí...no vlastně už po vícekráté stál Bill.Podíval se na nás a asi mu došlo,co se tu stalo.Pomalu zavíral dveře,se sklopenou hlavou a chystal se pryč.

„Díky Tome.“řekl tiše ale tak,že jsme ho oba slyšeli.

„Bille počkej..“chtěla jsem vstát ale Tom mě zabrzdil.

„Nic na sobě nemáš.“řekl tiše a já si to uvědomila.Pomalu a tiše za Billem zaklaply dveře.Nechápala jsem jeho chování,ale tentokrát nezavřel nasraně a rozzuřeně.Tentokrát mi to připadalo spíš jako smutně a zklmaně.Ale proč?

„Proč říkal to ironický díky?“zeptala jsem se na něco,co mi hlodalo hlavou.

„Protože jsem děsnej kretén.Tohle se nemělo stát.Ne takhle a Bill to hlavně neměl vidět.“

„Jsi parchant.To jsem mohla tušit,budeš to brát jenom jako další sex za tenhle týden a někam si mě připíšeš.A říkej si co chceš...sakra,já husa hloupá.“řekla jsem,vzala mu přehoz,zamotala se do něj a šla lovit svoje oblečení.Proč sakra Bill říkal to díky?A proč jsem sakra udělala tohle?Jak jsem se s ním mohla vyspat...ani ho neznám,sakra Vicky,vzpamatuj se ! Asi fakt potřebuju pomoc.

„Vicky tak jsem to nemyslel...ale...kdybys slyšela co mi říkal.Teď jsem to posral.U tebe,protože si budeš myslet že sem nechutenj děvkař a u Billa protože..tohle mi jednoduše neodpustí.“

„A co ti neodpustí Tome?Já to nechápu.“řekla jsem a oblíkala si tričko.

„To je jedno prostě...je to tak.“řekl a koukl na hodiny.Koukla jsem taky.Bylo 7 hodin,celkem to uteklo.

„Počkej,ještě nechoď.“řekl a zapl si zip u džínů.

„Ale já jdu zítra do školy.“řekla jsem jistě rozhodnutá odejít.Musela jsem přemýšlet...musela jsem přemýšlet nad sama sebou,nad Billem,nad Tomem a nad tím,co se stalo.

„Půjdeš se mnou?“zeptal se mě nejistě a zapínal Vivu.Začala tam hrát,mě už známá,melodie.

„Jé,to jsme my.“řekl Tom a zarazil se do sedačky.

„Jo...“řekla jsem a tekla mi slza.Ze mě,z toho,jaká najednou jsem děvka,když to tak vezmu.Z toho,že nechápu svoje myšlenky na Billa.A zároveň na Toma.A taky z té písničky..při představě,že stojím na domě odhodlaná skočit a tohle mi Bill zpíva,rozplívala jsem se.Když jsem viděla tu část,kde stojí zničeně na střeše,připomnělo mi to můj poslední pohled na něj,když zavíral ty dveře.Vypadal zničeně,mrzutě a smutně.Nechápala jsem to.Tom vzal do dlaně moji tvář a otočil ji k sobě.

„Netrap se tím.Prostě se to stalo...jestli to bereš jako chybu,je mi to líto,ale já to tak neberu.“řekl a políbil mě.Líbala jsem ho a představovala si,jaký je to asi s Billem.Připadala jsem sama sobě jako nějaká histerická fanynka.Jak tohle můžu někdy vymyslet?Nechápala jsem...vždyť vždycky jsem Billa nenáviděla,tak co tak najednou.

„Ne Tome tohle nejde...Neberu to jako chybu,ani jako zkrat.Jak už jsem řekla,sex s tebou byl vážně výtečný a prostě se to ... stalo.Bylo to fajn,nová zkušenost.Ale prosímtě,moc se o tom nezmiňuj ano?“řekla jsem a Tom mi utíral slzy.

„Asi..budu muset jít.“přerušila jsem po chvíli ticho a trapný zírání na obrazovku.

„Já..stavím se ráno pro tebe,můžu?“zeptal se tiše,s nadějí v hlase.Proč mi to tak připadalo?

„Jistě.“

„O půl osmý jo?“

„Jo..“mrkla jsem na něj.Vzal mě za ruku a zvedl ze sedačky.Přitáhl si mě k sobě.Vyzývavě se na mě podíval,s očekáváním,jak se zachovám.Přitáhla jsem jeho obličej k tomu svému a opět ho líbala.Tentorkát jsem věděla že je to on a ani jsem to nechtěla měnit.Ale asi to budu brát jako úlet,nemiluju ho,on mě taky ne.Tak proč se tu sakra líbáme?

„Hele tohle bychom...neměli.“snažil se Tom odleppit ode mě.

„Nic proti tobě nemám,samozřejmě.Ale jak jsi řekla,nic ke mně necítíš,tohle je...blbý.Líbat někoho,koho nemiluješ.“

„Jo to-to máš pravdu.“pípla jsem a pustila se Toma.

„Tak já jdu,ahoj.“řekla jsem a rychle odešla.Domů jsem doběhla,těch pár metrů nebyl problém.Máma nebyla doma,asi šla do obchodu.Vlezla jsem do koupelny,zamkla a jak jsem stála,tak jsem sjela po dveřích až k zemi,položila hlavů do dlaní a brečela.Nechápala jsem samu sebe,proč jsem se s ním vyspala a proč tu teď brečím.Nechápala jsem nic.Zvedla jsem se,odrhnula vlasy a podívala se do zrcadla.Vypadala jsem hrozně.Pustila jsem studenou vodu a opláchla si obličej.

