Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ta poslední

05. 06. 2007
0
0
808
Autor
Semíšek

Já osobně nejsem autor, napsal to můj dobrej kamarád a kolega z divadelního souboru a já to upravila a pokusim se to odrežírovat...

Postavy: Marek, Míša, Lucka, Ondra, Viktor, Dealer a jeho gorila, halucinace (holky, tanečnice)
 
 
1. SCÉNA - před školou
(na scéně lavička vedle odpadkový koš)
 
 
Marek, Míša
Za scénou se ozývá školní zvonění a chvíli na to zprava vchází studenti spolu s Markem a Míšou.
Ostatní studenti si chviličku povídají a postupně odcházejí každý jiným směrem.
Marek: (usedá na lavičku) (Ty Bláho,) konečně venku. (vyndává z kapsy krabičku a zapaluje si)
Míša: (de k němu) s úsměvem Marku?! Už zase kouříš?!
Marek: Míšo?! Už za mnou zase dolejzáš?!
Míša: (usměje se a usedá vedle něj). Já tu Hubenou asi zabiju, vyzkoušet mě dvakrát v jednom dni to není možný…
Marek: A cos dostala?
Míša: Naštěstí sem obojí ukecala na trojku.
Marek: No vidíš, pohoda ne . To my psali z angliny.
Míša: A jak si dopad
Marek: Za pět… ona pořád: Bude to jenom na minulej čas, tak se to naučte…, jo na minulej čas, jenže se už nezmínila, že přidá ještě slovíčka. Bych jí nejradši… (rukama naznačí škrcení)
Do toho přicházejí ostatní Viktor a spol. vycházejí ze školy, zprava, zdraví se s Markem a Míšou
Viktor: (jde za Míšou, obejmou se, políbí, chytnou se za ruce a poslouchají.)
Marek: No to je dost.
„Někdo“: Marku… nemáš ještě jedno???
Marek: Vypadam snad jako nějaká trafika?
„někdo“: Já ti to zejtra vrátim… (vezme si) díky… (a zapálí.)
Viktor: Hele mi pudem. Tak se tu mějte… Zítra zdar.
Marek, někdo: Zdar…
Marek: Míšo. Jedeš timhle busem nebo až tim dalším?
Míša: Kolik je?
„Někdo“: Pět minut po druhej.
Míša: Asi až tim dalším.
Marek: Čau.
Míša: Čau. odchází s Viktorem vlevo
Na scéně zůstává marek a „někdo“
„Někdo“: Musim ještě na ty blbý letáky. Doufam, že v Klatovech neleje, chci jet na motorce.
Marek: Jo to já mam dneska pohodu. cestou domů se stavim v parku…
„někdo“: (skočí mu do řeči) Jasně teď řekneš že si dáš špeka a nějakej ten speed. Vždyť to děláš každej den. To už nikoho nezajímá, ty feťáku zasranej!
Marek: Víš co mi můžeš…
Naštvaně odchází…
 
KONEC 1. SCÉNY

2. SCÉNA – v parku
(uprostřed scény lavička)
 
Marek: přichází zprava, sedá na lavičku a z kapsy vyndává kovovou krabičku na cigára. otevírá a vyndává zní přepravku s bílým práškem (heroinem), trošku usype na ruku, druhou rukou přepravku vrací do krabičky a krabičku vrací do kapsy. Zfetuje „heroin“, opírá se a snaží se z té ruky co nejvíc nasát…
 
do toho začíná hrát hudba… (začátek hudby pomalý)
 
Holky: jakmile začíná hrát hudba, holky se vyplíží zpoza opony z různých směrů. plíží se až před lavičku a postaví se na místa…
 
hudba začíná gradovat…
 
Holky: začínají tancovat (všechny stejně) a chvíli tancují…
po chvíli se stáhnou k lavičce a tancují kolem Marka.
Marek: si stoupne (stojí na místě) a zachytává holky, které se o něj opírají, a svým způsobem ho svádí.
Míša: Vchází na scénu zprava a zůstává stát na kraji. Marku…
Holky: na první zavolání odtancovávají za lavičku… (Marek stojí otočený dopředu)
Míša: Marku…
Holky: už jsou za lavičkou a na druhý zavolání se všechny otočí zády k divákům a sklopí hlavu dolů. Na třetí zavolání hudba přestane hrát a holky odcházejí.
Míša: Marku…
Marek: rychle se otočí na Míšu, sedne na lavičku a jednou se otočí a podívá se za sebe jestli tam nejsou holky. otočí se zpátky.
Míša: (jde k němu a sedá vedle něj) Seš v pohodě?
Marek: Jo… dobrý… Dneska nějak brzo?
Míša: (smutně) No trochu jo...
Marek: Co se stalo?
Míša: Pohádaly sme se s Vikem. Říká, že už ho to nějak nebaví a že by si chtěl dát pauzu…
Marek: To mě mrzí
Míša: (plačtivě) Já, já to nechápu. Ráno, ve škole i před školou byl v pohodě a pak najednou úplně jinej. Co, co tim vlastně kluci myslí, dát si pauzu?
Marek: Chceš to fakt vědět?
Míša: Jo.
Marek: Když už si kluk není jistej, jestli holku miluje nebo jestli s ní chce bejt, tak řekne že si chce dát pauzu a tim si nechává takový zadní vrátka. A pak se rozhlíží po nový holce, a když žádnou nenajde nebo si uvědomí, že ji celou dobu miloval, tak se k ní pokusí vrátit. Řekne něco ve stylu: „Za tu dobu, co sem byl sám sem si uvědomil, jak moc tě miluju. Prosim, vrať se ke mně, bla, bla, bla…“
Míša: To myslíš vážně?
Marek: Jo… Takhle to bývá.        
Míša: Jen ať si příde, že se chce vrátit. Ho pošlu do háje blbečka jednoho…
Marek: Přesně, neser se s nim.
Míša: A cos tu vlastně dělal?
Marek: Co? proč?
Míša: Jsi tu stál sám, nevnímal jsi…
Marek: Ani nevim…
Míša: Marku. Marku, neříkej mi, že už zase?!
Marku: (neodpovídá a kouká do země)
Míša: Marku… Říkal si, že už si toho nechal. Odkdy seš v tom znova?
Marek: (neodpovídá)
Míša: Tys toho vůbec nenechal!!! Si ze mě děláš srandu…
Marek: Míšo, zkoušela si někdy přestat?
Míša: Nezkoušela, protože nejsem tak blbá, abych s tim vůbec začínala! Vždyť tě to může zabít.
Marek: Dobře, tak sem debil no. Zabít? A proč ne?! Ráno vstanu jdu do školy, kde pokaždý něco podělam a nebo se pohádam s kámošem. Odpoledne příjdu domů a pohádam se ségrou a potom i s mámou. A když už si konečně du někam sednout večer s kamarády, tak tam sedim jako zevl, kterej nemá co říct. A teď se začínam hádam i s tebou… Tak proč by mi to mělo vadit?!
Míša: Já se s tebou ale nechci hádat.
Marek: Já s tebou taky ne.
(sedí koukají dopředu a po chvíli se Míša přitulí k Markovi)
Míša: Celkem pěknej západ slunce co?
Marek: Jo to je.
Míša: Marku, slib mi jednu věc… Slib mi, že toho necháš.
 
