Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Chirurgická přesnost

27. 06. 2007
0
0
522
Autor
SanDiego

První, trochu delší povídka míněná jako prolog k mým dalším dílům. Omlouvám se za stylistické nedostatky.

Všechny postavy v této povídce jsou fiktivní.Jakákoliv podobnost s žijícími osobami je čistě náhodná.                                 

 

 Chirurgická přesnost

1.

Svítalo.John se vydal na kopec a pomocí transfokátoru své přilby sledoval okolí.Vše bylo na svých místech, sonická hnízda v pohotovosti.Hlídka sice pospávala, ale John věděl, že kdyby bylo potřeba vzbudí se během chvíle.Nadhodil si svoji pušku na zádech a vydal se zpět do pevnosti.Říkali jí Citadela a své jméno si opravdu zasloužila.Byla dokonale soběstačná, měla své vlastní farmy, kostel, zábavní centra, hřbitov a jiné vymoženosti.Rebelové ostatně neměli jinou možnost než stavět takové kolosy, protože okupanti je stříleli na potkání.Byla obehnána vysokou krystonovou zdí s vulkaniovou mřížkou, která byla schopna odolat i těžkotonážní sonické pušce.Pravda, zbraně lodního charakteru by ji smetly, ale kdo bojuje na povrchu hustě osídlené planety lodními zbraněmi, že?Každých dvě stě padesát metrů byla na zdi vyvýšenina, skrývající v sobě sonické hnízdo a snipera s Kanónkem.Brána byla ještě masivnější než zbytek zdi.To proto, že jediná cesta vedoucí přes strmou skálu k pevnosti končila u brány.Za zdmi se skrýval svět sám pro sebe.Obsahoval vše co si jen mohli přát včetně střel země-vzduch a jiné srandičky, jako třeba jeden těžce obrněný iontový vrhač.

 

John zavzpomínal jak to celé začalo.Malé, bezvýznamné království Rigelu bylo asi před dvaceti lety napadeno Kasiopejskou hegemonií.Nemělo proti technicky pokročilejšímu a početnějšímu soupeři žádnou šanci.Jejich pýcha, orbitální obranné komplexy se vypařily v modravých záblescích dříve, než stihly vystřelit.Na zem začaly slétat výsadkové lodě.Jejich protivzdušná obrana se snažila, ale bylo to jako udeřit kladivem do žulového bloku.Jejich snahy poškodit teraformační zařízení, aby okupanti museli planetu znovi nákladně teraformovat, selhaly, protože konstruktéři je, právě pro případ, že by byl povrch planety napaden, vybavili masivními štíty z vulkania.Jejich pozemní jednotky zaplavily povrch jako kobylky.Jen málo našlo odvahu vzdorovat a ti byli rozdrceni.Lidé zvyklí na benevolentního krále, kterého mohli navíc kdykoliv sesadit, na sobě pocítili tvrdou ruku hegemona.Popravy, cenzura, hromadné zatýkání a všudypřítomnost hlídek se stala normou.To vedlo k utvoření partyzánské formace, která si říkala Rebelové a začali donkichotský boj proti neskonale lépe cvičeným, organizovaným a vyzbrojeným okupantům.První dva roky se jim dařilo.Potom je okupanti přestali ignorovat a dostali se na index třetího stupně, což znamenalo, že kdokoliv měl právo je na místě „popravit“ bez soudu.Začali budovat po celé planetě pevnosti, které ale jedna za druhou padaly.Málokdy však kvůli vojákům.Neměly dostatek surovin a nedostatečné zázemí a většinou je vybila malá epidemie cholery.Citadela byla jednou z mála soběstačných pevností, které vydržely až doposud.

 

2.

Nadporučík John Ministra si protřel oči a vůbec si nebyl  vědom svého jmenovce na planetě tam dole.Ze spánku ho vytrhla turbulence v hyperokně, které před chvílí opustili.Na palubě dreadnoughtu CHS Dýka se podobně probouzela celá rota speciálních zásahových sil, která už měla skoncovat tu „neuspokojivou situaci“ jak to hegemonova rada nazývala.Tutlají to jak jen to jde,  pomyslel si.A my tu jsme od toho aby už nebylo co tutlat, dodal vzápětí.Těžce vyzbrojená loď se pomalu natočila  k planetě a navedla se na stabilní orbitu.Tři sta mužů s nejlepším výcvikem se hotovilo k výsadku.

 

Ve výsadkovém člunu to vřelo obvyklými vojenskými vtípky.Člun se vnořil do atmosféry a senzory pečlivě čmuchaly po povrchu.„Kontakt negativní“ zahlásil po chvíli radista.

„Asi se doslechli co se na ně řítí a šli někam hromadně chcípnout!“ uvažoval operátor těžkých zbraní Jurmanow

.„Ne, to jim někdo určitě ukázal tvůj ksicht a oni pošli hnusem, Jurmanowe.Smiř se s tím, už holt na lidi tak působíš.“ Usadil ho sniper-počítačový odborník Wasztolski a vyvolal tak vlnu smíchu po celém člunu.Jurmanow jen něco zamumlal a vydal se otravovat někoho jiného než vzrostlého snipera.Ostatní čluny dosedly na povrch o rota se z nich vyrojila a začala budovat základnu.Mezitím se Slawkowski, Adamow a Szindell vydali na průzkum.Naposledy se škodolibě zasmáli svým kamarádům mořícími se s výstavbou základny sklopili přilbová hledí až ke krku a zapnuli chameleona.Zbytek roty budoval val, vztyčoval věže a stloukal zázemí.Wasztolski spolu s Bornowem zabral jednu z věží a rozložil si tam svoji M-572X přezdívanou Kanónek.Byla totiž schopná na půl kilometru prostřelit deset centimetrů krystonu a zabít toho, kdo se skrýval na druhé straně.Své přepadové pušky M-347 nechal dole i se zádovými zásobníky.Usoudil že tady potřebuje spíše dostřel a hrubou sílu než zpětný ráz zvící komářího kýchnutí.

 

3.

 

Starší kapitán Ján Ototzka se rozhlédl po můstku svého dreadnoughtu třídy Kladivo.Byla to obyčejná(i když výraz „obyčejná“ se pro loď rozměrů Dýky nedal použít) útočná loď Kasiopejské hegemonie.Rota speciálních sil na palubě byla nadstandardní výbavou.Stejně je to zvláštní, že posílají zrovna Dýku, aby urovnala tuhle vzpouru, uvažoval v duchu, zvládl by ji srovnat jakýkoliv oddíl na palubě kterékoliv jiné a méně důležité lodě.Z úvah ho vytrhl hlas taktického důstojníka: „Hyperstopa na koordinátách dvanáct, dvanáct, šest!“

„Zburcujte CIC, chci vědět co to na nás letí dřív, než zavře skokové pancíře!“, začal Ján vydávat povely.

„Štíty na bojový výkon, vyhlašte bojový stav ohrožení, aktivovat zbraňové systémy!Chci přívítat přítele ostražitě, nepřítele salvou kvantových raket!“

„Pane, loď nejeví žádné znaky některé z říší.Vypadá jako poslepovaná z různých komponent.“, hlásil operatér z CIC.

„To bude určitě nějaký žoldák.Čert ví kdo ho sem poslal.“, Ján přestal v půli proslovu, jak mu do zorného pole padla charakteristika lodi z CIC.Zbledl.

„Do prdele!Plný bojový poplach to je Keepman!“

Všechny polilo horko.Keepman byl pan žoldák.Jeho loď Rytíř hrůzy měla trup bitevní lodi pangalaktické aliance, to znamenalo, že byla prakticky stejně velká jako jeho dreadnought.Navíc měl dvojnásobné energetické systémy, čtyřnásobnou protiraketovou ochranu a dvacetinásobně výkonnější senzorické scany než on.Měl sice méně zbraní než on, jen čtvrtinu zaostřovačů energie a třetinu odpalovačů kvantových raket, ale zato jeden jeho zaostřovač vydal za deset jeho.Navíc Keepman byl vyhlášený cvok a jeho posádka taky.Měl na kontě už čtyři rozmetané orbitální pevnosti, což Jánovi na optimismu nepřidalo.Zbývalo doufat v jediné.Že přijel jako přítel.

 

4.

 

Jakmile obrovské senzorické systémy Citadely odhalily blížící se čluny, aktivovala se senzorická deka.To znamenalo, že pevnost o velikosti menšího města se tvářila, že tu není.Johna poplach zastihl zrovna, když obědval.Nechal oběd obědem a rozeběhl se do své bojové pozice k nejbližšímu sonickému hnízdu.Byl tam totiž jeho miláček.Velkokaliberní koncentrátor se už zvedal do palebné pozice.Ještě není čas ho použít, protože by zjistili, kde mají svou pevnost a to bylo značně nežádoucí.Ještě si počkají.O to překvapivější to pak bude.John se usmál.Měl totiž rád velké zbraně.

 

Generálmajor Mark Hillman se sklonil nad obrazovkou, znázorňující mapu Rigelu IV.

„Takže přistanou zde.Předpokládám, že postaví tábor a vyšlou průzkumníky.Naše hlídky musí být maximálně ostražité.Mají mnohem pokročilejší technologie než my.Rušičky na plný výkon a cokoliv podezřelého střílet bez ptaní.“

Řekl po chvíli.„Pánové, hodně štěstí nám všem.Budeme ho potřebovat.“

 

5.

 

Slawkowski se od ostatních oddělil na plánovaném místě.Jeho přilba mu zrovna zobrazovala termovizi okolí a nic kromě zvířat a tamté malé skvrnky.Jak to, že ho to netrklo dřív!

„Základno, tady oko jedna“

„Základna slyší“

„Mám tady pozitivní kontakt.Tři  strážci se starší verzí chameleona asi dvě stě metrů před mojí pozicí.“

„Rozumíme oko jedna.Nepokoušejte se o bližší kontakt.“

„Rozumím základno.Oko jedna konec.“

Proplížil se kolem a opatrně postupoval dál.

 

Mezitím Adamow o dva kilometry dál málem vrazil do dvou rebelů pokuřujících v křoví.Dvoje tiché syknutí oznámilo světu, že dva lidé právě dostali kulku do týla.

„Základno, tady oko dva.“

„Základna slyší.“

„Měl jsem kontakt s rebelskou hlídkou bez chameleonů.Mále jsem do nich vrazil.Kontakt byl neutralizován.“

„Rozumím oko dva.Buďte opatrnější a nepokoušejte se o jakýkoliv bližší kontakt.“

„Rozumím.Oko dva konec.“

 

 

Szindell se mezitím bez problémů dostal do okruhu pravděpodobného umístění první pevnosti.Jeho termovize nic zvláštního neodhalila a tak se vydal dál.Netušil, že ho čeká malá archaická mina.Poslední myšlenka, která mu prolétla hlavou patřila označení vylučovacího procesu v kombinaci se slovem „mina“.

 

V hlavním stanu operace s krycím názvem Tichý blesk se strhla panika, když se z frekvence patřící průzkumníkům ozvala rána uťatá v půli.

„Jednotky oko, hlašte se podle čísel!“

„Tady oko jedna, co se to děje?“

„Tady oko dva, já to nebyl.“

„…“

„Oko tři hlašte se!“

„…“

„Do prdele oko tři ozvěte se!“

Koordinační důstojník seržant Krysczina ještě chvíli marně řval do rádia a pak vyslal do éteru: „Všem jednotkám oko:Přišli jsme o oko tři.Opakuji přišli jsme o oko tři.Pohybujte se s nejvyšší opatrností.Nejspíš ho dostala nějaká nálož zakopaná pod zemí, tak si hlídejte každý krok.“

Odpovědí mu bylo jen zděšené mlčení.

 

6.

 

Na můstku Dýky bylo napjaté ticho.

„Kapitáne, máme příchozí zprávu.“, ozvalo se od radistova stanoviště.Ján sebou cukl.

„Přepojte mi to na obrazovku.“

Na obrazovce se objevila mužská tvář.Měl husté černé vlasy, knír a plnovous.To byla zvláštnost, protože vousy se nesnášely se skafandry.Na rtech mu pohrával zlomyslný úsměv, jako by věděl, co způsobil za zmatek.

„Brýtro, kapitáne…“, ozval se muž na obrazovce.

„Ototzka, Ján Ototzka.Vy budete Keepman, že?“

„Ano, kapitáne Ototzko.Koukám, že moje pověst jde přede mnou.“

„Z jakého důvodu jste v této soustavě?“

„Nebojte, jsem zde jako přítel, můžete zrušit váš bojový stav.No, nedivte se, loď v plném bojovém vydává docela slušné emise.“, dodal, když viděl překvapení v Jánově tváři.

„Mám zde odstranit, cituji ‚blíže nespecifikované potíže, kdyby se vyskytly‘.Najal mě váš hegemon.“

 „To mě uklidnilo.“, řekl Ján a skutečně ho zalil pocit úlevy.Keepman po boku je nejlepší recept na výhru.Ján už měl tu čest vidět Keepmana v akci a byl rád, že nestojí proti němu.

„Kapitáne, hyperstopa na koordinátách 12, 8, 12!“, hlásil taktický důstojník.

„Už tam jedu.“, ohlásil Keepman, který byl ještě ve spojení, „nedělejte si starosti, kapitáne Ototzko.“

„Spojení přerušeno.“, ozvalo se od radisty.Ján  se podíval na svůj taktický zákres, aktualizovaný každou vteřinu z CIC.Keepman jim poskytl přístup k jeho scanům, a tak se dozvěděl, co to vlastně vyskočilo z hyperprostoru.Byly to tři křižníky Solariánské konfederace.Co tady dělají Solariáni?Jako by jim ta jedna válka nestačila!Ján se narovnal a sledoval lodě tradičního nepřítele Kasiopejské hegemonie.

 

 

7.

 

Hlídka s kódovým označením Jestřáb jedna se krčila v křoví ani ne půl kilometru od Citadely, když s ozvala rána.V místě, kam se nikdo nemohl dostat, aniž by prošel jejich zorným polem, vybuchla mina.

„Citadelo, tady Jestřáb jedna.“

„Citadela slyší.“

„Vybuchla nám tady mina, zničehonic a bez varování spustila.“

„To není možné Jestřábe jedna, jsou nastavené, aby vybuchly, když na ně působí tlak odpovídající váze člověka.Běžte tam a prověřte to.Citadela konec.“

„Rozumím, Jestřáb jedna konec.“

Jeden z vojáků Jestřába jedna kývl na druhého:„Pojď, Franku, podíváme se, co to tam, kurva, bouchlo.“

Voják nazvaný Frank se beze slova zvedl a vykročil směrem ke kráteru.

 

Johny sebou cukl.Lépe řečeno, někdo s ním cukl.

„Hej, Johny, Slyšel si ten výbuch?Byla to jedna z min, postav se do pohotovostní pozice, než tě tu takhle najde Starej!“

„Hmmmrvbuusr?“

„Kurva, Johny, teď není čas na spaní, prober se už.De sem Starej!“

Tu poslední větu řekl voják obsluhující sonickou pušku s krajní naléhavostí.Johny se s léty tříbenou elegancí zvedl a než se probral už stál v ukázkové pohotovostní pozici.

 

Jednotka Jestřáb jedna právě dorazila na místa výbuchu.To co tam našli se jim ani trochu nelíbilo.Našli totiž kus chlapa.Nohy pro větší přesnost.

„Citadelo, tady Jestřáb jedna.“

„Citadela slyší.“

„To co tady bouchlo byl asi průzkumník, každopádně z toho zbyly jen nohy.“

„Rozumím, Jestřábe jedna.Vraťte se do pozice a zachovávejte zvýšenou pozornost.Citadela konec.“

„Jestřáb jedna konec.“

Oba vojáci se šokováni vraceli do své pozice.

 

8.

 

Wasztolski se ve své věži neklidně ošíval.Neměl totiž po čem střílet.Bornow na tom byl podobně.Zatím mohli jen pozorovat kmitání v základně.Jurmanow právě seřvával nováčka jménem Kozscziuszka.Nevěděli sice co provedl, ale podle toho, jak Jurmanow řval, to muselo být něco pořádného.Pro Jurmanowa totiž platila ta věc, že řval přímo úměrně velikosti průseru seřvávaného, to znamená na tříbodové škále od hodně, přes hodně moc, až po opravdu hodně moc.Zase se vrátil k nudné a ubíjející hlídce.No moment, tamhle to křoví by se nemělo hýbat jen tak.Wasztolski tam zamířil svoji pušku a zapnul termomód.Na sicher, je tam někdo se starým chameleónem.

„Všem vojákům v základně, nelekejte se, střílím.“

Odpovědělo mu několik vojáků, ale Wasztolski neměl čas čekat až se všichni ozvou.Základnou se rozlehla rána.Wasztolského ještě trochu brnělo rameno od zpětného rázu jeho pušky, ale už posílal Blazska, který byl křoví nejblíže a neměl na práci nic lepšího, než čistit svoji přenosnou sonickou pušku.

„Dobrá rána Wasztolski, Byl to asi chlap, ale bez jakýchkoliv ochranných pomůcek.Tvoje rána mu způsobila menší decapité.“, ozval se po chvíli.

„Vodtáhněte ho do hlavního, i se všemi zbytky, které z něj najdete.Mohlo by to být zajímavé.“

„Jasná, desátníku.Vojín Blazsek ho tam z radostí vodtáhne.“

Wasztolski před sebou viděl škleb na Blazskově tváři, jako by stál před ním.Nerad si totiž špinil uniformu.Mezitím se na Wasztolského obrátil Bornow a spustil: „Hele, to ses nemoh podělit aspoň o informaci?Nejsi tu sám, rozumíš?Já si chci taky něco střelit.“

„Támhle je šutr, střel do něj.“, Wasztolski ukázal na malý kamínek asi sto metrů od ochranného valu.

„Hele, víš ty co?Polib mi prdel.“, uzavřel debatu Bornow.Wasztolski si dovolil ještě jeden úšklebek a vrátil se zpět k hlídkování.Přeci nenechá dalšího narušitele Bornowovi.

 

9.

 

Ján pozoroval, jak se Keepman blíží k Solariánským křižníkům.Všichni jeli na plný bojový a blížili se k sobě po velmi zvláštních vektorech.Jako by neznali Keepmanovu čelní výbavu.Štít prostředního z tří křižníků se rozzářil pod náporem Keepmanových zaostřovačů a vzápětí zhasl, jak se zhroutil.Zaostřovače následovaly kvantové rakety, které proměnily Solariánský křižník v malou kvantovou hvězdičku.Pak Keepman provedl svůj slavný obrat a zaútočil na další křižník svojí boční výstrojí, která byla ovšem o něco slabší.Vzápětí se rozzářil i Keepmanův štít a záře se přelévala, jak se natáčel ke křižníků zády.Brzy se i druhý křižník vypařil v modrobílých záblescích.Třetí se pokusil uniknout a stáhl štíty, aby měl více energie do motorů.To byla osudná chyba.Než zrychlil dost, aby unikl i raketám, čtyři ho dostihly a loď se změnila v modrobílou kouli kvantového pekla, která asi po minutě a půl samovolně vybuchla.

„Pěkný výkon Keepmane.“, ohodnotil jeho výkon Ján.

„To byla jen rutina, zátěž štítů se nepodívala ani na sedmnáct procent.To orbitální pevnosti, to je jiná.Plně při nich využívám svoje opravovací automaty a regenerátory štítů.Nemůžu je ostřelovat z dálky, protože mají větší dostřel.A tak sázím na nálety, spojence a matoucí prostředky.Moji loď v plném bojovém je asi o dvacet procent těžší zasáhnout.“

„To je velmi impozantní.Koukám ,že vaše výstroj se od Kasiopejsko-Solariánských válek podstatně zlepšila.“

„To ano, ale ne zas tak rapidně.To víte:lepší štíty, výkonnější zbraně, lepší prostředky elektromagnetického boje, lepší zaměřovače, senzory, scannery a tak dále.“

„Pořád, ale máte lepší výbavu než kdejaké armádní plavidlo.“

„To je taky fakt, ale jen proto, že z mých nemalých výdělků jde většina na mou loď, čímž mám větší výdělky…“, Keepmanův proslov přerušily vibrace šířící se Dýkou a očividně i Rytířem hrůzy.Asi Půl milionu kilometru od nich se otevřelo hyperokno a cosi z něj vystřelilo.Bylo to moc rychlé na to, aby to senzory chytly a prosvištělo to kolem nich s rychlostí blízko světelné bariéry.Tohle už nebyli Solariáni.To bylo něco horšího.

 

10.

Generálmajor Mark Hillman si promnul oči.Jeden z jejich zvědů náhle zmizel z příjmu.Další byli nábádáni k opatrnosti.Bylo to těžší než si představoval.Ztráty byly sice rovnocené, ale Zvěd vojáků zahynul, když se vplížil na minu.Jeho zvěd byl asi sejmut sniperem, který prohlédl jeho maskování.

Ksakru, proč zrovna sokol tři!Ten měl u sebe jako jediný mapku.zbývalo doufat, že ho nechají ležet.

 

John stál v pohotovostním postoji u svého zaostřovače a snažil se nedávat seržantovi Vladimírovi „Starému“ Borodinovi najevo, jak ho jeho přítomnost otravuje.Už by se taky mohlo něco dít.

„Thurmane!“

„Ano pane?“, reagoval John.

„Namiřte ten koncentrátor na jejich loď.Právě tam mají společnost a hodilo by se je trochu rozhodit.“

„Rozkaz pane!“

Johny zasalutoval a zaměřoval zaostřovač.Nakonec den není zas tak hrozný.Pomalu zbraň nabil a vypálil.Bělostný sloup se zvedl směrem k nebesům.

 

11.

 

Ján se poplašeně rozhlédl, jak sebou loď trhla.Rozezněly se sirény poplachu a kontrolky začaly hlásit poškození.

„Okamžitě plný bojový.Když ne kvůli tomu tady.“, hodil hlavou k čemusi, co stahovalo skokové pancíře poté co je to těsně minulo ve vzdálenosti dvou tisíc kilometrů, „tak kvůli tomu dole.Nějaké ztráty na životech?Hlášení o škodách?“

„Celý sektor pět u strojovny zmizel i s celou posádkou.Zbytek je poškozený a je tam několik raněných.Dále jsme přišli o levoboční stanoviště kvantových raket osm i s posádkou.“

To bylo zlé.Bez sektoru pět nemůžou provést skok a levoboční stanoviště kvantových raket osm dost oslabilo jejich palebnou sílu.

 

Kolem se válely kusy popadaných nástrojů a převaloval se hustý dým.Kolem vládl chaos a ozývaly se různé výkřiky.

„Fúzní jedna kolísá!“

„Skokový nabíječ jedna mimo!“

„Servomotory levobočního skokového motoru se zadrhly a vysouvač pancíře taky!“

„Zaplať pánbůh za povinné protiradiační stínění.Ochránilo nás alespoň před dvaceti procenty energie výstřelu.“

„Nemám kontakt se sektorem pět!“

„Hlavní motory jen na padesáti procentech!“

„Přišli jsme o řízení bodové obrany!“

„Dálkové senzory se spálily zbytkovou energií výstřelu!“

Pak se ozval zoufalý výkřik: „Fluktace na Fúzním jedna!“

Hlavní technik reflexivně vykřikl: „Vystřelit!“

Kolapsující komora fuzního generátoru byla vystřelena z lodi speciální, pro tento účel zkonstruovanou šachtou.Nedlouho po té se na levoboku rozzářila malinká hvězdička, která zanedlouho pohasla.

 

Ján si mezitím prohlédl zákres na svém taktickém panelu.Ještěže to ustálo CIC.Ta loď byla Pangalaktické aliance a nevypadala jako nic co předtím viděl.

„Příchozí zpráva!“, ozvalo se z radistova koutku.

„Na displej!“

Na displeji kapitánského křesla se objevil obličej postaršího muže, který na sobě neměl vojenskou uniformu, ale oděv vývojáře.

„Omlouváme se za jakékoliv problémy, které jsme svým skokem způsobili.Jedeme tady otestovat novou ‚zbraň‘.“

To poslední slovo vyslovil s jistou nechutí, jako by mu bylo cizí.

„Zbraň?“

„Správně bych měl říct projektor kinetického pole omezeného elektromagnetickou schránkou, ale ty zelený mozky tomu říkají ‚repulzní dělo‘.No pochopil byste to?“

Ján by to samozřejmě pochopil, ale protože vědec se tvářil poněkud nervózně a tak přisvědčil.Kinetické pole samozřejmě nebyla žádná novinka, ale to co mlel ten vědec v kombinaci s tím co tvrdily „zelené mozky“, by znamenalo, že utvořili nějaké balíčky do kterých pole zabalili.

„Děkuji vám za vaši trpělivost, kapitáne.Nyní budeme provádět testy na asteroidech.Prosím nepřibližujte se, mohlo by to být nebezpečné.“

Loď Pangalaktické aliance se vzdálila.Ján se otočil na svého výkonného důstojníka: „Jaké jsou škody?“

„Je to mnohem horší než můj původní odhad.Přišli jsme i o řízení bodové obrany, fúzní jedna, skokový nabíječ jedna, senzory a servomotory skokových motorů.“

Ján zbledl, když slyšel výčet škod.S tímhle poškozením nemohou provést ani nouzový skok.Jsou odkázáni na přílet opravárenské lodě.

 

11.

 

John se spokojeně díval na záběry orbitálních senzorických plošin, které zobrazovaly jeho zásah do lodi.Byl spokojený sám se sebou, protože je poškodil víc, než doufal.Jeho tichou samochválu přerušil výkřik hlídky v rádiu a vzdálený zvuk střelby.Vzápětí se z rádia ozvaly dva přidušené výkřiky a další hlasy pokračovaly v chaotickém řevu.Vzápětí uslyšel další palbu a hučení jedné ze sonických pušek.Pak se rozhostilo ticho.

 

Hlídka Jestřáb dva právě neměla na práci nic lepšího než se šťourat v zubech.Jeden z vojáků si všiml zvláštního pohybu jednoho křoviska.Hodil tam kámen a k jeho údivu se ozvalo tlumené zaklení.

„Tady Jestřáb dva, máme pozitivní kontakt!“

„Palte dle uvážení.“

Spustili palbu na nezřetelný obrys dole u křoví.Pak přilétly kulky z protisměru a začaly bubnovat do obrovského hliněného převisu nad jejich hlavami.To, že vetřelec se snaží ustřelit onen převis zjistili ve chvíli, kdy se na ně sesypal.

 

Stanley Caslet zaslechl palbu a uviděl několik vojáků poblíž jeho postu se sonickou puškou, jak střílí na cosi pod nimi.Zamířil tam svoji těžkou sonickou pušku a vystřelil.Vzápětí z onoho místa vytryskl gejzír hlíny smísený s krví.Stanley ještě pro jistotu chvíli přejížděl  puškou sem a tam, aby bylo jisté, že ten někdo je mrtvý.Když skončil, byla z nezvaného návštěvníka jen barevná skvrna na zemi.

 

12.

