Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePro Něho...
Autor
Kallivana
Sepnuté ruce a oči udivené
se do skla dívají
ten čas se tolik žene
pro oči nevidí
jen cítí že se děje
obavu promítají si do naděje
pohladit
polaskat
a stíny zatít kamsi
ten strohý smutný tón do adresáře dám si
oklikou budu pak se kolem něho plížit
jak nevědomá být a přesto neublížit
rozumím pohledům
a lehké ruky gesto
mi leccos napoví
já zapomenu přesto
že ostrov skleněný do kterého se díváš
je drátem obehnán
že když mi píseň zpíváš
tak draci ve slujích ohnivým písmem píší
a ty mi naznačíš
už spát a buďme tišší
mně touha zaslepí a intonaci změní
souzvuk se otočí na neporozumění
a pak mám výčitky a dlaně tolik chtějí
pohladit po vlasech
a slova ve mně znějí
co nahlas řekla bych
jen kdybych byla blízko
a úsměv našel by z té tísně východisko
květina skleněná balzámem duši hojí
písmena… brou.. mně ve snu s tebou spojí
v náruči zabalím tvou tvář i barvu hlasu
a budu posílat ti kamsi do nečasu
písně a úsměvy, můj smích a pohlazení
a počkám na zítřek….
už jiná možnost není….