Konec 2. scény
 
 

3. SCÉNA - v noci na parkovišti
 
Vlevo za scénou se ozývá dusot diskotéky.
Marek: přichází zleva s rukama v kapsách zastavuje se uprostřed a kouká do nebes.
Míša: přichází zleva jde za Markem Co děláš venku?
Marek: Potřeboval jsem na chvíli na vzduch…
Míša: Děje se něco?
Marek: Ne, v pohodě.
Míša: Tak to jo, to máš jediný štěstí.
Marek: Proč?
Míša: Jinak bych tě musela zmlátit.
Marek: Cha, cha… Ty mě jo? To bych chtěl vidět.
Míša: Hele, moc mě neštvi nebo tě tu složim na zem jednou ranou.
Vtom zprava vchází jeden člověk – Dýler
Marek: koukne na něj a otočí se na Míšu Je tu celkem zima, půjdem už dovnitř?
Míša: Můžem.
Dýler: Ale, ale koho pak to tu máme?
Marek: na Míšu Běž napřed, já hned přijdu.
Míša: Dobře, ale ne že budu čekat dlouho. Odchází vlevo
Marek: k Dýlerovi Čau.
Dýler: Marku, co že sis nepřišel pro dávku?
Marek: Hele sorry, ale já už nic nekoupim.
Dýler: A proč ne?
Marek: Chci toho nechat.
Dýler: Kvůli tý holce, co tu teď byla?
Marek: Jo, kvůli ní.
Dýler: To rád slyšim, počkej, někdo mi volá. Zvedne telefon. No? - Jo sem venku přijď sem. Kde sem to skončil? Jo už vim. Hele, tak ať ti to vyjde.  podá Markovi ruku,
do toho zprava přichází neznámý člověk a jde k Dýlerovi.
Marek: Myslíš to vážně?
Dýler: Najednou dá Markovi pěstí do tváře.
Neznámý člověk chytne Marka zezadu za ruce, aby se nemohl bránit.
Dýler: Mlátí Marka střídavě do tváře a do břicha. Po chvíli přestane (Marek se skácí na zem) Chm. Sis vážně myslel že tě necham jen tak odejít? Hele, s tim absťákem vydržíš maximálně dva dny. Tohle si vem, ať nezapomeneš, jak to chutná. A až budeš potřebovat další, tak víš, kde mě najdeš. Odchází i s neznámým člověkem doprava.
Marek: zůstává ležet na zemi
Míša: Vchází zleva. Marku? najednou uvidí Marka ležet na zemi Proboha Marku…
Marek: Ve chvíli, kdy uvidí Míšu sáhne po dávce, co se válí vedle něj a strčí ji do kapsy, aby jí Míša neviděla.
Míša: Marku seš… seš v pořádku? Co ti je?
Marek: Nic, to je dobrý.
Míša: Nezvedej se, zůstaň ležet…
Marek: se zvedne Ne, to je fakt dobrý…
Míša: To ti udělal on?
Marek: Jo…
Míša: Proč? A kdo to vůbec byl?
Marek: To byl John, to od něho sem si kupoval dávku.
Míša: A proč tě zmlátil? Chtěl jsi další a nezaplatil? Nebo proč???
Marek: Ne, nechtěl už jsem od něj nic. Chci s tim hnusem skoncovat.
Míša: Fakt? Ty toho chceš nechat?
Marek: Jo.
Míša: To je skvělý! radostí Marka obejme a dá mu pusu. Načež se oba zarazí, stojí ve vzájemném obětí, hledí si do očí a pomalu se začínají líbat.
Míša: po chvíli líbání A fakt toho chceš nechat?
Marek: Jo. Slibuju ti to.
Míša: Tak to musíme oslavit, pojď zvu tě na panáka. chytne Marka za ruku a oba odcházejí vlevo
konec 3. scény

4. Scéna – na párty
(za bílou plachtou sedí osoby, někdo na lavičce, někdo na zemi, hraje hudba, podávají si mezi sebou lahve s alkoholem)
 