 

 John Ministra se opíral o stůl, zatímco jeden z jeho vojáků, jmenoval se Blakszek, nebo tak nějak, šacoval zabitého špeha.Pro velitele roty speciálů bylo těžké pamatovat si zapamatovat jména všech svých podřízených.Ve chvíli kdy voják vítězoslavně vykřikl se ozvalo několik ohlušujících ran a vzápětí omluvná litanie Wasztolskeho a Bornowa.

„Co jste našel?“, zeptal se jen co se vzpamatoval.

„Mapu!“

 

Wasztolski pozoroval ptáky a občas se znuděně koukl do objektivu své pušky.Měl ji pro jistotu nastavenou na termmód.Pak si všiml několika tančících fleků, které vypadaly jako banda hádajících se lidí.Podle ostrého nádechu, který uslyšel zleva poznal, že Bornow si jich taky všiml.Wasztolski nezahálel a spustil palbu zároveň s Bornowem.Po chvíli palby byly objekty jejich zájmu prokazatelně mimo.Bylo na čase se omluvit osádce tábora.Taková salva ze dvou kanónků není zrovna tichá a nevtíravá.

 

„Mapu čeho?“

„Je to mapa okolí, asi zakresloval polohu našeho tábora.Vidíte?“, John Ministra se zadíval na kus papíru pocákaný krví a ještě něčím jiným a snažil se z toho svinstva něco vyčíst.

„Tady už začal, když ho dostal Wasztolski.Tady je jejich pevnost.“

John Ministra se otočil dozadu a houkl: „Odvolejte oka!“

„Už jen oko.Právě jsme ztratili oko jedna.“

John Ministra potlačil zaklení.To byl už druhý zvěd o kterého přišli.

 

Slawkowski měl na přilbovém hledí zapnutý mód, který by ho měl varovat před minami.Zrovna se plížil pod nosem jedné hlídky, když vrazil do jednoho křovíčka.Mezi zuby drtil sprosté nadávky na stvořitele tohoto světa, když mu na zádech přistál šutr.To už se neudržel a potichu si vylil vztek.Že to neměl dělat mu došlo až ve chvíli, kdy kolem něj začaly svištět kulky.Zamířil na hlídku a pokusil se je zastřelit, ale byli dobře krytí.Pak dostal nápad.Zamířil na převis nad jejich hlavami a ustřelil ho.Hlídku zavalilo dvacet tun zeminy.Oddech si a pokračoval dál.Nevěděl při tom, že jeho chameleón byl poškozen oním šutrem.Proto ho odhalila hlídka a rozmázla ho sonická puška.

 

13.

 

Mark Hillman se znaveně opřel ve své židli a povzdechl si.Právě seděl v kanceláři nejvyšší civilní autority Citadely.

„Říkám vám, pane Předsedo, že útok nepřátel můžeme čekat velmi brzy.Sice jsme vyřídili dva jejich zvědy, ale nevíme kolik jsme jich nezabili.Dále faktem zůstává, že my jsme přišli o všechny špehy, z nichž jeden zakresloval pozici jejich ležení do naší polní mapy.Když se tohle sečte, máme na krku pořádný útok , a to velmi brzy.“

„Co mi tedy navrhujete?“, otázal se Předseda s nadzdvihnutým obočím.

„Evakuujte veškerý - tím myslím opravdu veškerý -  nebojový personál do civilní sekce.Tam by po nás neměli pálit, pokud ovšem nechtějí být rozdrceni Pangalaktickou Aliancí.Palba do civilistů, kteří se nijak nezúčastnili boje je zločinem podle Neropisceských dohod.A jejich dodržování Aliance docela tvrdě vymáhá.“

„Dobrá, evakuaci provedeme.Ale co když doopravdy zaútočí na naše civilní zóny?“

V obličeji Marka Hillman se zračilo čiré zoufalství.

„Pane Předsedo, říkal jsem vám Přeci…“

 

14.

 

V základně přepadové roty byl docela cvrkot jak se většina osazenstva hotovila k odchodu.Wasztolski byl na rozdíl od Bornowa odvolán z obrany základny k přepadu a celou dobu, co skládal svoji pušku se mu vysmíval.Konstrukci zabalené pušky upevnil mezi zádové zásobníky svých M-347 namísto obvyklého skladního vaku.U východu ze základny se střetl s Jurmanowem, který byl doslova  po zuby ozbrojený.Své pušky M-347 měl nabité a připnuté u boků.Za pasem měl dvě nouzové pistole, což měl spolu s M-347 každý voják, Na zádech měl křížem přes sebe sonickou pušku a vrhač plazmy.V rukou držel Těžkou iontovou pušku.Wasztolski by vsadil svoji babičku a dvacet panáků k tomu, že má u sebe ještě aspoň nůž.Do tváře mu neviděl kvůli jeho přilbovému hledí, ale podle jeho řevu „Bude bengál“ si jeho výraz dokázal živě představit.Poslali ho k týlovému zabezpečení, což znamenalo, že bude ještě s pár klukama kempit někde na kopečku a posílat do pekel kohokoliv, kdo by dělal problémy.To mu vyhovovalo.Je tu totiž menší šance, že ho někdo sejme.Zase si neužije tolik adrenalinu, ale nestal se sniperem kombinovaným s hackerem, aby se topil v adrenalinu.Toho si užil dost při jedné zpackané akci, když musela jejich malá skupinka neplánovaně předčasně opustit počítačový sál nepřítele.Vzpomínal si na to ještě dodnes živě.Bylo jich pět, každý zrovna konstruoval přístupový algorytmus do jiného počítače, když do místnosti vtrhly hlídky.Místnost opustili jen tři.Utíkali jako by jim za patami hořelo a ani se nenamáhali předepsaným postupem pro pohyb nepřátelskou budovou.Prostě běželi jako šílení a stříleli do všeho, co se pohnulo.Z budovy vyběhli jen dva.Safkowi došly náboje, a tak se rozhodl zdržet nepřítele granáty.Ten výbuch dobře slyšeli a jeho oběť jim zachránila krky.Dodnes na něj s Wachkem vzpomínali.Jako sniper si taky moc dobrodružství neužil.Pokud se něco nezvrtlo, jako třeba před dvěma lety v Drakonisu.Seděl zamaskovaný na kopečku nad bojištěm a dokonale kontroloval průběh boje.Kolem posedávalo pár pěšáků a jeden OTZ, kteří ho kryli.Najednou uslyšel sonický třesk a kolem začaly padat bomby.Jeho kryt byl v prdeli, stejně tak jeho kolegové a on prchal pryč s nesloženou puškou v náručí.Nevěděl jak dlouho zdrhal, ale nakonec se usadil skoro na druhém konci bojiště ve větvích jednoho stromu.Tam teprve viděl tu zkázu způsobenou náletem.Ve středu jejich řad zela dost velká mezera a jeho stanoviště bylo rozmetáno po okolí.Sám se divil, jak se odtamtud dostal.

Tohle všechno mu probíhalo hlavou, když běžel s týlovou skupinou na své stanoviště a v duchu se modlil, aby se nic podobného nestalo.

 

15.

 

Ján opustil můstek své lodi a odebral se do své kajuty.To slovo opět působilo poněkud nemístně, protože osobní prostory velitele dreadnoughtu nebyly na lodní poměry právě skromné.Hlavou se mu míhaly předešlé události.Přílet do soustavy, zjevení Keepmana, útok solariánů, napadení z povrchu, pokusná loď Pangalaktické Aliance.Tohle není jako normální akce.Řekli mi, že to je zastrčený systém o který nikdo nemá zájem a speciálové jen „srovnávají nepokoje“.Copak se speciální síly používají na potírání povstání?Pak ještě ta záležitost se Solariány.Co je sem ksakru táhne?Došel ke svému pracovnímu stolu a na terminálu vyvolal galaktickou mapu sektoru.Náhle ho zasáhlo poznání.Rigel (který neměl nic společného s onou velkou a modrou hvězdou ze souhvězdí Oriona, byl vlastně malý a žlutý) byl nesmírně bohatý na vodík.Až nepřirozeně.Soustava taky ležela na hyperkoridoru mezi Solariáskou Konfederací a Hegemonií.Koridor, který nejkratší cestou obcházel Schwarzseeskou trhlinu.To by vysvětlovalo tu ohromnou anténní soustavu na orbitě Rigelu IX, malé a bezvýznamné planetky na periferiích.Byl to hyperdetektor.Nejspíš tam byla i vysílací stanice pro hyperdepeše určená k ohlášení průletu nějaké lodi koridorem.Rafinérie kolem hvězdy nebyly nijak neobvyklé, ale netušil, že Rigel je takhle bohatý na vodík.To z něj dělalo cenný zdroj paliva pro palubní reaktory a motory.V asteroidových polích kolem hvězdy byla bohatá depozita krystalů používaných v hypermotorech.Tady!To je to proč je tenhle systém tak cenný!Problesklo jeho myslí když mu oko padlo na prostorovou analýzu Rigelu.Byl umístěn přímo na dnu Sagrasiánského trychtýře.Sagrasiánský trychtýř byl jedna z mnoha prostorových deformací v galaxii, ale trychtýř byl tak dokonale souměrný, že nemohl vzniknout přirozenou cestou.To by vysvětlovalo ty všechny archeology co tady čmuchají na všech planetách a asteroidech.Ján si náhle uvědomil, že je nesmírně rád, že Keepman je na orbitě spolu s ním a planetu nechrání jen orbitální pevnosti.

 

16.

 

John je tak seděl a pozoroval, jak kolem pobíhají jeho kamarádi a snaží se dostat do svých pozic.Celá Citadela se hotovila k obraně před nadcházejícím útokem.

„Tamhle!“, vykřikl voják od sonické pušky.Ukazoval při tom na obzor, kde se objevili vojáci.

„Hmm, už to asi začíná.Řek bych, že tu bude pořádná zábava.“,  zadeklamoval John.

„O tom nepochybujte, Thurmane.A ocenil bych, kdybyste se tu jen tak neflákal a byl v pohotovosti!Vezměte si tamhle to sonické hnízdo!“

Všichni sebou trhli a John málem vyskočil do vzduchu, jak mu Starej zařval do ucha, aniž předtím někdo zpozoroval jeho příchod.

„A..a..ano pane!“, vykoktal ze sebe John a vydal se směrem k avizovanému hnízdu.Za sebou slyšel smích ze stanoviště, které právě opustil.

 

Desátník sedící u sonické pušky se ustaraně díval na přicházející speciály.Snažili se aspoň trochu skrýt, ale na to jich bylo příliš mnoho a Citadela stála na kopci uprostřed mýtiny, takže dobře viděli oněch třista mužů, jak se blíží k jejich domovům.

Ve sluchátcích mu zachrastil hlas zmiňující Zulu tři.

„Chlapci, je vyhlášeno Zulu tři, víte co to znamená stejně dobře jako já.“

Vojáci němě přikývli.„Dobrá, znáte dril-“, další kývnutí, „-takže na místa a hodně štěstí.“

Vojáci se rozutekli na svá bojová stanoviště.Stejně jako on věděli, že na ně dojde až tehdy, když budou všechny dalekonosné zbraně Citadely, a tedy i on, vyřazeny.

 

John si zapnul popruhy sonického hnízda, které vlastně bylo malou, otočnou věžičkou obalenou stabilizátory a podobnými habaďůrami, které měly pomoci ustát zpětný ráz.

Chvilku hledal a pak hnízdo uvedl do bojové pozice.Potom malou chvíli tápal a nakonec nahmátl spoušť.Pak nalezl zaměřovač a zjistil, jak se s hnízdem hýbe.Nebylo to tak jednoduché, jako s mobilními sonickými puškami, ale bylo to v principu stejné.Rozhlédl se kolem.Uviděl několik vojáků v sekundární obranné pozici.Ti přijdou na řadu, až tu on nebude.

 

17.

 

Wasztolski se usadil na větvích rozložitého stromu.Přední voj mu potvrdil, že vidí prd a tak byl spokojen.Kolem bylo podobně ukryto několik dalších vojáků týlové podpory.Prostě hlídali záda.Pečlivě rozložil pušku a upevnil všechny tlumící postroje na svá místa a pevně je ukotvil o větve.Tady se nesmí nic podceňovat.Tohle děťátko už pár lidem zlomilo rameno.

 

Jurmanow postupoval s druhou údernou skupinou.Ta se sestávala výhradně z OTZ.Měli za úkol nadělat díry do dálkové obrany té zasrané pevnosti.

„Útočná dva, já centrální jedna.“

„Útočná dva slyší.“

„Máte povolení k útoku dvojko.Centrální jedna konec.“

„Rozumím.Útočná dva konec.“

Smirkow, velitel jejich skupiny se po krátkém rozhovoru otočil k ostatním a řekl: „Kluci, máme zelenou.Ještě řeknu Wasztolskimu a můžeme jet.“

Zbytek jednotky souhlasně zamručel.

„Týlová dva, já útočná dva.“

„Týlová dva slyší.“

„Můžete začít s krycí palbou, jdeme na věc.“

„Rozumím Útočná dva.Mám vyrozumět ostatní týlové?“

„Nebude třeba, na ty se dostane později.“

„Dobrá.Hodně štěstí.Týlová dva konec.“

„Díky.Útočná dva konec.

„Tak, hoši, jedem!“

 

Wasztolski, se sehnul k okuláru své pušky a pozoroval, jak skupina OTZ vyráží do boje.Pak začal přejíždět po zdech pevnosti.No tak, kde jste?Vystrčte aspoň špičku nosu ať vím kam střílet!Pak viděl jak odkudsi vylétl proud ze sonické pušky.Sice nikoho nezasáhl, ale zato upozornil všechny na to kde je.To, že se o něj nemusí starat poznal, když tím směrem vylétlo několik útržků plazmy a jeden iontový paprsek.Pak, ale našel snipera.Tedy je ho pušku.Zbytek byl schovaný za silnou zdí z krystonu.Aspoň půlmetrovou.No co, nemůžu mít všechno.Pečlivě zamířil a vystřelil.Kromě dělbuchu vydaného jeho puškou slyšel pár výkřiků, ale na to nedbal.Hlavně ho potěšil pohled na ustřelenou hlaveň toho snipera.To jim dá zprávu, že někde tu je sniper lepší než ten jejich.

 

18.

 

Obranné uskupení s volacím kódem Anakonda pět pozorovala přicházející jednotku.Uvažovali, proč zrovna oni byli vybráni na post budoucí díry v obraně.Zatím byli všichni mimo dostřel, a tak jen odjistili zbraně a čekali.Rozprostřeli se po svém úseku obrany a připravili se.Teď.Voják operující se sonickým hnízdem zamířil a vystřelil.Ozvalo se táhlé zahučení, jak koncentrovaná sonická vlna, spletená v jeden snop vylétla směrem k přicházejícím vojákům.Téměř ihned vytryskl gejzír hlíny, ale nikdo nebyl zasažen.Než stihl výboj přemístit, přilétlo od skupiny útočníků několik plazmových výbojů a s hučením spálily prostor kolem hnízda.Pak dílo zkázy završil iontový paprsek, který se zakousl přímo do hnízda.

 

Sniper přidělený  Anakondě pět, se kryl ve svém výklenku.Nyní mířil na přicházející skupinu.Nebylo to vůbec jednoduché.Hýbali se nepředvídatelně a neustále mu mizeli za různými překážkami.Když už konečně zaměřil jednoho vojáka, který vypadal jako chodící zbrojnice, ozvala se rána a ucítil, jak sebou jeho puška prudce trhla do strany.Jakmile se trochu vzpamatoval zadíval se na svoji pušku a zalapal po dechu.V polovině hlavně prostě končila s roztřepenými okraji.Jak...?!To není možný!

„Oko Anakondy pět volá velení.“

„Tady velení, slyšíme vás Oko pět.Co se stalo, jsi pěkně rozrušený?“

„Někde tam u nich je zatraceně dobrej sniper.Ať si všichni dávaj bacha a moc se neodkrejvaj.“

„Dobrá, Oko pět, ale jak si se to dozvěděl“

Sniper se kysele ušklíbl.

„Ustřelil mi hlaveň pušky.“

Z druhého konce se ozvalo zalapání po dechu.

„Ovšem, hned to vyhlásíme.Ještě něco, Oko pět?“

„Ne, Oko pět končí.“

„Velení končí.“

 

John si hověl v otočné věži svého hnízda.Z jeho směru zatím nepřicházel žádný voják.Zatímco meditoval nad tvary oblaků, ozvalo se mu v helmě hlášení.

„Všem jednotkám, tady velení.Druhá strana má v lese skrytého alespoň jednoho vynikajícího snipera.Dávejte si pozor na svůj kryt.“

 

19.

 

Ján se po krátkém spánku rozhodl informovat o trychtýři Keepmana.Vkročil na můstek a usadil se ve svém křesle.

„Spojovací, dejte mi Keepmana.“

„Ano pane, hned.“

Na obrazovce se objevil Keepman a tvářil se poněkud rozespale.

„Doufám, kapitáne, že máte důvod mě budit.A dobrý důvod.“

„To nepochybně mám.Díval jste se na prostorovou analýzu našeho malého systému?“

„Ne.Měl bych snad?“

„Ano, to byste měl.Dozvíte se jednu znepokojující věc.“

„Dobrá.Přiberu si cestou i další data o tomhle zapadákově.“

Pak se otočil na někoho na můstku a něco křikl.Za chvíli se ozvalo zalapání po dechu a jedna důstojnice přiběhla ke Keepmanonvi s datapadem v ruce.Keepman se na něj  podíval a oči se mu rozšířily úžasem.Několikrát klepl do listovacího tlačítka a pak datapad odložil.

„Máte pravdu, kapitáne.To co jsem se dozvěděl je opravdu velmi znepokojující.Řekl bych, že můžeme očekávat potíže.Velké potíže, a to brzo.Vmanévrujte svoji loď do mojí blízkosti.Použiju svoje nouzové opravovací automaty.Opravím vám vše, co potřebujete k boji, víc bych toho ani nezvládl.Budu potřebovat každou raketu a každý joule energie, který můžu mít.“

„Děkuji vám za vaši ochotu, Keepmane.I když doufám, že nás nebude třeba, protože to by už byla pořádná sračka, kdybyste to nezvládl sám.“

„V tom s vámi souhlasím.Zařídím vysunutí opravářského modulu.“

Obrazovka zhasla.Ján vydal patřičné rozkazy ohledně kurzu a opřel se v křesle.Bůh nám buď milostiv.

 

20.

 

Mark Hillman si protřel oči.Nelíbil se mu postup nepřátelských jednotek.Vždyť nás takhle zastřelí jak králíky v kleci!Pak se mu v hlavě zrodil plán.Riskantní, odvážný, možná i sebevražedný, ale plán.Chvíli hodnotil a pak zavolal předsedovi.

 

Velitel Anakondy dva právě obhlížel okolí, zdali nejde nějaký ptáček využít párty na opačné straně pevnosti.Ááá, helemese, támhle přichází poslední pozvaný host!Nebyl sám, kdo si ho všiml.Za chvíli totiž padl k zemi.

„Anakondo dva, tady velení.“

„Ano, pane?“

„Přesuňte celou jednotku do obytné zóny.Ihned.“

„Ale…“

Ihned, Anakondo dva!“

„Dobře, Pane.Provedu.Anakonda dva konec.“

Nečekal až operátor velení ukončí spojení a přerušil ho sám.

 

Poslední voják Anakondy dva se konečně neochotně doloudal do obytné zóny.Byli skryti v jednom z věžáků, kde měli bránit poslední dveře k ovládnutí pevnosti.Mark Hillman si založil ruce za zády a zhluboka se nadechl.Pak se obrátil k operátorovi.

„Dejte zelenou.“

 

 

21.

 

Ján seděl na můstku své lodi a lil do sebe jedno kafe za druhým.Jeden vtipálek kdysi řekl, že válečné lodě fungují na kofein.Ačkoliv to mínil jako vtip, byl nepříjemně blízko pravdy, problesklo mu hlavou.Každou chvíli se nervózně poohlédl po svém taktickém zákresu.Keepmanovy automaty mu opravily všechny bojové systémy.Sice nouzově, ale fungovaly.Pak taktický důstojník vykřikl: „Hyperstopa!Jedna, dva, čtyři, sedm hyperstop!Podle chvění to budou velké lodě, minimálně bitevní křižníky, ale spíš bitevní lodi až dreadnoughty!“

„Vyhlaste plný bojový stav!Posádko do skafandrů!Kormidelníku, plným zrychlením k hyperstopám!“

Ján byl ve svém živlu.K tomuhle ho trénovali.

„Taktický, už víme něco bližšího o těch lodích?“

„Ne pane, jen že přilétlo asi ještě patnáct dalších.Moment!Přišly mi tu informace od Keepmana!Bože milosrdný!Je to celá přepadová eskadra Solariánů!“

„Dobrá, připravte se na ten nejzáludnější boj, jaký ze sebe dokážete vydat.Máme sice Keepmana, ale na rozdíl od něj nemáme opravovací automaty a naše loď není stavěna na náhlé výkruty.Musíme proto využít Hidemovu poučku o překvapení, která říká, že překvapení je, když si člověk neuvědomí, co měl celou dobu na očích.Všechny sondy ven, A odteď jsme úderná skupina bitevních křižníků s dreadnoughtovým jádrem.“

Ján se znovu nervózně pohlédl na zákres systému u svého pravého stehna.Keepmanovu loď viděl jen díky jejich spojení.Jinak byl dokonale zamaskovaný a za ním se táhla vlečka sond, které se právě přilétlým lodím snažily namluvit, že jsou bitevní křižníky Kasiopejské hegemonie.


22.

 

Wasztolski ležel na svém stromu a pozoroval zdi Citadely.Pak se stalo něco, co by se teoreticky nemělo stát.Otevřelase brána a z ní se vyvalili vojáci do protiútoku, podporováni mohutnou palbou z těžkých zbraní.V odpověď na to se strhla palba jejich OTZ a sniperů, což způsobilo, že se pěkných pár protivníků odebralo do věčných lovišť.Najednou měl spoustu práce.Především likvidoval jakéhokoliv nepřátelského OTZ, kterého uviděl.Jeho puška hřměla, jak Thorovo kladivo a cukala sebou, jak jí z hlavně létaly kulky.Pomalu vyměnil zásobník.Protiútok se už střetl s jejich vojáky a strhla se mela.Podíval se na situaci Útočné dva a trochu jim pomohl.

 

Útočná dva mezitím byla rozdělená a kryla se v palbě nepřátel.Jejich zbraně dělaly v řadách nepřátel ohromné díry, ale byly trochu neohrabané.Jurmanowa iontová puška se jim teď náramně hodila.Szamta a Lewis se kryli za jedním kamenem, když před ně skočil voják.Než stihl kdokoliv něco udělat, třeskla rána a vojákova hlava se rozlétla v oblaku šedorudé mlhy.Vzápětí k nim do krytu zapadl Kaminsky.Na rameni se mu vyjímala černá konstrukce beta-fázové pušky a na rtech mu hrál až příliš veselý úsměv.„Nezdá se vám, že zábava kapku polevuje?“

„Ty vole, kdes to ukrad?“
„Jó voják se stará, voják má.Jednotko pozor, du na to s bé-efkem“

Všichni vojáci si aktivovali světelné filtry na svých přilbách a zapnuli zvukové tlumiče.Kaminsky si vyhlédl skupinku sonických pušek a poslal k nim vřelý kvantový pozdrav.Z hlavně pušky se s příšerným jekotem oddělilo několik oslnivě modrobílých fleků, které neuvěřitelně rychle překonaly vzdálenost mezi Kaminskym a sonickými puškami, kde stejně oslnivě vybuchly.Kaminsky se ještě jednou ušklíbl.

 

23.

 

Malá skupinka vojáků se sonickými puškami se pohybovala po bojišti.Už měla na kontě několik zabitých nepřátel, když náhle zahlédla vojáka, jak zapadl za kámen.Vydali se tedy k němu a poslední, co uviděli bylo oslepující světlo.

 

Johnny se konečně dostal ke slovu, ve chvíli, kdy se spustila zoufalá operace, která ani neměla název.Konečně měl práci.Nějaký sniper postupně likvidoval OTZ v Citadele a nikdo ho nemohl najít.Právě pozoroval jednu skupinku vojáků se sonickými puškami, kteří mířili směrem k velkému kameni, který nabízel úžasný kryt.Vzápětí ho oslepilo světlo, které vylétlo zpoza kamene a do uší se mu zařízl příšerný jekot.Když se vzpamatoval, na místě, kde byly sonické pušky nyní byl jen očazený flek.Nebyl jediný, kdo si uvědomil co se stalo.V rádiu někdo řval nepřetržitě cosi, ale bylo mu rozumět jen jedno slovo:bé-efko.

 

Mark Hillman seděl na velitelství a potil se.Akce se zvrhla v zběsilou přestřelku, kdy bylo téměř nemožné sledovat situaci.Povšiml si vojáka s bé-efkem a pak si všiml i faktu, že je opravdu jediný.Zamyslel se a řekl:„Pánové, pusťte ven iontový vrhač a připravte střelu.“

Po vyslovení druhé časti rozkazu se na něj pár lidí podívalo a pak se vrátili ke své práci.
24.

 

Ján seděl ve svém skafandru na můstku a pozoroval taktický zákres, který se mu ani trochu nelíbil.To co se na ně vyřítilo nebyla jedna přepadová skupina Solariánské konfederace, ale hned tři skupiny.Kromě Keepmana a Dýky se zde vyskytoval jeden operační svaz a nějaké křižníky.To znamenalo, že stojí proti docela slušné přesile.Pak se ale na zákresech cosi změnilo.Z orbitu jediné osídlené planety Rigelu se oddělilo několik obřích lodí a docela slušnou akcelerací se hnaly k oknům.Ján se otočil na svého taktického důstojníka:„Co je to za lodě?“

„Zatím nevíme, pane.CIC na tom pracuje.Moment, už to tu je…“, taktický se na chvíli odmlčel aby si přečetl zprávu z CIC.Pak se mu oči rozšířily úžasem a řekl:„To jsou Leviatani!Byli skrytí v orbitálních pevnostech a teď vyrazili!“.Ján se pousmál a podíval se na zákres.Skupina Leviatanů je rychle doháněla a bylo jich pět.No, to nám dává na naši stranu nějakých deset tisíc stíhačů?To není tak zlý.

 

Na můstku SCS Oklahoma vládlo napětí.Těch pět lodí co se zjevily zdánlivě odnikud nikdo nepoznával.Najednou se objevila informace z CIC.Byly to přestavěné nákladní lodě.Podivně přestavěné.A obzvlášť velké.Admirál John Kees, který této operaci velel, se zamyšleně opřel v křesle a pohladil přilbu svého skafandru, která ležela v úchytkách vedle něj.Dokázal si ji nasadit během několika málo vteřin.Velitelství pro vojenské operace mu kladlo na srdce důležitost mise.Také mu kladli na srdce hustotu obydlení planety.Pokud by jedna zbloudilá střela zasáhla planetu, docela jistě by to odnesli civilisté, a to by znamenalo bouři v podobě Pangalaktické Aliance, která by se snesla na Solariánskou konfederaci.Pozoroval blížící se obranu.Řítilo se k nim celé superdreadnoughtové uskupení i s doprovodnou clonou, pak po trochu odlišných kursech dreadnought s doprovodem bitevních křižníků a pak jedna malá skupina bitevních křižníků, které se ale podivně kolébaly a tak zjistil, že jde jen o sondy.Vydal rozkaz nevěnovat jim žádnou pozornost.Palebná schémata se pravidelně propočítávala, jak se k sobě úderné síly blížily.Pak přišel ten okamžik.Oblasti účinného doletu střel obou stran se dotkly lodí.Bitva začala.Lidé na všech lodích si zavírali skafandry a připravili se do bojových pozic.Úvodní salva byla spíš formální záležitostí, ale stávalo se, že raketa se prodrala skrz štít a udeřila, ale to se stávalo hluboko v poli aktivního doletu střel.Přesto  zaťal ruce do opěrek svého křesla, když se nepřátelská salva přiblížila.Štíty začaly blikat, jak do nich narážely střely.Kdesi se oslnivě zablesklo, jak jedna raketa překonala štít jednoho z jejich superdreadnoughtů a explodovala.Loď na zákresu vykazovala žlutou barvu poškození, vypadalo to, že to odnesl kus levoboční baterie a nějaké generátory štítu, ten totiž náhle poskočil na sedmdesát procent.Na druhé straně se stala podobná věc.Pak se, ale udály dvě věci, které ho dokonale ohromily.

 

 

25.

 

John Ministra byl ve velícím stanu operace Tichý blesk a pozoroval situaci.Byla poněkud nepřehledná.Oproti všem zákonům logiky se z pevnosti vyvalily proudy obránců.To je dokonale zaskočilo.Tady vešel v účinnost jejich dokonalý výcvik.Jednotka se rozptýlila a obránci byli vytaženi do pole.Tam byli docela snadným cílem pro odstřelovače, ale bylo jich jednoduše příliš mnoho na to, aby se dalo rozhodnout odstřelovači.Proto určil pořadí priorit cílů, a odeslal je polnímu veliteli.Doufal, že už rebelové vyplýtvali svou zásobu překvapení.

 


Wasztolski právě dostal priority cílů.Nijak se nelišily od logického postupu, který zahájil.Také dostal echo, že někde v citadele je sniper, který dělá docela bordel.Jeho úkolem bylo ho najít a neutralizovat.Pohledem přejížděl zeď citadely, když náhle zahlédl obláček kouře.Do stromu za ním se zaryla kulka.Už věděl, kam pálit, ale prostor pro zásah byl neskutečně malý, a většinu ho okupovala oponentova puška.Prostě to musel zkusit.Tak to zkusil.Když kontroloval výsledek své práce musel se pochválit.Pušku minul, a to znamenalo, že zasáhl jejího majitele.Pak ho ovšem překvapila jedna věc.na chvíli zapomněl na bitvu dole a zadíval se k branám.Pak rychle křikl do vysílačky a pokračoval.

 

Jurmanow právě se znechucením odhodil nepotřebnou iontovou pušku.Pak si vzal plazmovou karabinu.přece jen měl pořádnou zásobu.Co se objevil Kaminsky s bé-efkem. Šlo jim to jako po másle.Teď mu ale zrovna musela dojít baterie u iontové pušky.Co se dá dělat.Dál budu postupovat víc natěžko.Ve vysílačce zaněl Wasztolského výkřik.Otočil hlavu a také vykřikl.

 

26.

 

Desátník Fred Holday byl nejzkušenějším odstřelovačem v Citadele.Býval profesionální odstřelovač a teď se přidal k odboji.Měl na kontu už několik úspěšných zásahů.Dost na to, aby se o něm vědělo.A pak se to stalo.Zahlédl nepřátelského odstřelovače.Pomalu a přesně zamířil a pomodlil se k bohům odstřelovačů, aby se nezměnil vítr.Vystřelil.Bohové se asi zrovna dívali jinam, protože se zvedl poryv větru, který přešel v protivítr.Minul.Sakra!Teď jde o sekundy. Problesklo mu hlavou.Po čele mu stekl čůrek potu. Mířil a viděl svůj protějšek, jak dělá to samé.Vítr začal náhodně měnit směr.Pak viděl obláček ze soupeřovy pušky a obří síla mu trhla dozadu s hlavou.

 

Mark Hillman si protřel oči.Jejich nejlepší sniper to dostal.

„Jak je na tom ta raketa?“, zeptal se.

„Už bude brzy připravená, tak za půl hodiny.Mezitím jim tam hodíme našeho drobečka.Už vyjel“

 

Posádka iontového vrhače Citadely se poplácala po zádech a zasedla na svá místa.Bitevní stroj se vydal na cestu.Pomalu projel branou a vydal se na bojiště.Ještě než dojel do žáru bitvy, začal kropit zálohy útočících speciálů.Velmi brzy se ovšem dostal do víru hlavního boje.

 

 

27.

 

 

„Do bojových pozic!Sklopit hledí!Připravit se na kontakt!“, vykřikoval Ján, zatímco jeho taktický odpaloval uvítací salvu.Houfec raket se těsně podsvětelnou rychlostí hnal směrem k nepřátelům.Na půl cestě se minul se salvou určenou pro ně.Pak, když se dost přiblížili, začaly létat protistřely.To vyřadilo jen málo raket, protože už byly v obálce aktivního doletu.Laserová hnízda bodové obrany si už vedla lépe.Přesto se několik raket dostalo k tomu, aby zabubnovalo do štítů.Ján se podíval na jeden ze svých displejů.Pět, deset, dvanáct procent.Štíty to ustály.Zátěžová stupnice se pomalu blížila zpět k nule.Povšiml si, že CHS Karmogan, jejich vlajková loď dostala zásah.Naštěstí nic vážného.Na druhou stranu, oni také trochu naklepli jeden ze Solariánských superdreadnoughtů.Pak to přišlo.Pravé peklo.Doprovodné clony se prolnuly a spustily plnou palbu.Superdreadnoughty a dreadnoughty se mezitím častovaly bočními salvami, schopnými v okamžiku anihilovat cokoliv z doprovodné clony, co se jim postavilo do cesty.Štíty svítily, selhávaly, trupy se trhaly a mizely v oblacích pomalu chladnoucí plasmy.Pak spustil Keepman.Zblízka, na plný výkon jeho mohutných zbraní.Štít solariánského dreadnoughtu jen blikl a zmizel.Keepman provedl nebezpečný výkrut a obšťastnil ubohý dreadnought několika raketami do motorů.Pak započal čtyřstranou palbu do všeho, co měl zrovna na telemetrii a v dosahu zaostřovačů.A nakonec Leviatani vydávili svůj náklad drobounkých dvoumístných stíhačů.Tísíce drobných koncentrátorů.Byli jako komáři, ale bylo jih tolik, že dokázali udolat i dreadnought.Jejich rychlost a manévrovací schopnosti je činily pro neohrabané lodi stěny takřka nezasažitelné.Ján se usmál, ale úsměv mu na rtech zamrzl, když se dostali do centra pozornosti dvou bitevních lodí, které je braly do kleští.Štít začal zářit.

 

28.

 

John Ministra se podíval na hlášení, které mu podal zadýchaný radista.Neměl z toho ani trochu radost.Kdy by řekl, že ti povstalečtí bastardi budou mít tank?Vydal rozkazy ohledně OTZ a tanku a pak se šel projít po perimetru tábora.

 

Wasztoslki ten tank nemohl dlouho rozdýchat.Skoro deset vteřin tam jen seděl a čučel jako vyvrhnuté prase na střeva.Pak se dal do práce.M-572X byla stavěná na cíle kryté, třeba i v tanku.Tak to zkoušel.Sřílel do míst, kde předpokládal kabinu a palivové nádrže.S tím kolosem ta ani nehnulo.OTZ se do něj opřeli, ale nijak výrazně mu to neuškodilo.Jeho čtyři iontová děla, nezávisle mířící, rozsévaly zkázu v jejich řadách.Kurva, zas jedna zesraná akce, ulevoval si Wasztolski, když nemohl nic udělat a vrátil se proto k zabíjení OTZ a doufal, že jeho kamarádi ten tank udolají.

 

Jurmanow, Lewis a Kaminsky se momentálně kryli za nepříliš velkým balvanem.Szamta to dostal chvíli po tom, co vyjel tank.Teď se domlouvali, co dál.Debatu začal Kaminsky:„Ten tank se musí zlikvidovat, ale jakmile vystrčíme špičku nosu, zmerčí nás a pak nás usmaží těma zasranejma ionťákama.“

„Co takhle to vzít třístraně?“, navrh Lewis.

„Sakra to není špatný, ale je to sakra risk-hele ho!“

Ten poslední výkřik patřil nepřátelskému OTZ, který je objevil na scéně.Naneštěstí pro něj si ho Jurmanow všiml a udělal z něj dobře propečený steak.

„Nuže zpět k tomu třístraňáku-kdo a kudy?“, navázal Kaminsky poté, co utichlo hučení plasmového výboje.Odpověděl mu Lewis:„No, ty se svým bé-efkem můžeš středem, ale až chvíli po tom, co my s Jurmanowem vyběhneme a trochu jim tam ohřejeme prdele.“, vzápětí je ohlušila sada výstřelů zezadu.Byl to nezaměnitelný zvuk M-572Xka, takže si byli celkem jistí, že to je Wasztolski.Kaminsky se podíval na své kolegy.Oba přikývli.

„Teď!“

 

29.

 

Jackben, velitel tanku Citadely a zároveň jeho šofér vyhlédl periskopem.Kolem nich se stahovala smyčka OTZ, ale jakmile někdo vyhlédl, jeho kluci je sejmuli.Už měli docela slušný počet zásahů, když se tank rozezněl ozvěnami tvrdých nárazů.

„Hej, co to bylo?“, zeptal se jeden ze střelců.

„Pravděpodobně sniper, víme odkud pálí?“

„Ne.“

„Dobrá, dávejte pozor na ty ótézetka.“

„Rozkaz, pane!“

 

Desátník Rimsey seděl u hlavního počítače citadely a právě programoval koordináty pro střelu.Díval se na obrazovku, na které byly informace o cílové lokaci-táboru speciálů.Nesledoval při tom ani povelovou klávesnici, ani na obrazovku znázorňující informace o raketě.To byla chyba.Mohlo se stát, že zmáčkne špatnou klávesu.A to se taky stalo.

 

Johnny se potil.Hodně.Zeď kolem něj byla oštípaná střelami sniperů.Jelikož asi dva zneškodnil, stal se prioritou číslo jedna.Vlastně dva, jedna byl tank.To byla čest, kterou by si s gustem odpustil.Musel se proto snažit a být rychlejší a pozornější než oni.Zatím se mu dařilo.Pak, ale zahlédl drobný odlesk světla.Odlesk na puškohledu.Zamířil tím směrem, jen aby viděl obláček a vzápětí ucítil prudkou bolest.Zachvátila celé jeho tělo.Pokusil se ještě vystřelit směrem, odkud přišla střela, ale skrz bolest ani nevnímal, jestli vůbec vystřelil.Pak cítil, jak bolest pomalu ustává.Ne, neustávala, jen jaksi ustupovala do pozadí, stejně jako zvuky tříštícího se krystonu kolem něj.Druhou ránu sotva vnímal.Naposledy stiskl spoušť a držel ji, dokud nepřišel déšť střel, který zničil jeho hnízdo a udělal mu z rukou kaši.Tu bolest skoro nevnímal.Už se jen opřel a čekal, až přijde smrt.Nemusel čekat dlouho.

 

30.

 

„Plnou boční salvu do obou lodí!Neustávejte, dokud z nich nebude šrot!“, vykřikoval Ján na své podřízené na můstku a ti jeho slova předávali dál.Zátěž štítů stoupala na sedmdesát procent.Pak skrz prošla raketa a nezastavily ji ani zoufalé pokusy bodové obrany.Loď se otřásla.Pak ještě jednou.Ján se zoufale podíval ne své poboční displeje.Taktický zákres tam stále byl, to znamenalo, že CIC bylo v pořádku.Sakra, ti kluci mají dneska nějakou kliku.Pak se podíval na panel spojení se záložním můstkem.Obrazovka jen zrnila.Do prdele.Teď pomůže už jen zázrak.A ten taky přišel.Měl podobu Keepmana, který se přiřítil neviditelný pro obě lodi a zasáhl je zezadu, odkud převáděly štíty do exponovaných míst.První se vypařila okamžitě.Potom se prořítil tak těsně kolem jejich lodi, že si mohl přečíst i jméno lodi vyvedené bílým písmem na pravém boku.Vzápětí i druhá loď obdržela porci Keepmanova umu a rakety ji rozervaly na kusy.

„Kurva to bylo těsný!“, vykřikl taktický důstojník, který se sbíral ze země, kam upadl poté, co byla loď zasažena.Ján nevěděl, jestli myslel Keepmanův průlet, nebo situaci s jejich konfederačními přáteli.

„Taktický!Rozsah škod!“

„Hned pane!Prakticky celý pravobok zádě je v tahu.Záložní můstek také.Motorová sekce je těžce poškozena, štítové generátory jedou jen na čtyřicet procent výkonu.Bodová obrana momentálně nestojí ani za chromou bábu.Strojovna vyvázla skoro zázrakem, zbraňová stanoviště na pravoboku jsou rozmetána, zůstala jich sotva třetina.Situace na levoboku je lepší, ale ne o moc.“

„Můžeme udělat jen jednu věc.Kormidelník?Odpoutat!Fofrem!“

„Ano pane!Hned to bude!“

Dýka se obrátila jako raněná velryba a pomalu začala zrychlovat směrem od bitvy.Pro ně boj skončil.

 

31.

 

Wasztolski dostal nové rozkazy.Týkaly se jednoho z povstaleckých OTZ.Měl jeho přibližnou lokaci a tak mu netrvalo dlouho, než ho našel a začal po něm střílet.Vítr se ovšem nepředvídatelně měnil a tak on i jeho kolegové zatím toho hajzla zasypávali jen odštěpky krystonu.Pak viděl, jak se hnízdo natáčí směrem k němu.Zpanikařil a rychle vystřelil.Zasáhl ho do hrudi.Což by bylo dobré, pokud by střela předtím neprošla hyperkevlarovým štítem nasazeným na hnízdu.To byl jediný důvod, proč povstalec ještě žil a nebyl zbaven většiny hrudníku.Pak přišel výstřel od povstalce.Minul Wasztolskiho  jen o čtvrt metru, zcela jasně cítil závan vzduchu, který kolem něj proletěl a urval kus stromu, ve kterém se skryl.¨Wasztolski viděl, jak povstalec dostal druhou ránu do boku.Ta ovšem byla z pušky o menší ráži a tak povstalec žil i nadále.Pak oproti všem zákonům logiky znovu vystřelil dlouhý nepřerušovaný výboj směrem k Wasztolskimu.Ten začal střílet jako splašený a doufal že povstalce zlikviduje dřív, než ho kymácející se sonický výboj rozprostře po okolí.Do ramena ho chytaly křeče od neustálého bušení pažby jeho pušky.Hučící výboj poletoval kolem něj kolem dokola.Pak Wasztolskiho přepadla nenadálá potřeba seskočit ze stromu.Udělal to.Právě včas, protože místem, kde měl ještě před chvílí tělo prosvištěl sonický výboj.Ten potom najednou zmizel.Wasztolski se podíval nahoru.Jeho kryt byl absolutně v prdeli.Musel si najít jiný.Než cokoliv udělal, vzal si dalekohled a podíval se směrem k Povstalci.Pak ho našel.Tedy, alespoň si myslel, že to je on, protože ta zkrvavená masa visící v popruzích roztříštěného hnízda, se nedala poznat.Wasztolski setřel ledový pot ze svého těla a snažil se svými třesoucími se prsty uvolnit zámky na stabilizátorech.

 

„Teď!“

Jurmanow s Lewisem vyběhli zpoza kamene a začali pálit na tank.Lewis se snažil najít nějaký, alespoň částečný kryt a za stálé palby pobíhal okolo.Paprsek, který ho zasáhl do hlavy ani necítil.Kaminsky vykoukl zpoza kamene přesně ve chvíli kdy Lewisovo bezhlavé tělo dopadlo na zem.„Chcípněte vy svině!“, zařval když stiskl spoušť.Jurmanow měl větší štěstí a povedlo se mu zapadnout do díry vytvořené nějakým výbuchem.Nepřestával pálit z Plasmové karabiny.Pak mu došla energie.Karabina naposled škytla a pak se z neuvěřitelně účinné zbraně změnila na zbytečnou přítěž.Zahodil ji a připravil si sonickou pušku, když začal s palbou Kaminsky.Tank už byl z předchozích bojů kapku pošramocený a Kaminsky začal systematicky likvidovat pancéřování.Jurmanow zvýšil polarizaci hledí na maximum a zamířil na tank.Bez pancéřováni pro sonickou pušku neznamenal prakticky žádný odpor.Zahučel výboj.

 

32.

 

Jackben se pomalu začínal potit.Dílem nervozitou, dílem tím, jak je zahřívali OTZ.Vystřelil.Jeden z útočících OTZ padl na zem.Z druhého už zahlédl jen nohy, jak zapadl do díry za nějakým šutrem.Pak si všiml dalšího, který se náhle objevil za kamenem před nimi.Tu černou konstrukci na jeho rameni dobře poznal.Než stihl zareagovat, Oslepilo ho jasné, bělomodré světlo doprovázené příšerným hlukem.Padl na podlahu pod periskopem a pokoušel se držet za oči a uši zároveň a řval při tom bolestí, protože sonický výboj, který projel do tanku nedlouho po tom, co upadl mu amputoval nohu.Pak se jeho mysl začala propadat do temného oparu, ve kterém přestával cítit nejdříve bolest, pak svůj dech, nakonec i tlukot svého srdce.

 

Mark Hillman se mračil na taktický zákres.Situace vypadala dočasně nadějně, ale zvládlo ji zhatit pár chlapíků s těžkými zbraněmi.Nyní se situace opět vyvíjela v jejich neprospěch.Potom přišla zpráva, že raketa „nějak selhala“ a museli pro ni najít náhradní odpaliště.Kruci.Alespoň, že se nemusela znovu přeprogramovat.A vypadalo to, že jediné další odpaliště, které připadalo v úvahu bylo v civilním sektoru.Kurva.Pokud se cokoliv nepovede a raketa mine jen o pár stupňů svůj cíl, rozpoutá na této hustě obydlené planetě holokaust.Byla samozřejmě vyrobená „na koleně“, ale stavěli ji odborníci.Neměli dostatek kvalitního materiálu na nálož a tak z rakety udělali vlastně dalekonosnou špinavou bombu.Mark Hillman se poprvé v životě modlil a modlil se za to, aby raketa neminula.

 

33.

 

Vzduchem kolem poletovaly nástroje.Byla skoro tma, jen pár světel blikalo.Jedno z těl, poletujících po okolí sebou cuklo a vykřiklo.Na to se pohnula i většina ostatních.

„Co se to stalo?“

„Loď byla těžce poškozená, zřejmě v některých sektorech vypadla gravitace.“

„Co motory?Reaktory?“

„Motory se statečně drží, jsou ovšem poškozeny.“

„Fúzní dva na plný výkon, fúzní tři jen na šedesát procent.“

„Podal někdo hlášení o škodách na můstek?“

„Pracuju na tom“

Technici ze strojovny se začali rozlétávat po okolí.Část utvořila opravné čety a vydaly se shánět někoho z posádky na pomoc při opravách.Vrchní technik údržby už hovořil s bocmanem.Někteří se začali starat o obsah strojovny.Ti ostatní byli odvlečeni stranou, pohřeb bude muset počkat.

 

Ján pozoroval zákres bitvy.Nebyli jedinou Lodí, která se odpoutala.Ján ovšem viděl více těch, které se odpoutat nestihly.Jejich vlajkový superdreadnought Karmogan se najednou vypařil v modrofialovém záblesku, který signalizoval zásah do motorů.Ten výbuch byl jasně vidět i prostým okem.Vypadalo to, že také piloti stíhačů začali ztrácet štěstí.Jeden ze solariánských dreadnoughtů šlehnutím paprsku zaostřovače vypařil celé jedno křídlo stíhačů.Další dvě křídla zmizela v modrobílé kouli poté, co jeden ze stíhačů omylem vrazil do kvantové rakety solariánské bitevní lodi.Raketa, která byla stejně velká jako stíhač okamžitě vybuchla.Bitva se ovšem začala pomalu vyvíjet v neprospěch solariánů.Dýka právě dorazila na orbitu, když se solariáni začali stahovat.Odpoutání a nouzový skok.Začaly největší lodě a doprovodná clona kryla jejich ústup.Když nakonec začaly ustupovat zbytky doprovodné clony, byly rozdrceny stíhači.

Ján zkoumal, jaké měli ztráty.Z deseti tisíc stíhačů zůstaly necelé dva tisíce.Dýka byla jedna ze dvou zbylých těžkých lodí, ale dreadnought Admirál Nelson neodpovídal na volání.Po chvíli mu selhaly fúzní komory.Jejich doprovodná clona byla v žalostném stavu.Keepman se vracel z bojů s trupem na několika místech porušeným a slovy „Za tohle si vyžádám příplatek“

Ján se otřásl při představě, že by měl přijít ještě jeden útok.

 

34.

 

Na místě tanku nyní byla jen hrouda spečeného kovu.Jurmanow si prohlížel svoji a Kaminskiho práci.Pak se pochválil.Zjistil, že posádka se asi nezachránila, protože poklop kabiny byl přitaven a tank byl podélně rozříznut jeho sonickým výbojem.Jurmanow se nadechl a společně s Kaminskim se vydal na další cestu k Pevnosti rebelů.

 

Wasztolskimu se konečně podařilo sbalit si svoji pušku a pomalu hledal místo, kde by se usadil.Pak uviděl něco, čemu nechtěl věřit.Uviděl raketu stoupající na sloupu ohně.Nemusel být jasnovidec, aby poznal, kam míří.Bylo jen jedno místo, kam mohla dopadnout.Jen na jednom místě měli výsadkové čluny, velitelství, zásoby, munici...

Wasztolski se posadil a apaticky se opře o strom.Tohle bude poprvé, co četa speciálních sil kasiopejské hegemonie 15 selže při plnění svého úkolu.Raketa pomalu zaplula za obzor.

 

Mezitím, na archeologické lodi daleko od potíží na Rigelu IV začal opadat adrenalin, vyzdvižený bitvou.Právě mikroprostorometrickým měřením odhalili dno Sagrasiánského trychtýře.Vzrušení pomalu začalo opět stoupat.Dno bylo přesně uprostřed jednoho asteroidu.Loď pangalaktické aliance provádějící testy opodál jim asteroid rozbila.To co našli je ohromilo.Byl to kruh, či spíše kružnice z nějakého neznámého materiálu.Dno trychtýře se nacházelo necelý půlmetr pod středem kruhu.Pak se stalo něco, co vědce přinutilo jen bázlivě přihlížet.Ze středu kružnice se začalo otevírat něco jako hyperokno, ale nebylo na senzorech vůbec znát,Jen mikroprostorometrie ukázala, že se pod středem kružnice, nyní už kruhu začala vytvářet tunelovitá porucha ústící do trychtýře.Pak z kruhu cosi vyletělo.Ten pohasl, ale porucha nezmizela.Stále zlověstně pulsovala na jejich přístrojích.

 

35.

 

Mark Hillman měl konečně dobrý pocit.Raketa mířila na velitelství speciálů.Nic už ji nemohlo zarazit.I kdyby vojáci nakrásně dobyli tuto pevnost, zůstanou uvězněni bez zásob na planetě.Pak za ním přišel operátor rakety.Byl bledý,  třásl se a viditelně neměl daleko k slzám.Mark Hillman se zamračil.To nevypadalo dobře.Ten hoch nenese dobré zprávy.

„Generálmajore, mám velmi špatné zprávy.V programování rakety se stala chyba.“

Útroby Marka Hillmana sevřela ledová ruka a zatočila se mu hlava.

„Jaká chyba?“, ptal se a doufal.

„Místo na základnu speciálů nyní míří na Město Krále Jiřího.“

Pro generálmajora Marka Hillmana se zhroutil svět.Město Krále Jiřího bylo největší město na planetě.Mělo na sto milionů obyvatel.A raketa mířila přímo na něj.Minimálně dva milióny lidí zemřou ihned na smrtelnou dávku záření, další milióny potom budou v bolestech umírat na nemoc z ozáření.Ti co snad přežijí, budou trpět rakovinou a jejich děti budou postižené.A byla to jeho chyba.On vydal rozkaz k odpálení rakety.On má teď na rukou krev všech těch lidí.Jako ve snu došel k radistovi.Vzal jeho mikrofon a začal mluvit podlomeným hlasem.

„Všem jednotkám, tady Mark Hillman.S okamžitou platností vám přikazuji stáhnout se do pevnosti okamžitě.Už teď jsme poraženi, ať tedy zemřeme v našich domovech.Konec vysílání.“

Vypnul vysílačku, odešel do své kanceláře, kde na stěně visela vojenská přísaha.Budu ze všech sil chránit civilní obyvatelstvo planety Rigel IV před úhonou a nedopustím, aby mou vinou přišli o život civilisté.Ta věta jakoby zářila.Slyšel hlasy, vyčítavé a zlostné hlasy, jak ji opakují pořád dokola.Nakonec viděl jen jedno východisko.Vzal svoji důstojnickou pistoli, přiložil si ji ke spánku a stiskl spoušť.

 

36.

 

Ján Ototzka tu zprávu dostal ve chvíli, kdy přistál na orbitě.Zhrozil se.Asi tři milióny lidí zemřely bezprostředně po dopadu a kruh smrti se šířil stále dál.Nikdo ve městě a asi dvacet kilometrů od něj neměl naději na život.Neměli ani čas se ukrýt, nepřišlo žádné varování či vydírání.Dalších sto kilometrů bylo kontaminováno tak, že radiace přímo nezabíjela, ale vyvolávala zhoubné mutace.A vítr nesl radioaktivní spad skoro po celém kontinentu.Rychlý model, který udělal na svých počítačích zástupce guvernéra ukázal, že  okruh deseti kilometrů od města bude neobyvatelných minimálně po sto let, a asi dvacetinásobek po dobu padesáti let.Vzbouřenci porušili Neropisceské dohody.Tímto ztráceli právo na konvenční boj.Budou vyhlazeni bombardováním z orbity.Plný zlosti se obrátil k taktickému důstojníkovi.

„Máme ještě nějaké rakety?“

Důstojník se zarazil.

„Ale pane, v té pevnosti je i civilní obyvatelstvo.Nemůžeme na ně jednoduše udeřit.Ten útok musí projít radou Pangalaktické aliance.“

„Ve Městě Krále Jiřího byli také civilisté.Navíc Pangalaktická aliance je daleko a my jsme tady.Aliance tu nemá žádné oči a co oči nevidí, to srdce nebolí.Zaměřte místo odkud vylétla raketa a pošlete tam raketu.A varujte jednotku.“

Taktický důstojník byl z rozkazů svého kapitána očividně nešťastný.Ale poslechnout musel.

„Ano, pane, hned, pane.“

 

Mezitím objekt, který vyšel z tunelovité poruchy zapojil vlastní pohon.Ten se hned zlověstně rozzářil na stále pohotových senzorech Rytíře hrůzy.Keepman ho zahlédl téměř ihned, protože jeho CIC to považovalo rozhodně za dost zvláštní.Otočil se ke svému taktickému důstojníkovi.

„Robe, můžeš mi udělat hloubkový sken toho objektu?“

„Jistě, hned to bude.“

Keepman čekal, až radary, lidary, prostormetry a optické skeny přijmou zpět své paprsky a počítače zpracují data.Trvalo to asi pět minut.Rob se potom chvíli díval na to, co viděl.Pak se podíval podruhé.A ještě jednou a stále nemohl uvěřit tomu, co vidí.

„Robe, co je na tom objektu tak zvláštního, že na něj pořád tak hledíš?“

Rob se konečně probral z něčeho, co Keepmanovi připomínalo šok.

„ Nic takového se v galaxii nikdy nevyskytlo.Má to pohon, jaký žádná jiná loď v galaxii.Pracuje na principu urychlovaných iontů stáčených magnetickým polem.To je onen červený pruh, který je vidět tady na optice.Její trup, říkám její, protože předpokládám, že to je  loď, když to má pohon, je složen z neznámé slitiny, nejdou identifikovat žádné štíty.Lidarová mapa trupu odhalila nějaké šachty, vedoucí do hloubky trupu, nevíme, co mohou obsahovat.Její tvar neodpovídá žádné říši, která je v téhle-“

Jeho proslov byl přerušen výkřikem komunikační důstojnice.

„Volá nás to!“

 

37.

 

Jurmanow nechápavě hleděl.Většina rebelů se začala stahovat do pevnosti.Někteří očividně neuposlechli rozkaz a bojovali dále.Vzápětí zachrastila i jeho sluchátka.

„Všem jednotkám.Okamžitě vykliďte okolí pevnosti vzbouřenců.Bude provedeno bombardování z orbity.Opakuji, vykliďte prostor.Bombardování začne během třiceti minut.“

Jutrmanow věděl, co to znamená.Jednou už byl na místě, které bylo bombardováno z orbity.Nebylo tam nic živého, nic nerušilo reliéf krajiny.Pouze hladká černá plocha.Drobná zvlnění dávaly poznat, kde stály budovy, jinak nic.Začal ústup.Navzájem se kryli proti zbytku vzbouřenců.

 

Wasztolski se zaradoval, když slyšel hlas velitelství.Pak mu došlo, co to musí znamenat.Že raketa minula svůj cíl.To znamenalo, že cílem byli civilní obyvatelé.To by vysvětlovalo bombardování.Připojil se ke skupince vojáků, svoji M-572X sbalenou na zádech, a vzal si do rukou svoje přepadové pušky.Nikdo je nesledoval.

 

V základně potom ve svém hnízdu, kde už ovšem nebyl potřeba se díval směrem k pevnosti povstalců.Byl ještě trochu zadýchaný z toho, jak se snažil uniknout co nejdále od epicentra.Věděl, že ti co byli v poli nejdál, budou výbuchem stiženi po cestě.Pak to viděl, či spíše vycítil.Raketa sama o sobě byla moc rychlá, viděl jen stopu po průletu atmosférou a pak se za obzorem oslnivě zablesklo.Zvuk exploze doprovázený tlakovou vlnou přišel vzápětí.Hromové dunění rozechvívalo každou částečku Wasztolskiho těla, i věžičky.Tlaková vlna byla tak silná, že ho srazila na zem.Věžička se povážlivě nahnula a Wasztolski vypadl ven.Odvalil se reflexivně do strany, jen aby viděl konstrukci věžičky padající na místo, kde ještě před chvilkou byl.Pak náhle vše ustalo.Oslvnivé světlo zhaslo, dunění utichlo, tlaková vlna zmizela v dáli.Rozhostilo se ticho.Nic se nehýbalo.Pak se pomalu jeden po druhém začali ze země sbírat vojáci, sražení tlakovou vlnou.Všichni byli otřeseni.Každý z nich byl při výcviku poučen o orbitálním bombardování, ale to je zdaleka nepřipravilo na skutečnost.Byl od epicentra dále než pět kilometrů a i to stačilo k tomu, aby byla jejich základna pobořena tlakovou vlnou.Přemýšlel, co se stalo těm, kteří se nestili stáhnout do základny.

 

Jurmanow byl s poslední jednotkou, která se stahovala.Když slyšeli blížící se raketu, snažili se bez rozkazů zapadnout do nejbližšího krytu.Někteří měli štěstí a zapadli.Ty ostatní smetla tlaková vlna.Jurmonow se otočil a uviděl obraz zkázy.Les, který tam stál tam už nebyl.Ty stromy, které nebyly přímo vypařeny explozí, hořely.Za nimi nebylo vidět nic.Dokonce i kopec, na kterém stála pevnost se zdál být nižším.Nic nepřipomínalo ten obrovský les, co tu stál.Nic nepřípomínalo tu velkou pevnost na kopci.Nic nepřipomínalo bitvu, která tu zuřila.Generálové tomuhle říkají „Chirurgická přesnost“.Pche.Přesnost řeznického sekáčku to je.Proběhlo Jurmonowovou hlavou, když se se zbytkem vojáků, které neodnesla tlaková vlna vydal zase na cestu.

 

38.

 

Ján se zachmuřeně díval na obraz planety.Modrá tečička znázorňovala místo, kam dopadla redukovaná kvantová nálož.Pokud by použili protilodní střelu, sterilizovali by půl kontinentu.Takhle jen čistě a precizně vypařili základnu povstalců.Zbývá jen čekat na návrat jednotky na palubu a začít s opravami, aby byla loď v co nejlepším stavu před příletem opravárenské lodě, protože v Rigelu nebyla základna loďstva.Doufal, že už nenastanou žádné další problémy.Jeho loď byla vhodná akorát jako cvičný terč.A vůbec se mu nelíbila představa, že je momentálně velícím důstojníkem soustavy.

 

„Na obrazovku!“

Na obrazovce se objevil obraz, který všechny přítomné zarazil, a který bude zaznamenán v historii lidstva v tlustém rámu.Bytost, která na ně hleděla vypadala tak, jak by vypadali lidé, kdyby jejich předci byli ptáci.Oděv té bytosti byl zelený s mnoha zlatorudými ornamenty.Na obličeji ještě stále měla zřetelné ptačí rysy, ale zobák byl téměř nahrazen ústy.Oči měla úzké, s černou štěrbřinou uprostřed zeleného bělma.Uši té bytosti byly nezřetelné, srostlé s hlavou, která byla posazena na dlouhém krku.Bytost pohnula zobákoústy a vydala ze sebe nějaké zvuky.Očividně to byla slova, tvořící řeč, ale nikdo té bytosti nerozuměl.Pak bytost nejspíše pochopila a ukázala na sebe a několik dalších okolo sebe.

Xu-lurxpa

Keepman pochopil také.Ukázal na sebe a několik svých důstojníků.

„Lidé.“

Na hologramu za bytostí se objevila jejich loď.

Sifaxa.Pedchureto.

Poté co vyslovila druhé slovo, na lodi se rozblikala různá červená místa.

Loď.Poškozená.Keepmanovi to došlo.

Otočil se ke komunikační důstojnici.

„Zobrazte v holotanku obraz, jak jejich loď přilétává k našim opravným modulům.“

Když se obraz objevil za ním otočil se zpět k obrazovce.

„Loď.Opravit.“

Nyní bytost vypadala, že nepochopila.

Xu-lurxpa son peritelo!Merterante!

„Spojení přerušeno.“

Loď se natočila jejich směrem a z šachet na jejích bocích začaly vylétávat objekty.

Do hajzlu.První kontakt člověka s mimozemšťany a já to poseru tak, že se hned jde bojovat.Já jsem ale vůl.

„Robe, budeme se jen bránit.Ukážeme dobrou vůli.“

Rakety vystřelené z mimozemského plavidla měly stejný pohon, jako plavidlo.Manévrovaly neuvěřitelně rychle.Přesto bodová obrana většinu vychytala.Zbytek se zarazil o štíty.Pak přišel mírný šok.Rakety vybuchly s takovou intenzitou, že zatížily štíty na dvacet procent.Přichází další salva.Výsledek je stejný.Pak se do nich pustily i nějaké paprsky, které ze štítů udělaly řešeto a začaly dělat vážné škody na trupu.Už nemohl déle čekat.

„Robe, ukonči to!“

Rakety opustily šachty.Brzy byl na místě mimozemského plavidla jen pomalu chladnoucí oblak plasmy.

„Jess, zavolej mi kapitána Ototzku.“

Komunikační důstojnice se sklonila nad panelem a na obrazovce se objevila tvář Jána Ototzky.

„Co jste to tam u všech čertů vyráběl, Keepmane?“

„Počkejte.Nejdřív vám přehraju tohle.Jess, pusť kapitánovi záznam předchozí komunikace.“

Keepman pozoroval, jak Jánova tvář přechází mezi výrazy šoku, nevíry, úžasu, pochopení a ke konci také neblahé předtuchy.

„Pak nás napadli.Původně jsem se jen bránil, ale jakmile mi začali tavit trup těma jejich superpaprskama, musel jsem zakročit.Ale i přesto stojíme na počátku nové éry.Otvírají se před námi nové obzory.Představte si, co všechno může budoucnost přinést.“

„Představuji si to, Keepmane, a děsí mě to.Děsí mě co se může všechno stát.“


Dodatky

 

Technické dodatky

 

Pohon lodí

Všechny lodě mají dva typy motorů.Konvenční a hyper.Konvenční motory slouží k pohybu uvnitř hvězdného systému, hypermotory jsou používány při přechodu na hyper.Konvenční motory fungují na principu lokální deformace prostoru.Energie z palubních reaktorů je používána k vytvoření jakési „rampy“ za lodí, po které loď „klouže“.Hypermotory jsou normálně ukryté v lodi, vysouvají se až spolu se skokovými pancíři (viz přechod na hyper).Jejich princip je podobný, ale uvolněná energie je mnohonásobně větší v mnohem kratším časovém intervalu.Energie do hypermotorů nejde přímo z reaktorů, ale z krystalů, které jsou předem nabíjeny ve skokovém nabíječi.Krystaly jsou schopny pojmout velké množství energie a uvolnit ji v poměrně krátkém čase.Pro jeden skok je potřeba šest krystalů do jednoho motoru, jejichž opětovné nabití trvá dva dny.Bojové lodě sebou obvykle vozí tři až čtyři sady krystalů, pro případ, že by musely cílový systém rychle opustit.Civilní plavidla vozí jen jednu sadu krystalů, protože z ekonomických důvodů se jim více sad nevyplatí.Konvertor hypermotorů je nejnamáhanější část lodi (štítové generátory jsou až na druhém místě) a při průměrném používání na dva až tři skoky do měsíce vydrží tři roky.U vojenských plavidel se mění častěji, asi po šestnácti měsících, protože bojové plavidlo si nemůže dovoli náhlé selhání konvertoru, které by mělo pro loď fatální následky.

 

Přechod na hyper

Cestování na dlouhé vzdálenosti se provádí pomocí hyperpohonu.Samotné motory se ovšem používají pouze u první fáze, u přechodu.Příprava na přechod je komplexní záležitost, protože se loď musí navést na správný hyperkoridor (předem vypočítaná trajektorie, standartně uložená ve všech palubních počítačích), případně pokud není hyperkoridor k dispozici, spočítat trajektorii.Výpočet trajektorie hyperprostorového letu je vrcholem astrogátorského umění.Poté je připravena samotná loď, což se sestává z vysunutí motorů mimo loď a vysunutí skokového pancíře (masivní pláty z fabrikovaného vulkania které chrání samotnou loď při přechodu přes světelnou bariéru).Následuje připravení posádky, což se sestává z procesů jako upevnění volných předmětů a upevnění se v bezpečnostních postrojích.Posádka, která odpočívá v době skoku je varována předem a upevní se na posteli pásy.Následuje samotný skok.Na posádku působí velké přetížení i přes veškeré kompenzátory hybnosti.Loď urychluje až na světelnou rychlost.Jakmile loď dosáhne světelné bariéry (mez, kdy loď dosáhne rychlost světla a dále akceleruje) dojde k samotnému přechodu.V tomto bodě bylo ztraceno mnoho pokusných lodí, protože přechod neprobíhá kontrolovaně, ale na základě fyzikálních zákonů, protože nic v tomto prostoru se nemůže pohybovat nadsvětelnou rychlostí.Objekt, který se o to pokusí „narazí“ do prostoru.Pokud není dostatečně chráněn, tento náraz  je výrazně explozivního charakteru.Objekt je i se vším, co obsahuje rozmetán na subatomové částice.Pokud objekt přežije samotný náraz, otevře se jistý druh prostorové deformace označovaný jako hyperokno.Tento útvar je oboustranně průchozí, ale je stále nutná ochrana, protože v okně jsou různé turbulence, které se snaží veškerou hmotu roztrhat na kusy.Hyperokno je značně nestabilní jev a má tendenci se uzavřít.Pokud je v okně přítomná hmota, obvykle se neuzavře, ale vyjímky se stávají.Hyperokna se občas otevírají spontánně, bývají pak označovány jako body omega, protože jsou schopné efektivně rozložit veškerou hmotu v okolí.Naštěstí jsou vzácné a poslední bod omega, který způsobil nějakou škodu se objevil před sto lety a poškodil těžební kolonii v pásu asteroidů systému Galloway.V okamžiku, kdy je loď úspěšně v hyperprostoru, pohybuje se nezměněnou rychlostí, protože hyperprostor neosahuje žádnou hmotu, která by způsobila zpomalení.V hyperprostoru je ovšem přítomná jistá síla, která způsobuje „přibližování“ tělesa k normálnímu prostoru a to až do té míry, že je loď „vyhozena“ z hyperprostoru.Při tomto jevu se ovšem nemění rychlost a ni trjektorie.Je to jev známý jako vylučování a započítaný do trajektorie.Ve výpočtu jsou taktéž označeny místa, kde se zapojuje takzvaný „odpuzovač“, který sídlí v pátém sektoru strojovny.Pokud by byl aktivní jen o zlomek vteřiny déle, loď by se mohla vynořit úplně jinde.Je také možné provést nouzový přechod (pro případ, že by loď narazila na některou ze vzácných hyperprostorových poruch-viz prostorové poruchy), který je ale pro posádku velmi nepříjemný.Přechod zpět do normálního prostoru se podobá přechodu na hyper, ale už nejsou zapojeny motory, loď pouze přestane udržovat pozici na trajektorii a nechá vylučování, aby nechalo loď zaplout do normálního prostoru.

