FFkaaaa xD

„Já..však...já ti dávám času.Já,nešel jsem sem za účelem,abych tě potkal.Nevěděl jsem,že tu budeš víš.Jen jsem se šel projít,pročistit hlavu.Nemůžu být doma,když je tam Bill,to je děsná nuda tam.Nebaví se se mnou a já nemám co dělat.“

„Možná něco proto,aby se s tebou zase bavil.“

„A co jako podle tebe?“

„Nevím...třeba mu zkusit vysvětlit,že nemůžeš za to že...že...“

„Že se nám líbí stejná holka?“

„Jo,přesně tak.“

„A že nemůžu za to,že jsme se spolu vychrápali že?“dodal ještě.

„Tome....nech toho,nenarážej na to pořád.“

„Nemělo se to stát.“

„Kdyby nemělo,tak se ot nestane ne?Stalo se to a tak to asi má být.“

„Hm...“broukl Tom a zíral do země.Na tvář mu dopadla kapka.A další.A mě taky.Zvedla jsem hlavu a podívala se do oblohy.Začínalo pršet.

„Asi bysme měli jít ne?“řekla jsem a začla se zvedat.

„Hmm..“řekl Tom a pomalu se zvedal.

„Pojď Tome...“řekla jsem a vzala ho za ruku.Najednou,jakoby ožil.Tak krásně se zaksichtil,asi nepochopil,že to nijak nemyslím s tou rukou.

„Tome,asi jsi to pochopil jinak než jsem to myslela.Já tě chytla,abys šel a nemoknul.Promiň,že ti to tak říkám,ale je to tak a nebudu ti lhát.“řekla jsem a Tom mi pustil ruku.Uplně se mi doslova vysmekl.

„Tome...Tome,prosimtě...“volala jsem na oddalujícího se Toma.Utekl pryč.Zastavila jsem se uprostřed chodníku a zírala na mizící flek s názvem Tom.Co mu sakra je?Přece mu nebudu dělat naděje ne?Měl by být rád.Sklopila jsem hlavu a šla.Déšť neustával,naopak,přidával na intenzitě.Šla jsem a nekoukala do čeho šlapu,až jsem ucítila mokro v botě.Sakra,šlápla jsem do louže.Fakt super.Navíc nevím,kde jsem.Vytáhla jsem cigaretu,zapalovač a zase si zapálila.Ještěže jsem měla tu čepici,přes kšilt mi nenateklo na cigo.Hádám,že tu ještě budu dlouho bloudit,takže jen tak brzo domů nedorazím...

....Hádala jsem správně.Domů jsem dorazila po hodině.Celá promoklá.Sakra,jesti budu nemocná,tak je to fakt skvělý.Jakobych už teď neměla co dohánět ve škole.

„Kde jsi byla v tom dešti?“zeptala se mě máma.

„Byla jsem někde a chytnul mě déšť.Bloudila jsem.“

„Mohla jsem pro tebe dojet,kdybys zavolala.“

„To mě nenapadlo.“

„Budeš z toho nemocná.“řekla,když jsem kýchla.

„Asi jo.“posmrkla jsem a odebrala se do pokoje.Hnedka jsem ze sebe sundala mokrý oblečení a valila na sebe pustit horkou sprchu.Pustila jsem na sebe proud vody a přemýšlela,co asi teď dělá Bill.Ale proč sakra?Pořád mi znělo v hlavě to,co mi Tom řekl.Pořád dokola,slovo po slově,přesně,jak to vyšlo z Tomových úst.Proč tak utekl,když jsem mu řekla,proč jsem ho chytla za ruku?Naštval se?Mrzelo ho to?Nevím,každopádně je to divný.Umyla jsem se,zabalila do ručníku a šla do pokoje.Převlíkla jsem se do pyžámka,podala si k posteli odpadkový koš a krabičku kapesníku a zalehla.Po tmě jsem nahmatala zapínátko lampičky abych našla ovladač.V té televizi nic nedávali,tak jsem si zapla nějaký dětský kanál,kde byly pohádky.No a?Pořád jsem vlastně dítě.Pořá jdem smrkala a kašlala,asi nepůjdu do školy.Sakra,kdyby mi aspoň měl kdo donést učení.jenže Tom po dnešku asi těžko a Bill,to už je ten Tom víc pravděpodobný.Vzala jsem do ruky telefon a jen tak z nudy prolízala telefonní seznam.Když jsem byla u „S“,zarazila jsem se ujména Sam.No jo,uplně jsem na něj zapomněla.Vzala jsem si od něj číslo a ani jednous e mu neozvala.Tak jako on mě.To je jedno,asi o to nestojí,abych mu volala či psala.Jinak by se ozval sám.