 (zpoza scény ) Dá si ještě někdo pivo?
Marek: na Míšu Dáš si? (Míša odpoví) mimo scénu: Jo přines nám ještě dvě.
Na scénu přijde Ondra („hlas zpoza scény“) Na tady to máš.
Marek: Hele já se na chvilku zdekuju ven.
Míša: Už zase?
Marek: Neboj, hned jsem zpátky. dá Míše pusu a ta mu vrátí polibek Jo… já jdu.zvedne se vezme do ruky láhev a odchází ven ze stínu, sedá si na zem a zapaluje si
Lucka: vychází ven za Markem
Marek: Co ty tady?
Lucka: Nemáš jedno navíc?
Marek: Ty kouříš?
Lucka: No občas…
Marek: vyndá z kapsy krabičku a dá jednu Lucce
Lucka: si vezme cigaretu Oheň by nebyl?
Marek: Jasně, pro tebe všechno.
Lucka: zapálí si a sedne si vedle něho Hele, jak dlouho chodíš s Míšou?
Marek: Tři nádherný měsíce. A jak ty seš dlouho s Ondřejem?
Lucka: Skoro půl roku.
Marek: tak to je síla.
chvilku je ticho
Lucka: opře se o Marka Já už nemůžu, nějak se mi motá hlava.
Marek: chytne ji kolem ramen To bude dobrý
Lucka: otočí se hlavou na Marka Myslíš?
Marek: Určitě…
Lucka: skočí Markovi do řeči a políbí ho načež se oba začnou líbat
Marek: po chvíli líbání Neměli by jsme, já mam vevnitř holku a ty kluka.
Lucka: Asi máš pravdu. Ale oba se začnou znova líbat
Míša: po chvíli vchází Co vy dva? Kde jste tak dlouho..? v tom je uvidí a zarazí se
Marek s Luckou: ihned přestanou a odstoupí od sebe
Míša: Pardon, nebudu rušit! a odchází zpátky dovnitř
Marek: A doprdele. Tak to je v hajzlu, to je totálně v hajzlu, sakra!!!! Míšo, Míšo počkej!!
Lucka: Myslíš, že to řekne Ondrovi?
Marek: tak to nevim… Asi by sme měli jít dovnitř.
Lucka: Jo asi jo…
Marek: Běž napřed já, já si musim dát ještě cigáro.
Lucka: Tak jo. a odchází dovnitř
Marek: šeptem sám sobě nadává přitom si zapaluje
Světlo se ztlumuje
 
Konec 4.scény

 
5. scéna v parku
(uprostřed scény lavička)
 
Marek: sedí na lavičce se zapálenou cigaretou a je vidět že něco dělá s injekcí.
Míša: Přichází na scénu zprava, už z dálky Čau, Marku.
Marek: ihned jak uvidí Míšu, schová to, co měl v ruce do kapsy a típne cigáro Čau. Jak je?
Míša: Celkem fajn, dneska za mnou přišel Vik, že by se chtěl vrátit.
Marek: A co ty na to?
Míša: Co by. O něm vim, že mě nepodvede…
Marek: Takže spolu zase chodíte?
Míša: Jo.
Marek: To gratuluju a hodně štěstí.
Míša: Díky. Hele musim ještě za kámoškou a pak za Vikem, tak se tu měj. A jinak, sem ráda, že si toho nechal. odchází
Marek: nic neříká, jen těsně před tím než Míša odejde, zavolá Míšo!
Míša: se otočí
Marek: Je mi to líto…
Míša: Mě taky. otáčí se a odchází vpravo
Marek: Když už je Míša pryč Kéž bych to mohl vzít zpátky… vytáhne z kapsy krabičku cigaret. Vtom vypadne i injekce. Marek vrátí krabičku do kapsy, sbírá injekci a prohlíží ji.
začíná hrát hudba
Marek: připraví ruku, sundá kryt z jehly, ještě jednou si ji prohlídne a dá si zlatou.
 
do toho začnou na scénu vtancovávat holky (halucinace) mezi nimi je i Míša a tancují kolem sedícího Marka, po chvíli ho položí na zem a postupně odcházejí, Míša Marka políbí, pohladí po tváři a taktéž odchází.
Světlo a hudba se ztlumují až do nuly.
 
Konec představení

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru