Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Klec

30. 05. 2007
0
4
383

Prosklený oltář mého těla

Plní se jasem znaveného slunce

Začíná blednout blíží se noc

A nebo je to den?

 

V šerosvitu zahalena cela

Kovově odráží pocity

Zavřen v ní pomalu usínám

A důvodem jsi ty.

 

Na pokraji stínů usedám

Posledním paprskům nastavuji tvář

Klec chladí mé nitro

Přesto ji zulíbám

Jsem totiž lhář!


4 názory

Marian_von_Bahnhof: rozveď prosímtě co podle tebe znamená příliš konvenční...

jasem samozřejmě... sorry :-)

Ay´Le
31. 05. 2007
Dát tip
plni se jsem znaveneho slunce? co to?

slova. ne o moc víc. Na existenciální pocity je to příliš konvenční. I když, pokud si odmyslím tu "poetickou" motiviku, pak ten nástin - perspektiva z vnitřku vlastního těla - je zajímavý. Ale podání mě nenadchlo.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru