Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSlunečnej Kypr
08. 06. 2007
0
3
908
Autor
canuma
Slunečnej Kypr I.
Fajn. Ta pička mně nechala. Prej, mám ho ráda, Kypr, znáš tan ostrov? Tak tam dělá. Ani ho pořádně neuvidím, jo a my dva zůstanem přátelé, že jo? ... A to mi chtěla celej ten čas, co jsme byly spolu nakecat, že mně miluje plus nějaké bláboly stejnýho typu. Jo, byli to hovadiny, protože jen tak s tím seknout... no uznejte! Ona to uznala. Mám chuť dát někomu pořádně přes držku. Ty její oči...ksakru ne! Já ji moc miluju, nemůžu ji přece jen tak uvalit! ...vzhůru na Kypr...
Slunečnej Kypr II.
Teď do mně něco hluší týpek co ani nemá šaty. To si fakt všichni myslí že jsem idiot a nakecaj mi co se jim zlíbí? Vím kde bydlí ten její kokůtek, je to někde poblíž pláže, tak sem to vzal podél moře ať je prostor klidnej a neumlátim někoho cestou. Tady to bylo trochu pustší tak jsem se uvolnil a najednou tenhle stoprocentní magor, prý tady něco trejdujou ať to okamžitě otočím, prostě komedie. Nudismus jako krytí? Mafiánek by mněl mýt alespoň slušivej vobleček, říkam mu. Fakt mně to už nebavilo, jsem celej nažhavenej a von mi řekne ať to obejdu. To tak. Jenže ten podělanej nahatej ekzhibicionista mi plivl do ksichtu. To ne, povídam mu, skus to ještě jednou... no a někde tady jsem najednou všechno zapomněl.
Slunečnej Kypr III.
Kurva to je kosa! A prej slunečnej Kypr, hovno.. Hučí mi to v hlavě a nakecáva strašlivý píčoviny. Zase. Jediné, co jsem tomu uvěřil je, že to - ať je to co chce - se nachází skutečně uvnitř mý bedny. Na moje bubínky totiž už hodnou chvíli neudeřila jediná mizerná zvuková vlnka. Nic, ani to ticho plný bakterií a podobných malinkatých potvůrek. Jenže to zdaleka není ta největší legrace. Není tady tma, ne, dokonce ani ta ne. Nos mám plnej bůhvičeho a pusa... měli jste někdy pocit jako by byla vaše ústní dutina obrácená vnitřkem ven? Pardon, ústní vypuklina... Kdybych alespoň věděl, jestli ležím na zádech, nebo na břiše... převalil bych se nebo tak něco.
Celé je to k pobavení. "Ať-je-to-co-chce" se mi naží to vysvětlit: Žádný Nil... já vim buzno, vždyť jsem na Kypru, ne? A pak, prej to nejsou ani elizejské champs, ani žádné věčné prerie nebo loviště, neumí mě zařadit, nebo co. Co jsou to furt za přednášky, já to do psí prdele všechno vím. Já přece jen chtěl... co jsem to sakra... oh.
Slunečnej Kypr: To be continued...
Starouš se vznášel na hladině a vychutnával nárazy vlnek. Joo. Konečně si na stará kolena mohl užít trochu moře. Takhle je to v pořádku, pomyslel si, když se na starý kolena vzdáte trochu pohodlí, můžete se takhle na vodě pohupovat klidně i dva týdny. Když ovšem poctivě spoříte.
Do ticha najednou, zničeho nic jak nasranej vožrala do saloonu, vtrhli sirény.
Dědeček spokojeně zamlaskal. Nikdo mi na mý dovolený nebude dělat poíže, pomyslel si znovu. Nazí jako parta Adamů, tváří se, že jsou tady pány do drog a ještě k tomu si jen tak zabíjejí, koho si umanou. Škoda jen toho kluka, co šel kolem. Jebu Vás, zaječel zestárlým hlasem po bandě kterou právě na opuštěný pláži zatýkala policie. Pak se zadíval na ručník na břehu. Na něm ležel mobilní telefon, který by se teď, podle pohledu, který utržil od svého majitele, mohl cítit skutečně užitečný.