„Doprdele vzpamatuj se Vicky.Ještě ti chybí líbat se s Billem a budeš dokonalá štětka.“řekla jsem si nahlas a dala hlavu pod kohoutek.Co teď budu dělat?Jak se budu tvářit?K Billovi...a jak se bude chovat on ke mně?Bude mě...ignorovat?Ježiši co je mi po tom?Ať si dělá co chce,je mi u zadku.Jo,tak,je mi u prdele,nehodlám to už řešit.Sakra,seber se,říkala jsem sama sobě.Tak jsem prostě odešla do pokoje a lehla si na postel.Tyhle moje výkyvy,to jsem ještě nezažila.Vylezla jsem na balkón a zírala do Billova pokoje.Bylo tam rozsvíceno ale Bill venku nestál.Možná se bavil s Tomem,možná ležel,možná byl na počítači,co já vím.Jediné,co vím je,že jsem to podělala.Ale co vlastně?Vždyť ani nevím,proč byl Bill takový.Náhle se Bill vynořil za oknem svýho pokoje.Jen se na mě divně zatvářil a pak odešel.A zhasl.Protože najednou byla tma.Asi se zlobil,ale proč?Tak ať mi řekne důvod,můžem s tím něco dělat.I když jsem ho nesnášela i když jsem si myslela že je to holka a i když do něj pořád rejpu,něco uvnitř mě mě nutilo na něj myslet,přemýšlet nad tím,co mu je a myslet na to,jaký  by bylo líbat ho,laskat ho,objímat ho.Ale proč sakra?Asi bych měla jít spát...

 

„Já mám času dost žejo,já jenom že jako jsi chtěl vzbudit no tak,tak vstávej no jako...ale tak když spíš,tak v pohodě no,jak chceš,ty zaspíš,ne já.“hlasil mi budík,jeden z mála co na mě mluví česky.I doma se mluví německy,abych prý dobře mluvila.Naši asi věděli proč me už od školky cpaly do němčiny.Šla jse se protáhnout na balkón,tak jako včera a neřešila jsem tam bude Bill nebo ne.Bylo půl 7,schválně jsem vstala hodinu před příchodem Toma,abych se stihla nachystat.Vlezla jsem zpět do pokoje a nikam se mi nechtělo.Ale musela jsem.Byla jsem doma týden bez školy,týden plný smutku.Teďka už to končí prostě.Musím do školy,musím zapadnout a musím mít důvod,být zase ta veselá holka jako dřív.Šla jsem do svý koupelny,vyčistila si zuby a v pokoji vyházela celou skříň,než jsem našla svoje rozthaný džíny a černý tričko,který jsem si hodlala vzít.Nalíčila jsem se a byla totálně připravená jít.Bylo za deset minut půl 8,celkem mi to trvalo.Pak jsem začla panikařit když mi došlo,že nemám boty.Nakonec jsem si vzala máminy,protože moje se mi žádný k mýmu outfitu nehodily.Bylo přesně půl,když zazvonil Tom.

„Jsi přesný,to je fajn.“

„Jo,to jo.“řekl tiše Tom.

„Děje se něco?“zeptala jsem se ho,přišel mi divný.Zamyšlený,otupělý.

„Pohádal jsem se Billem,nebaví se se mnou.Je zavřený v pokoji,prý ani nejde do školy.“

„To ho přejde.“

„Asi jen tak ne.Ale to je jedno,valíme do školy,všichni se na tebe těší.“řekl a propletl svoje prsty mými.Nechápala jsem,jak to myslel ale každopádně jsem se nechala.Asi to vypadalo,že spolu chodíme,ale tak to vážně nebylo.

„To určitě.Hele,jaktože nejste po rozhovorech a tak?“

„Je vidět,že se o nás nezajímáš.Máme trochu delší pauzu,oddech.Potřebujem po turné nabrat síly a tak chodíme zase do školy.Sice něco nestíháme ale snažíme se.Vážně se pilně učíme.“mrkl Tom.

„To jsem viděla včera.“zasmála jsem se a vzpomněla si na včerejšek.Nechci na to myslet,nechci.

„A co holky ve škole hele?Nežadoněj?“

„To víš že jo,každá vždy klidně stoupne aby mě pustila sednout na obědě.Ale už to není tak hrozný.Neberou nás tak,protože nás znali.Jenom občas si některá příjde pro podpis a pro fotku se mnou nebo Billem.To je vše.“

„Aha.“řekla jsem a stáli jsme před školou.Byla obrovská,taková..moderní.To ta moje nebyla,tam jsem byla ráda že sedím na židli,co se nerozpadá.

„Páni...“řekla jsem s údivem.Fakt to bylo luxusní.

„Pojď,jdeme za ředitelem.“řekl Tom a táhl mě za sebou.Cestou se na mě pořád holky koukaly,jakobych jim něco provedla.Několik lidí Tom pozdravil,představil mě jako svoji novou kamarádku a spolužačku.Někteří se u slova „kamarádka“ divne šklebili,ale to je mi jedno.

„Tak,tady je ředitelna.“postavil mě Tom před dveře a ukázal na nápis „kancelář ředitele“ nad dveřmi.

„Já valím do třídy,bude zvonit.Užij si to kočko,doufám,že budeš se mnou a Bi..se mnou ve třídě.“zarazil se Tom,vlepil mi pusu na tvář a zmizel.Zhluboka jsem se nadechla a zaklepala.Tak a tímhle definitivně začala nová etapa mýho života...

 

-         6 –

 

„Dobrý den.“vešla jsem do místnosti a nestačila koukat,jak moderně to tu mají zařízené.My měli tak maximálně jeden počítač a místnost to byla dva krát dva metry.Tohle je velký,snad jako můj pokoj.Akvárium,dva počítače,...takových věcí.

„Vy jste?“

„Vicktorie Kolková.Z Česka.Mám tu dnes nastoupit.“řekla jsem nervózně.

„No jistě,vždyť já vím,čekám na vás.Znáte tu už někoho nebo jste se ještě neseznámila?“

„Znám.“

„Tak to je výborné.A je ze stejného ročníku jako vy?“

„Ano.“

„Tak v tom případě výborně,jelikož ani v jedné třídě nemáme plno,můžete si vybrat,kam chcete.Každá třída s vámi počítá,je to jen na vás.“řekl a já chvíli přemýšlela,jeslti mám jít k Tomovi do třídy a jeslti je vůbec s Billem ve třídě.Asi jo,když jsou bratři.

„Mohla bych vás poprosit,aby jste mě přidělil do třídy,kterou navštěvuje Tom Kaulitz?“snažila jsem se mluvit slušně a nic si nepokazit,hned první den to fakt nepotřebuju.

„Kaulitz?Jistě.“řekl a pak si k sobě přitáhl mikrofon a zapl ho.

„Tom Kaulitz prosím ať se dostaví do kanceláře ředitele.A také prosím jeho třídního učitele ať se též dostaví.Konec hlášení.“řekl a já přemýšlela,jaký to teď bude.Chvíli jsme tam tiše seděli a pak přišel Tom a nějký učitel.Vypadal sympaticky,takový postarší pán ale nevypadal nevrle.

„Dobrý den.“vstala jsem a představila se mu.

„Pane Löffelmann,tohle je vaše nová žákyně o které jse vás informoval.“pronesl směrem k učiteli.Na tom jeho jméně si zlomím jazyk.

„A vy,Kaulitzi,jste prý se slečnou seznámen.Takže vás prosím,aby ste ji provedl po škole,řekl ji co a jak a postaral se o ni.“Postarat se?Kdyby jen věděl jak se o mě Tom postaral,usmála jsem se v duchu.

„Jistě a rád.“řekl Tom a vzal mě kolem pasu.Oddělala jsem mu tu ruku a on na mě nechápavě pohlédl.Pohledem jsem mu ukázala,že mu to řeknu potom a on to dál neřešil.

„Tak vy můžete jít do třídy,Tome,tu se slečnou.Vy,pane Löffelmann,tu prosím zůstaňte.Pane Kaulitz,věřím vám,že slečnu představíte.“řekl a vyháněl nás ven.

„Celkem sympaťák.“řekla jsem venku a pohlédla na Toma.Tak divně na mě koukal.

„Něco jsem řekla špatně?“

„Ne..“sklopil hlavu a vzal mě za ruku.

„Kam to jdeme?“řekla jsem.

„No do třídy přeci.“obořil se na mě Tom.

„Uplně jse se lekl,co jsem provedl když mě volali do ředitelny.“

„Promiň...nečekala jsem,že tě zavolá.Ptal se mě,jestli tu někoho znám,řekla jsem,že tebe.“řekla jsem a Tom zastavil.Zaskočeně na mě koukal a vypadal tak..zaskočeně.

„Co je?“

„Tos fakt řekla?“

„No,a proč ne?“

„Mohla jsi říct Billa,nebo Sama,ale řekla jsi mě?“

„Nevěděla jsem,jestli sem Sam chodí,nviděla jsem ho od tamtý události a...s Billem se vlastně neznám.Navíc jsi říkal,že nejde do školy.“

„Vážně jsi řekla sama od sebe mě?Přemýslela jsi nad tím nebo jsi to prostě rovnou řekla?“vyptával se.

„Chvíli jsem přemýšlela jestli chtít k tobě do třídy ale myslela jsem rovnou na tebe.“řekla jsem a Tom se kě v rychlosti přisál a políbil mě.

„Tome co to děláš?Já myslela,že jsi to pochopil.“

„Co?“

„Všechno...to,že mi nemáš dávat ruku na pas,že mě nemáš líbat.“řekla jsem a on se zarazil.

„Dobře...“řekl jakoby klidně ale vůbec mi klidný nepřipadal.

„Promiň jestli se tě to nějak dotklo nebo tak.“

„Ne to...jen,jsem ten sex bral asi jinak než ty.“řekl a zase mě vedl dál.

„Jdeme,ať to nevypadá divně.“řekl.Co tím myslel,že ten sex bral asi jinak než já?

„Tak a jsme tu.“řekl,když jsme stáli před dveřma do třídy.Nadechla jsem se,upravila oči a kývla na Toma.Otevřel dveře a všechen pohled spočinul na mě.Všichni na mě koukali tak zvláštně.Postupně jim pohled sklouzával na moji a Tomovu ruku,protože jsme se pořád drželi.

„Tohle je naše nová spolužačka.Jmenuje se Vicky a je z Česka.“řekl Tom a ukázal na mě.

„Tome Kaulitzi,to snad počká do přestávky ne?Jděte si sednout.“

„Shut up!Mám ji přdstavit,tak to udělám hned.“otočil se na ni Tom.Konečně jsem se donutila zvednout hlavu od země,protože jsem ji po prvním rychlým pohledu na třídu sklopila.Pořádně jsem se rozhlídla a všimla si jedný posmutnělý osoby na pravé straně třídy.Seděl tam Bill a všimla jsem si jeho lesklých očí.Opatrně jsem se Tomovi vysmekla z držení.

„Myslím,že tuhle hodinu bychom měli věnovat seznamování.“řekl rádoby slušně Tom,zase mě chytl za ruku a vedl mě ke svojí lavici.

„Můžeš zatím sedět se mnou,jeslti chceš.“řekl a já kývla.Když jsem se podívala před sebe,zjistila jsem,že sedím za Billem.

