Medvídek

Byla neděle, medvídek si jako obvykle uklízel, vysával jako o závod. Když vymetal z rohů špínu, narazil na pavoučka Krištofa, který si právě předl síť. Medvídek řekl, že nechtěl rušit a odešel vymést prach. Když douklízel, chtěl si sednout a posvačit svůj dobrý med. Ale v tom zazvonil zvonek. Belík zmožený uklízením šel otevřít. Byla to veverka Žofka.

“Zvu  tebe na oslavu mých 3 narozenin.” řekla. Belík řekl:

“Ó ano, jako bych zapomněl.”

Ve skutečnosti opravdu zapomněl. Jak veverka odešla řekl si: No co si počnu? Vždyť nemám žádný dárek. Už to mám! Dám jí svůj med. Ale co když jí nebude chutnat? Ne, ne , ne, to asi nebude dobrý nápad. Co má tak veverka ráda? Asi budu muset zajít za veverčákem Kamilem. Ten mu ale řekl, že se dočká na oslavě. Ale pak si najednou vzpomněl, že veverka Žofka bydlí ještě u svých rodičů a najednou BLIK! Postavím jí domek. Ale jaký domek asi veverky bydlí?  Nu co, nějaký postavím, řekl si Belík. Vzal si nějaké dřevo a smůlu, aby mohl dřevo přilepit k sobě. Už tam dával poslední desku, když v tom BÁC! Všechno i s medvídkem bylo na zemi. Belík už měl vztek a sedl si a začal házet oříšky, které našel na zemi, ale ne jenom oříšky, ale i kaštany, žaludy, bukvicemi a dokonce i s houbami a to se vyplatilo. Dostal takový dobrý nápad, který se nedá ničím zkazit. Udělá Žofce náhrdelník ze všech těch věcí. A tak se taky stalo.

            Ráno se medvídek vzbudil celý vystrašený, jak to na oslavě dopadne. Jestli se jí to bude líbit. To bylo starostí. Najednou CRR CRR to byl listonoš kos Leoš a byla tam pozvánka na oslavu Žofčiných 3 narozenin. Byla to krásná růžovo – modrá obálka. Belík si ji nemohl vynachválit. Zabalil dárek do balíčku hezky jej ovázal. A pak už si jen vyčistil zuby, umyl se a oblékl se do svátečního a šel s dárkem pod paží. Už z dálky viděl přicházet lišku Lenku a Lotku, kuny Bělinku a Belinku, zajíce Marka, Martina a Vaška a ještě tam šli lišák Boris, Doris. Když došel na oslavu, už tam byli skoro všichni –  datel Filip, Honzík jezevec, žabák a žabka Emil a Kuňka, medvědice Erika a Katka a Belíkův nejlepší kamarád Adam – taky medvěd. I pavouček Krištof se přišel podívat! Ale nejvíce tam bylo určitě veverek u velkého stolu už seděli všechny Žofčiny kamarádky a kamarádi. Veverky: Doubravka, Ilona Ivona, Inka, Iveta, ještě Zrzoun, veverčák Kamil, Zrzek, Zrzounek a jejich sestra Zrzka. Všichni měli někde schované dárky. Někteří v tašce, někteří pod židlí, někteří v trávě, ale medvídek si jej vzal k sobě. A to už přišla i Žofka a hostina mohla začít. Když se všichni pořádně najedli, začaly se rozdávat dárky. Veverčáci a veverka Zrzoun, Zrzek, Zrzounek a Zrzka jí dali veliký koš lískových oříšků. Ivona, Ilona, Inka a Iveta jí zase daly zásobu šišek, Doubravka jí dala žaludy, lišáci Boris a Doris jí dali na smlsnutí jahody a borůvky, lišky Lenka a Lotka hřebínek a zrcátko, kuny Bělka a Bělinka jí daly mašli, Marek, Martin a Vašek jí udělali provázek na dopisování přes stromy s Doubradavkou a Krištof jí dal dárek – závoj z vzácné růžové pavučiny! Jezevec Honzík jí dal dopisní papíry, aby mohla na co psát, až si bude dopisovat s Doubravkou, Emil a Kuňka jí dali korunku do vlasů. Adam jí dal náramek, Filip prstýnek, Erika a Katka jí daly sukni. A teď byla řada na Belíkovi. Popřál jí a dal jí dárek. Samozřejmě měla radost. Všem poděkovala a šli hrát hry. Když už se stmívalo, rozešli se domů.