Fajn. Ta pička mně nechala. Prej, mám ho ráda, Kypr, znáš tan ostrov? Tak tam dělá. Ani ho pořádně neuvidím, jo a my dva zůstanem přátelé, že jo? ... A to mi chtěla celej ten čas, co jsme byly spolu nakecat, že mně miluje plus nějaké bláboly stejnýho typu. Jo, byli to hovadiny, protože jen tak s tím seknout... no uznejte! Ona to uznala. Mám chuť dát někomu pořádně přes držku. Ty její oči...ksakru ne! Já ji moc miluju, nemůžu ji přece jen tak uvalit! ...vzhůru na Kypr...
Slunečnej Kypr II.
Teď do mně něco hluší týpek co ani nemá šaty. To si fakt všichni myslí že jsem idiot a nakecaj mi co se jim zlíbí? Vím kde bydlí ten její kokůtek, je to někde poblíž pláže, tak sem to vzal podél moře ať je prostor klidnej a neumlátim někoho cestou. Tady to bylo trochu pustší tak jsem se uvolnil a najednou tenhle stoprocentní magor, prý tady něco trejdujou ať to okamžitě otočím, prostě komedie. Nudismus jako krytí? Mafiánek by mněl mýt alespoň slušivej vobleček, říkam mu. Fakt mně to už nebavilo, jsem celej nažhavenej a von mi řekne ať to obejdu. To tak. Jenže ten podělanej nahatej ekzhibicionista mi plivl do ksichtu. To ne, povídam mu, skus to ještě jednou... no a někde tady jsem najednou všechno zapomněl.
Slunečnej Kypr III.
Kurva to je kosa! A prej slunečnej Kypr, hovno.. Hučí mi to v hlavě a nakecáva strašlivý píčoviny. Zase. Jediné, co jsem tomu uvěřil je, že to - ať je to co chce - se nachází skutečně uvnitř mý bedny. Na moje bubínky totiž už hodnou chvíli neudeřila jediná mizerná zvuková vlnka. Nic, ani to ticho plný bakterií a podobných malinkatých potvůrek. Jenže to zdaleka není ta největší legrace. Není tady tma, ne, dokonce ani ta ne. Nos mám plnej bůhvičeho a pusa... měli jste někdy pocit jako by byla vaše ústní dutina obrácená vnitřkem ven? Pardon, ústní vypuklina... Kdybych alespoň věděl, jestli ležím na zádech, nebo na břiše... převalil bych se nebo tak něco.
Celé je to k pobavení. "Ať-je-to-co-chce" se mi naží to vysvětlit: Žádný Nil... já vim buzno, vždyť jsem na Kypru, ne? A pak, prej to nejsou ani elizejské champs, ani žádné věčné prerie nebo loviště, neumí mě zařadit, nebo co. Co jsou to furt za přednášky, já to do psí prdele všechno vím. Já přece jen chtěl... co jsem to sakra... oh.
Slunečnej Kypr: To be continued...
Starouš se vznášel na hladině a vychutnával nárazy vlnek. Joo. Konečně si na stará kolena mohl užít trochu moře. Takhle je to v pořádku, pomyslel si, když se na starý kolena vzdáte trochu pohodlí, můžete se takhle na vodě pohupovat klidně i dva týdny. Když ovšem poctivě spoříte.
Do ticha najednou, zničeho nic jak nasranej vožrala do saloonu, vtrhli sirény.
Dědeček spokojeně zamlaskal. Nikdo mi na mý dovolený nebude dělat poíže, pomyslel si znovu. Nazí jako parta Adamů, tváří se, že jsou tady pány do drog a ještě k tomu si jen tak zabíjejí, koho si umanou. Škoda jen toho kluka, co šel kolem. Jebu Vás, zaječel zestárlým hlasem po bandě kterou právě na opuštěný pláži zatýkala policie. Pak se zadíval na ručník na břehu. Na něm ležel mobilní telefon, který by se teď, podle pohledu, který utržil od svého majitele, mohl cítit skutečně užitečný.