„Dobře tedy.Ale to je naposled,co jste byl na mě drzý,pane Kaulitz.“

„Když myslíte.“řekl jenom Tom a věnoval mi jeden dlouhý krásný pohled.

 

„Tak jak se ti tu líbí?“zeptal se.

„Celkem fajn.Jen už jsem asi 30× podala někomu ruku ale skoro si je nepamatuju.“usmála jsem se.Lidi se zdají fajn,celou hodinu se mě na něco ptali.Jediný Bill seděl a zíral na tabuli.Chvílemi jsem se na něj podívala,smutně a zaraženě.Proč se takhle choval?Bylo to kvůli mně,nebo kvůli Tomovi?

„Co si dáš?“zeptal se Tom a házel kovový mince do automatu.

„Třeba...čokoládu.“řekla jsem a Tom zmáčkl tlačítko „Schokolade“ na automatu.

„Já nestačím koukat,jak je to tu pěkný.My měli ve škole jeden automat,kterej ani nefungoval a vy tu máte v každým rohu patra.Ty jo.“žasla jsem a Tom mi podával kelímek čokolády.Jenže kolem nás někdo profrčel tak,že jsem si to vylila na ruku.

„Au to pálí.Pálí to.“řekla jsem a foukala si na ruku.

„Pojď.“řekl Tom a táhl mě někam.

„Pálí to Tome,kam jdeme?“řekla jsem naštvaně.

„Sem.“řekl a otevřel dveře od holčičího záchodku.

„Sem nemůžeš ale.“řekla jsem, když mi pustil na ruku studenou vodu.

„Nikdo sem nechodí,protože tyhle záchody jsou nefunkční.Ale pořád tu jsou.“obeznámil mě Tom s informací.

„Dokonce se to tu dá zamčít,pokud máš klíč.“řekl a vytáhl z kapsy klíč.Zamkl dveře a vyzívavě se na mě podíval.

„Tome to...co chceš dělat jako?“

„Já?No,to nevím,každopádně vím,že máme ještě 15 minut než začne hodina.“usmál se a začal se ke mně přibližovat.Jak tekla ta studená voda,tak jsem z ní vytáhla ruce a šplíchla ji na něj.

„Sakra Tome,vzpamatuj se.“řekl jsem mu.Ne Vicky,ty se vzpamatuj,řekla jsem si,když jsem se k Tomovi ještě víc přiblížila a políbila ho.

„Jsem uplně v pohodě.“procedil Tom a líbal mě dál.

„Tome počkej,počkej.“odstrčila jsem ho od sebe.

„Co se děje?“

„Jak jsi to myslel,že jsi ten sex bral asi jinak než já?“Tom se podíval na špičky svých bot a začal si na prst namotávat jeden dred.

„Tak,že mě děsně přitahuješ a moc se mi líbíš.Tak,že jsem se ... prostě,že ... to nebylo jenom bezcitný milování.Alespoň ne z mé strany.“Cože?To chce jako říct,že se do mě zamiloval nebo co?To on ani neumí,uklidňovala jsem sama sebe...

„Co tím myslíš?“

„To,co jsem řekl.Taky proto tě toužím pořád líbat,objímat a držet chápeš?Protože mě k tobě něco děsně táhne a kdykoli tě vidím,toužím po tobě.Nemyslím,jako do postele,myslím dotýkat se tě,líbat tě...prostě tohle.“mluvil jinak,než jak ho znám z časopisů.

„Jenže ty mě znáš jako děvkaře z časáku a nikdy mi nebudeš uplně věřit.Ale já to chápu,asi tě to ovlivnilo.Radši...to tu ukončíme.“

„Co?“

„Náš pobyt tu,na těchhle nefungujících záchodcích.“řekl a odemykal dveře.Vylezla jsem první a podívala se,žádný učitel,vybídla jsem Toma a šli jsme zpět do třídy.Koukla jsem na Billovo místo,seděl pořád stejně a zíral na tu tabuli.

„Co je Bille?“rozhodla jsem se jít k němu.

„Pondělí.“řekl nepřítomně a hleděl tam dál.Stoupla jsem si tak,aby musel hledět na mě,když koukal před sebe.Jen otočil hlavu na stranu a zíral dál do prázdna.

„Můžeš mi říct,co se s tebou děje Bille?“přiselda jsem si vedle něj.Koukal na opačnou stranu,než jsem seděla.Mohla jsem se na to vykašlat.

„Nechápu,co se staráš.Jak jsi řekla,jsem buzna ne?Tak nevím,proč tu najednou sedíš a děláš,že tě zajímám.“

„Chceš něco vědět Bille?Taky to nevím.Nechápu svoje chování,nechápu proč na tebe myslím,nechápu,proč myslím na Toma....“

„Chtěla jsi snad říct,proč spím s Tomem ne?“rýpl do mě Bill.Ranilo mě to.Vyspala jsem se s ním,ano,ale je to moje věc,nemusí do mě rýpat.

„Víš co?Udus se svým problémem.Máš pravdu,nemusím se tím zatěžovat,jsi jenom obyčejná holka jako každá druhá.“řekla jsem,zvedla se a šla za Tomem,kterej stál v hloučku lidí u dveří.Otočila jsem se na Billa a všimla si,že se na mě dívá.Všimla jsem si černých stop na jeho obličeji.Cože,on brečí?On brečí,tady,teď,mezi svýma spolužákama?On brečí?Zdá se mi to?

„Tome..“zatahala jsem ho za tričko a přitáhla ho k sobě.

„Co se děje s tím Billem?On brečí.“pošeptala jsem Tomovi a on se podíval na Billa.Seděl,ruce měl v dlaních a bylo mu jedno,co si myslej ostatní.Tom mě obešel a šel za Billem.Opřel se před ním o lavici.

„Bille.“řekl tiše.

„Zvedni hlavu a podívej se na mě prosím.“

„Jdi...“

„Bude hodina,stejně tu hlavu musíš zvednout,jestli nechceš abych věděl,že brečíš,stejně to vím.“řekl a Bill zvedl hlavu.

„A chceš vědět proč?To proto tu stojíš?“zvedl Bill hlavu.Stála jsem vedle Toma a všimla si Billových zarudlích očí.

„Chci.Protože jsi můj brácha a mám tě rád.Vždycky jsme si všechno řekli a drželi spolu.“

„Ano,a proto jsi to udělal viď?“

„Bille...“

„I přesto,že jsi věděl,jak na tom jsem.I přesto,že jsem ti to řekl,ty jsi neváhal viď?“řekl Bill a já nechápala o čem mluví.

„Bille,víš moc dobře,že takhle to není.“

„Ne?A jak teda?Neříkej snad,že ...“

„Jo Bille.Jo.a to je právě ten problém.Že asi jo.A přitom jsme vždycky říkali,že nás nikdy...víš.A teď,je to tu a ty jsi na mě nasraný a mě to mrzí a je to .. hrozně špatný.Pro mě.Snad i pro tebe.Mrzí mě,že se na mě hněváš ale já prostě..nemohl si pomoc chápeš?Nešlo to.Myslel jsem na to,co jsi mi řekl ale prostě...nešlo to.“

„Šlo.Mohl sis říct,NE,a bylo by.Tome nech to bejt prostě.Nechci to řešit,jdi pryč.A ty taky Vicky.“řekl a sklopil opět hlavu.Nechápala jsem jejich rozhovor,možná to byl účel.Možná nechtějí,abych věděla,o čem to mluví.Ale mě to zajímá,protože se mě to nejspíš týká.Sakra,co mi to dělají?

„Vůbec to nechápu.“usedli jsme s Tomem do lavice,protože mělo zvonit a já chtěla bejt alespoň první dny vzorná

„Hmm...“pronesl Tom a zíral do prázdna,stejně jako Bill.Co se to sakra děje?Znám je tři dny ale už jsem z nich dokonale zmatená.

„Myslíš,že by jsi mi to nemohl vysvětlit?“řekla jsem mu a otočila si jeho obličej ke svému.Ještě víc se ke mně přiblíž,uchopil moje tváře do dlaní a začal mě líbat.Zapojila jsem se,šimralo mě z toho v bříšku.Jenže nás přerušil zvonek

„Časem to pochopíš.“

„Ale já to chci chápat teď.A sakra,nemůžu se s tebou líbat chápeš?Nic k tobě necítím a pak si připadám jak děvka.“

„Možná proto,že se tak chováš.“řekl Bill,kterej ná scelou dobu sledoval a poslouchal.Tak tohle mě ranilo snad nejvíc z toho,co mi zatím řekl.Dobře,možná se tak chovám,ale on mi to nemusí říkat.Bolí to,moc to od něj bolí slyšet.

„To bolelo.“řekla jsem tiše a oči se mi začaly lesknout.Kdykoli bych nad tím mávla rukou,ale když mi to teď Bill řekl,vážně to bolelo.

„Bille to jsi přehnal.“řekl Tom a do třídy přišla učitelka.Zavolala si mě k sobě,musela jsem ji nadiktovat jméno a známku ze staré školy z předmětu a tak všechno.Pak jsem si sedla zpátky.Všimla jsem si,jak Tom sklesle sedí.Vzala jsem ho kolem ramen a zatřásla s ním.

„Tome...co se děje Tome?“

„Nic.“řekl a sundal mi ruku z ramen.Jestli jsem ho předtím nechápala,tak teď ho nechápu ještě víc.Celej zbytek hodiny jsem přemýšlela nad tím,co říkali a přemítala si všechno,co mi kdy o nich kamoška z česka řekla,že je nikdy něco,nevěděla jsem co.Přemýšlela jsem fakt usilovně,až mi něco bliklo!Jednou,v nějakým časáku říkali,že je holka nikdy nerozdělí.Radka mi to otloukala o hlavu pořád,jak je to prý děsně milý.

„Je to kvůli mně?“řekla jsem náhle Tomovi,kterej vypadal,jakoby ho ta hodina snad bavila nebo co.

„Co?“řekl a dál zíral na učitelku.

„Ta vaše hádka.Je to snad kvůli mně?“

„A na to jsi prosimtě přišla jak?“otočil se na mě a snažil se zachovat chladnou hlavu.

„Nevím,ale řekl jsi,že jste řekli že vás nikdy něco.Nevěděla jsem co ale vzpomněla jsem si,že jste někde v nějaým časáku říkali,že vás nikdy nerozdělí holka.Kamoška mi to otloukala o hlavu.Tak je to teda kvůli mně?“zeptala jsem se ještě jednou a doufala,že se dozvím pravdu.

„Ne..“

„Nevěřím ti.“

„A proč by jsi t měla být jako ty?Myslíš že jsme do tebe s bráchou zabouchlý a kvůli tomu se hádáme?Jsi tu tři dny Vicky,tohle není možný.“nalhával mi Tom.

„Ne?A proč teda Bill tak zklamaně odešel,když zjistil,že jsme spolu spali?Já nevím Tome,nemyslím si,že jsem úžasná,aby ste mě zrovna vy dva milovali nebo co,prostě mě to napadlo.Okej,tak to tak není,fajn.“dělala jsem,že mu to věřím.Ale nevěřila jsem.Já vím,nejsem nic extra aby mě měli milovat,ale minimální pravdu jsem mít musela.Určitě to bylo kvůli mně.Ať už byl důvod okolo toho jakejkoli,já byla taky jeden z důvodu.

„Máš pravdu...“řekl tiše Tom a asi doufal,že ho neuslyším.

„Co jsi říkal?“

„Že máš pravdu.Ale ne tak uplně.A už se mě prosím na nic neptej.“

„No to teda budu Tome.Teď to totiž nechápu.Jak ne tak uplně?“

„Prostě tak.Protože se mi prostě líbíš,jsi taková,..nevím,prostě...jsi se mi děsně zalíbila,ale asi bych to nenazval láskou.Vždyť te znám tři dny.A Bill on...jak jsme se pohádali,když jsi byla u nás,to bylo protože..on mi řekl,že se mu líbíš a já mu říkal,jeslti ti to nemám nějak naznačit a tak a on že ne,že stejně jedeš po mě,byl uplně mimo.No a pak už to všechno víš.Prostě si myslí že jsem tě zbouchnul jen aby žárlil nebo co.“

„Kreténe.“pronesl Bill.Asi byl celou dobu nakloněnej,aby slyšel,co mi Tom říká.

„Promiň.“řekla jsem tiše a po tváři mi začly valit slzy.

„Paní profesorko,omlouvám se,je mi nějak zle,mohla bych jít na záchod.“zalhala jsem.

„Nemám zavolat rodičům,ať si tě vyzvednou?“

„Ne,to nejde,nepřijedou pro mě.“

„Ale pokud je ti vážně zle a zvládneš cestu domů,mohu tě poslat.“

„Já...nevím jestli trefím.“

„Tak se rozhodněte slečno.“řekla a já dělala jak je mi zle.Nebylo,jen jsem musela pryč.

„Tak já se kdyžtak poptám na cestu,kdyby jste byla tak hodná.“

„Dobře,ale zítra přines omluvenku třídnímu učiteli.“řekla a já si sbalila věci.Tom mě chytl za ruku a nechápavě na mě pohlédl.Jemně jsem mu vyklouzla a odešla.Tohle není možný,zamotala jsem hlavu Kaulitzovi.Oboum Kaulitzům!Jak jsem tohle mohla dokázat?Tohle jsem nechtěla,přijet a tohle způsobit.Měla jsem zůstat v Česku,říkala jsem to celou dobu.Cože,takže já se líbím Billovi?A Tomovi?Já nevím,jestli se mám radovat nebo být smutná.Líbím se nejoblíbenějším klukům z celýho Německa a nevím,jak se chovat.Asi bude lepší,když si od nich nechám na chvíli odstup...

 

-         7 –

 

Posadila jsem se na fontánu a přemýšlela,jak se vlastně dostanu domů.Ta fontána byla kousek od školy,šli jsme koelm ní cestou tam,ale dál jsem si to už nepamatovala.

„Vicky?“uslyšela jsem svoje jméno a otočila se.Stál tam Bill,celý udýchaný a ubrečený.

„Bille?Co ty..jak?“nezmohla jsem se na slovo,vypadal tak...sladce.

„Řekl jsem,že jsi mi řekla,že až dorazíš tak zavoláš a nějak nápadně dlouho nevoláš,jestli bych se nemohl jít po tobě podívat.A učitel mě pustil domů.Doufal jsem,že tě najdu....já,musím.“

„Ne Bille,nemusíš.Já musím...musím se ti omluvit.Nevěděla jsem,co se v tobě děje.Nesnášela jsem tě,proto jsem byla zlá.Ale kvůli tomu jsem se s Tomem nevyspala.To bylo prostě...nevím,stalo se to.Ale pořád jsem na tebe myslela,ale sama jsem to nechápala.Vždyť jsem tě neměla ráda a doufala,že ať budu kdekoli,bude to dost daleko od tebe.Dost jsem na tebe měla alergii,aniž bych tě znala.Ale nechápala jsem,co mě pořád nutí,myslet na tebe,přemýšlet nad tím,jaký by bylo líbat tě,dotýkat se tě.A...to je všechno.“řekla jsem a Bill na nich nečekal a přitáhl si mě k sobě a líbal mě.Byl jiný než Tom,opatrný,dával do toho více něžnosti.A líbal tak..procítěně.Dala jsem ruku do jeho vlasů a projížděla mu nagelovanými prameny.Ze zavřenýma očima jsem si to vychutnávala.

„Já..omlouvám se,za tu děvku.“

„Bolelo mě to Bille,ani si nedokážeš představit jak.Ale chápu tě,měl jsi pravdu.A teď si tak připadám ještě víc,když jsi za tři dny třetí kluk,kterýho líbám.Ale ty mi za to stojíš.“řekla jsem a přitáhla si ho zase k sobě.Měla jsem ho!Měla jsem Billa Kaulitze a cítila jsem se jako nejšťastnější člověk planety.

„A taky se omlouvám za všechno hnusný,co jsem ti řekl.Žárlil jsem na Toma,vždycky na tom byl u holek líp a tak všechno...a já,nemohl jsem si pomoc,ale když sek tobě přiblížil,měl jsem sto chutí mu rozflákat rypák.Ale vybíjel jsem si t blbýma řečma na tebe.Byl jsem tupej....“

„To je v pohodě,chápu to.“

„A co...co Tom?“zeptala jsem se a Bill sklopil zrak.

„To nevím.Asi bude nasranej,líbila si se mnu.Ale mě taky.Asi...asi bychom...já nevím co bych měl dělat.“řekl Bill a taky si sedl na fontánu.

„Ale to se vyřeší...“řekl Bill.

„Já už to mám vyřešený.“řekla jsem a přitáhla ho zase k sobě.Nádherně voněl a měl tak jemné rty.A ten piercing v jazyku to všechno podtrhoval.Nemohla jsem se ho nabažit,byla to jako nejkrásnější třešen na vrcholu stromu,ke které jsem se pořád drala jako malá.A nedokázala jsem toho nechat.

„Jsi...kouzelný.“řekla jsem mu a seskočila z fontány.

„Měli bychom jít domů.“řekla jsem a chytla ho.

„Mě držíš jak Toma dneska.“řekl Bill když jsem propletla jeho prsty svými.Byl tak sladký,jak měl naraženou kšiltovku a obří sluneční brýle,aby ho nepoznali.

„To Tom držel mě.A vůbec,klidně tě můžu pustit.“řekla jsem rádoby uraženě a pustila mu ruku.

„No tak..“řekl,chytl mě za obě ruce a přitáhl k sobě.

„Jsi sladká,když se hněváš.Ale když ne,tak ještě víc.“řekl mi,když měl rty tak milimetr od těch mých.Pak se hned odtáhl.

„Neprovokuj.“řekla jsem a přitáhla ho k sobě.

„Nebo?“zeptal se a smál se.

„Nebo udělám tohle.“řekla jsem a jemně ho kousla do rtu.Sykl,ale jen drobounce.

„Klidně můžeš.“řekl Bill a snažil se zachovat chladnou hlavu.

„Au..“sykl,když jsem ho kousla trošku víc.

„Co na mě tak koukáš?“zeptal se Bill,když jsem na něj chvíli mlčky zírala a pozorovala ho.

„Jak jsi dokonalý Bille.“

„Nikdo není.“

„Pro mě ano Bille.Miluji tě.“řekla jsem aniž bych nad tím nějak přemýšlela.Je to tak?Nebo není?Nejspíš...nejspíš ano.

„Tentokrát je to vážně,nebo si ze mě zase děláš srandu?“zeptal se mě vážně a já jen sklopila hlavu.

„Já...omlouvám se,byl to blbej fór ale já si nemohla pomoc.“pronesla jsem tiše,protože mě mrzelo jak jsem si z něj udělala srandu.

„Takže si azse děláš srandu jo?“asi mě nepochopil,hlupáček jeden.

„Ne,ty hlupáčku,to byla omluva za to minule,tentokrát to myslím vážně.“řekla jsem a zavěsila se mu kolem krku.

„Tohle by mě nikdy nenapadlo,že mi řekneš Vicky.“

„Mě taky ne,neboj se.“řekla jsem a políbila ho.Už zase.Nemohla jsem se ho nabažit.

„Pojď,půjdem.“řekla jsem a táhla ho.

„Ježiš,ale kam máme jít?“zeptala jsem se.

„Tak pro změnu povedu já tebe jo?Ke mě,nebo k tobě?“

„K tobě.Nebo je už máma doma?“

„Není...a dneska ani nebude.“

„Tak k tobě.“řekla jsem a ruku v ruce s ním kráčela,šťastná a zamilovaná.Asi je to tak správně.Říká se,že láska je k nenávisti nejblíž.Asi to tak je.Asi to tak má být.Teď vím,že Billa miluji a nehodlám se ho vzdát.Vešli jsme do domu a já se podívala na sedačku v obýváku a vybavila si to všechno s Tomem.Bylo mi z toho mrzuto,že jsem mu dělala naděje,přitom jsem o něj vlastně nestála.

„Už to neřeš.“řekl Bill,když si všiml že zírám na to místo.

„Mě..to mrzí.“

„Ty to bereš jako chybu?“

„Ne...ale mrzí mě to,jak jsi byl skleslý a mrzutý,když jsi nás tu viděl.Když jsi odešel,chtěla jsem se zvednout a jít tě zadržet a já nevím co ještě,jen jsem nemohla,protože jsem nebyla oblečená.Vypadal jsi zničeně,jako ve Spring Nicht,který nám tu potom hrálo.Bylo mi to děsně líto,přitom byl sex s Tomem úžasný a vychutnala jsem si ho.Pak mi tě bylo líto.“řekla jsem a všimla si,jak je Bill zaražený.

„Co se děje?“

„Takže tebe to mrzelo?“

„Vy jste s Tomem stejní tyjo.Jakmile se člověk zmíní o něčem,co se vás takhle týká,uplně zamrznete a nechápete.Jo,mrzelo.“prohrábla jsem mu vlasy a toužila,aby jeho blízkost u mě byla nekonečná.

 

„Jsi sladká.“řekl mi Bill,když jsme leželi na sedačku a já měla hlavu v jeho klíně.Hrál si s mýmy vlasy a zíral na prázdnou obrazovku.

„Jsem rád,že jsi se rozhodla pro mě.“řekl a já se zvedla.

„Miluji tě Bille,proto jsem to udělala.“řekla jsem a náhle jsem byla tak ráda,že někomu můžu říct,že ho doopravdi miluji.Tak krásně se to říkalo.

„Dojdu pro pití.“řekl Bill,zvedl mi hlavu,stoupl a zase mi položil hlavu.

„Ale pohni si.“řekla jsem a posadila se.Vzala jsem do ruky ovladač a pustila televizi.Dala jsem tam ZDF a neřešila to.Hlavně,aby tam nebylo to ticho.

„Tak a je to tu.“řekl Bill a položil předemě na stůl dvě plechovky koly.

„Oh,děkuji.“udělala jsem překvapený obličej.Kolu jsem teda fakt nečekala!Bill začal rozdělávat tu plechovku.

„Bille ale ty jsi s tou ple...“nestačila jsem to doříct a Bill otevřel plechovku,která ho dokonale nahodila.

„Kurva...sakra.To necháva fleky,kuš.“řekl Bill,rychle sundal tričko a valil do kuchyně.

„Dej mi to,pomohu ti.“řekla jsem,když jsem se dostatečně pobavila nad tím,jak se snaží z jeho krásného červeného trička dostat fleky od koly.

„V koupelně to bude asi lepší.“řekla jsem,co nejvíc vyždímala triko,aby to nekapalo na zem a šla do koupelny.Tričko jsem mu vyprala a hodila přes vanu.

„Děkuji,jsi můj zachránce.“řekl mi a opřel mě o zeď koupelny.Lechce jsem vzdechla a toužila po Billovi.Z pohledu na jeho tělo mi dokonale naskočila husí kůže.Prstem jsem přejela po jeho hvězdě na podbříšku.Trochu se zatřásl,ale jen malinko.

„Lechtá tě to?“řekla jsem svůdně.

„A jak...“řekl Bill a já mu prstem přejela po podbříšku.Uplně ucukl.Byl jak malé dítě,taky takhle reagují na to,když je někdo lechtá.

„To je roztomilý.“poznamenala jsem.

„Co?“vytřeštil oči Bill.

„To,jak ucukáváš,když tě lechtám.Je to sladký.“řekla jsem a přitáhla si Billa k sobě.Toužila jsem po něm,moc.Ale nechtěla jsem to unáhlit jako s Tomem.Nechtěla...

„Pojď,půjdem zpátky do obýváku.“řekl a už mě táhl za sebou.

„Au..“sykla jsem,protože mě chytla tam,kde to mám tak trochu opařený.

„Co se stalo?Promiň..“

„Ne dobrý,jen jsem si trochu opařila ruku čokoládou víš dneska,tak to trošku bolí.“

„Aha...jej ty chudinko.A kdy se ti to jako stalo?“

„Když ty jsi seděl uražený v lavici.“poznamenala jsem a dloubla do něj.

„Já,nebyl uražený...byl jsem..ehm,smutný.“

„Jo ahaa..“protáhla jsem obličej.

„Ty!“řekl Bill a převalil se na mě.

„Nedloubej do mě.“povídal jako malé dítě.

„Nebo ti tady Billánek dá na holou.“

„Vážně?To asi bych měla ještě víc zlobit.“řekla jsem a smála se,když se rozrazily dveře.Byli jsme na sedačce tak,že jsme asi nebyli vidět protože první co tom zařval bylo: „Bille,jsi tu?“

„Bille doprdele..našel jsi ji?Já,mám o ni strach.Bille kde sakra j...“řekl Tom a pak si nás asi všiml.On měl o mě strach?Sakra,co já to zase dělám...

„Aha,takže našel.Mě nehledejte.“řekl a třískl s dveřma.

„To je kretén.“poznamenal Bill.Musela jsem se smát.

„Co je?To není vtipný,co když si něco udělá.“

„Jen je vtipný to,že nadáváš,přitom jsi udělal to samý,vzpomínáš?“

„No....vlastně máš pravdu.Asi ho půjdu najít.“

„To bych spíš měla já ne?“řekla jsem a pak mi došlo,co za blbost jsem řekla.

„vždyť se tu nevyznáš,ztratíš se.“

„To nevadí,nějak ho najít musím,někde bude.Já....jdu Bille,promluvím si s ním je to..kvůli mě.“řekla jsem a nekompromisně se zvedla.

„Kdyby něco,telefon máš.Zavolej...a lásko,nezabij se mi někde ano?“

„Ano...kdyžtak,jsem tě milovala.“řekla jsem zatímco mi Bill naťukával do mobilu jeho číslo.

„Pá...“řekla jsem,dala Billovi pusu,obula si boty a šla hledat Toma... Asi to byl fakt blbej nápad,uznala jsem po půl hodině bloudění po Lipsku.Ocitla jsem se někde u nějakýho potoka.Všimla jsem si někoho,kdo tam seděl,na druhý straně.Kšiltovka,dredy...TOM !

„Tome..“zavolala jsem na něj.Zvedl hlavu a pak ji zase sklopil.

„Jdi pryč.“řekl mrzutě,s uplakaným hlasem.Panebože,já fakt neměla jezdit.Nikdy nebudou šťastní oba.

„Jdu k tobě.“řekla jsem a šla za ním.Přisedla jsem si k němu a ochranitelsky ho vzala kolem ramen.

„Tome,já se omlouvám ale...“

„K čemu je mi tvoje moluva Vicky?K ničemu!Já...kašli na to.“

„Co ty?“zeptala jsem se ho.

„Měl jsem pocit že tě sakra miluju nebo co ale...asi se mi to jen zdálo.“

„Takový věci musíš vědět jistě Tome.Ale já...“

„Já vím,jsi s Billem,chceš být s Billem a budeš s Bille.Dobrý,tak mě nech být.“řekl a hlavu měl pořád sklopenou.

„Proč oba takhle utíkáte od problému a nedokážete uznat,že vám jednou něco nevyšlo?Utečete a myslíte si,že to všechno vyřeší.Nevyřeší!Bill je teď vystrašenej a nikomu to nepomůže.Bojí se o tebe,protože neví,kde bloudíš a bojí se o mě,protože se tu nevyznám a mohla bych tu ještě tři dny bloudit.Ale kvůli tobě jsem vylezla z baráku a vydala se někam,absolutně netušíc kam.Protože nechci aby se ti kvůli mně něco stalo chápeš.Tak teĎ se laskavě zvedni a jdeme za Billem.Oba chápeš?“řekla jsem a Tom zvedl hlavu.

„Ale já nechci chápeš?Stejně je to Billovi jedno,jen si před tebou hraje na hodnýho brášku.“

„To určitě...Tome,já tě prosím.“