 

Prostorové deformace

Prostor není hladký.Vyskytuje se v něm spousta lokálních deformací, označovaných jako prostorové poruchy, nebo starším názvem gravitační poruchy.Jak naznačuje starší název, způsobují různé gravitační pnutí.Většina těchto poruch se vyskytuje v mezihvězdném prostoru, kam loď většinou nezabloudí.Jsou ovšem výjimky, které jsou buď lokální v jednom hvězdném systému, nebo svou rozsáhlostí zasahují mimo jiné i do systému, nebo se jedná o speciální případ deformace-červí díru-viz.Červí díry jsou oboustraně prostupné kanály, které mohou přepravit loď na velmi dlouhé vzdálenosti téměř okamžitě.Červí díry jsou významné strategické body, protože i když je loď při hyperskoku schopná dosáhnout relativní rychlosti až 500 c (lodě, které se pokusily cestovat rychleji se nikdy nevrátily), cesty na delší vzdálenosti trvají dlouho.Lidé také dokáží tvořit lokální poruchy-pomocí konvertoru motorů.Také existují spolehlivé přístroje, které odhalí prostorovou poruchu na vzdálenost třiceti sektorů (asi dva průměry standardního hvězdného systému) a informaci o poruše okamžitě přenést.Kvůli okamžitosti zprostředkování informace se experimentuje s komunikací pomocí upraveného konvertotu, který by vysílal různě dlouhé skupiny krátkodobých poruch.Mnohem vzácnější jsou takzvané vlny.Jedná se o poruchy, které na prostormetrické charakteristice (zkráceně prostorová charakteristika) zobrazí jako sinuoida, která postupuje „údolím“ napřed.Tyto vlny mají neznámý původ a šíří se v kruzích poměrně slušnou rychlostí (asi 5 c).Čím dál od epicentra, tím slabší efekt.Její ničivost spočívá v tom, že během zlomku vteřiny přejde zatížení objektu z 0 g na 100, pak na -100 a zase na 0.Tento rozdíl může být různý, záleží na síle konkrétní vlny a vzdálenosti od epicentra.Síla vlny klesá  s třetí mocninou vzdálenosti od epicentra.Nejsilnější zaznamenaná vlna měla při vniku kontrast (rozdíl mezi maximálním a minimálním přetížením) 100 milionů g.Naštěstí se rozpustila dřív než zasáhla obydlené oblasti.Ještě vzácnější jsou poruchy hyperprostorové.Jsou mnohem nebezpečnější, protože existují pouze ve formě vln.Pohybují se velmi rychle a po detekování má loď pouze asi pět minut na reakci, jinak ji vlna zasáhne.

 

Konstrukční materiály a zbraňové systémy

Vesmírné materiály

Většina lodí je zkonstruovaná ze slitiny wolframu a titanu a má pancéřování z vulkanizované oceli, která je vyráběna Slitím stejného dílu vulkania a oceli.Vulkanium je materiál, který bývá nacházen v hojném počtu pod povrchem asteroidů typu C-18.Jedná se o horninu neobvyklé pevnosti v tlaku a vysoké teploty tání, ale její pevnost v tahu je mizivá.Proto v kombinaci s ocelí, která má pomocí moderních postupů docílenou, vysokou pevnost v tahu tvoří velmi pevnou a težko tavitelnou slitinu.Tyto pancíře jsou ovšem velmi těžké, a tak je na loď možné umístit pouze omezené množství vulkanizované oceli.Skokové pancíře se vyrábějí z vulkania fabrikovaného, což je proces, při kterém je vulkanium opakovaně taveno a potom prudce chlazeno.Po třech opakovaných roztaveních a schlazeních získává vulkanium pevnost lodního pancéřování.Pro výrobu skokových pancířů se tento proces opakuje přibližně dvěstěkrát.Ve vesmíru je jen minimum možností, jak může zaniknout loď chráněná skokovým pancířem.Jednou z možností je náraz do jakéhokoliv pevného objektu po výstupu z hyperprostoru, protože výstupová rychlost je pořád blízko světelné bariéře, takže jakýkoliv náraz má za následek okamžité uvolnění pohybové energie ve formě tepla.Další možnost, jak může loď chráněná skokovými pancíři zaniknout je vstup do neobjevené červí díry.Loď zaniká na základě dosud neobjeveném principu.Třetí možnost je kolize s hyperprostorovou, nebo i prostorovou vlnou.

 

Ve vesmírném boji se po dlouhé době experimentů ustálily tyto, neustále se vylepšující zbraně:zaostřovače energie, koncentrátory energie a kvantové rakety.Zaostřovače energie jsou hlavní zbraně proti štítům.Mají kratší dostřel než rakety, ale větší než koncentrátory.Princip zaostřovače spočívá v poměrně jednoduchém fyzikálním jevu, který je ovšem technicky náročný.Uvnitř zaostřovače je v kruhu uspořádáno dvacet výkoných laserů, jejichž paprsky se pomocí čočky zaostří do jednoho ohniska, čímž tvoří enormní zatížení štítů.Proti pancéřovanému trupu je ovšem mnohem méně efektivní, protože nepoškozené pancéřové pláty je náročné protavit.Jakmile se ovšem objeví v pancéřování trhlina, efektivita zaostřovače vzrůstá.Rakety jsou zbraň dlouhého dosahu, která má devastující účinky proti trupu, ale štíty nepoškodí, je pouze jistá šance, že se „prosmýkne“ skrz štít.Kvantové rakety získaly své jméno podle toho, že nukleonická nálož v jejich hlavici je odpálena několika kvanty gama záření, které vyšle emitor propojený s čidlem, které vyšle signál v okamžiku, na který je nastaveno telemetrií.Výsledná exploze je velmi razantní a teplota vyvíjená ohnivou koulí je schopna vypařit vulkanium.Větší lodě obvykle snesou kolem deseti zásahů od ledě stejné hmotnostní třídy, což je ovšem mnohem více než co by snesla loď menší.Například standardní dreadnought vydrží osm až deset zásahů dreadnoughtovou raketou, pokud raketa nezasáhne motory.Torpédoborec by se ovšem vypařil už po jedné raketě od stejného dreadnoughtu.Naopak dreadnought by vydržel až desetinásobek raket, pokud by pocházely od torpédoborce.Koncentrátory jsou zbraň s nejkratším dostřelem, ale s nejničivějšími účinky.Kvůli dostřelu se montuje jen na lehké lodě (do třídy lehký křižník) a stíhače.Princip je podobný zaostřovači, ale zde se pracuje s mnohem větší energií a jednotlivé paprsky se nespojují do ohniska, ale jsou spojeny v jeden výsledný paprsek.Toto má ničivý účinek proti štítům a proti trupu je také velmi účinný.Jakmile paprsek prorazí skrz pancéřování, není na lodi nic, co by mu mohlo klást opdpor.Takto může i celkem malá loď napáchat velké škody na lodi mnohem vyšší hmotnostní kategorie.

 

Pozemní materiály

Hlavní konstrukční materiál na povrchu planet je kryston, který se vyrábí bodobně jako beton, ale s příměsí speciálních vysokotavných látek a samotná stavba se odehrávátak, že do podloží se udělá prostor pro základy a na nich se postaví formy.Ty se naplní krystonovou směsí, která připomíná načernalý cement.Formy se potom uzavřou a zahřejí se na velmi vysokou teplotu.Potom se nechají pomalu vychládat.Když vychladnou na teplotu okolí, forma se odstraní.V základy stavby se spojí s okolním podložím, čímž se dosáhne velké stability.Samotný kryston je obsidiánově černý, matný, hrubý na pohmat a pevný.Občas se do formy přidá i jedna nebo více vulkaniových mřížek, které kryston ještě více zpevňují.Bojová vozidla se vyrábějí z pevné wolframové ocele se speciální vysokopevnostní slitinou jako pancéřování.Na ochranu osob se používá buď kevlar a odlehčené vysokopevnostní slitiny pro použití jedné osoby, nebo hyperkevlar pro použití na stacionárních zbraních.Hyperkevlar se sestává z šesti vrstev kevlaru zašitých do sebe navzájem, což ho dělá neprostupný pro většinu zbraní, kromě těch nejtěžších.Ve zbrojních technologiích se postupně upouští od výmetných náplní a jejich roli úplně nebo částečně přejímá princip gaussovy pušky.Náboje jsou lehčí, protože jsou menší, než by byly i s nábojnicí, akorát musí obsahovat magnetický dipól, aby bylo možné kulku v hlavní roztočit.Některé těžké zbraně, jako třeba M-574X používají kombinaci výmetné náplně a gaussova vinutí v hlavni.Těžší zbraně mohou být stacionární, nebo přenosné.U těžkých zbraní se pomalu přechází od projektilových k energetickým.Běžně použitelné energetické zbraně jsou tyto:iontová puška, plasmová karabina a sonická puška.Mezi méně často používané patří tyto:raketomet, granátomet a beta-fázovaná puška.Iontová puška je z těžkých zbraní nejlehčí a je použitelná pouze proti pěchotě.Jako střelivo používá velmi jemný prach, který je zionizován vysokým napětím a elektromagnetem vyvržen nadzvukovou rychlostí z hlavně.Prach se při kontaktu vybije.Plasmová karabina funguje podobně, ale zde je vodík laserovým paprskem přeměněn do stádia plasmy, která je opět vymrštěna elektromagnetem z hlavně.Sonická puška už se řadí k těžším zbraním.Její generátor vytvoří rázovou vlnu, která je následně modulována do svazku, který ničí všechny pevné objekty v dosahu.Nevýhodou této zbraně je, že u ní funguje silná zpětná vazba.Pokud je puškou zasažen pevný objekt tak je uživatel pušky zasažen zpětným rázem podle třetího Newtonova zákona.Síla tohoto rázu závisí na pevnosti objektu.Poked objekt nebyl dost pevný, aby udržel sílu výboje jen pár vteřin, zpětný ráz je minimální.Pokud objekt přečkal zásah, zpětný ráz dosahuje až síly výboje.Z tohoto důvodu se těžší sonické pušky usazují na pevné palebné posty, kde dokáží napáchat velké škody.Raketomet není nic jiného, než kus roury s roznětkou, do které se zasune raketa.Ta je potom roznětkou odpálena.Granátomet je spíše podobný minometu a odpaluje termitové granáty, které při výbuchu vytvoří silnou tepelnou vlnu, která má sklony zapalovat cokoliv jen trochu hořlavého.Beta-fázovaná puška je nejstrašlivější pozemní zbraní, je ovšem příliš nespolehlivá, neobratná a náročná na přípravu, než aby byla nasazována ve větším počtu.Vystřeluje hmotu v beta-fázi (viz nukleonika) obalenou slabším silovým polem, které při kontaktu zmizí a uvoní svůj smrtící obsah.Beta-fázovaná puška má svůj charakteristický uširvoucí řev a jednotlivé výstřely jsou oslňující.

 

Nukleonika

Nukleonika je věda, která zkoumá vnitřní stavbu jádra atomu na meší úrovni, než jen neutrony a protony.Zabývá se samotným vnitřkem jaderných částic.Už ve dvacátém století podle gregoriánského kalendáře bylo známo, že protony, neutrony a jiné částice obsahují kvarky, které jsou vázány uvnitř jádra velkou silou už tehdy se vědělo, že proton se sestává ze dvou kvarků up a jednoho down,neutron obráceně.Také se vědělo o existenci části zvaných mezony.Jedna jejich skupina, konkrétně piony se sestává z jednoho kvarku a jednoho antikvarku.Mezon p+  se sestává z jednoho kvarku up a jednoho antidown a mezon p0 z jednoho down a jednoho antidown.Ze stavby mezonu p0 vyplývá, že je značně nestabilní a zaniká během přibližně 0,87-16 sekund.Mezon p+ má zhruba dvojnásobnou střední dobu života, ale přesto se ho po dlouhé době podařilo stabilizovat na tak dlouho, aby bylo možné ho vystřelit proti protonu či neutronu.To má za následek to, že antidown kvart z mezonu se anihiluje s down kvarkem z jednoho z nukleonů.Pokud se takto vystřelí proti neutronu, obvykle zbylý down kvarek z mezonu nahradí anihilovaný down kvarek neutronu.Uvoněná energie ovšem nezmizí a je možné ji využít.Tato reakce se používá v redukovaných náložích kvantových raket a  mikroštěpných reaktorech, které se používají na palubě stíhačů.Když ovšem mezon p+ zkoliduje s protonem, zůtanou tři up kvarky.Toto nestabilní uspořádání je označováno jako beta-fáze hmoty.Pokud není  nějakým polem znemožněn pohyb jejích částic, okamžitě se rozpadá na jednotlivé kvarky a veškerá jejich vazebná energie se uvolňuje.Tuto reakci se nepodařilo zkrotit do podoby reaktorů.

 

Obecné konstrukční charakteristiky lodí

Lodě různých velikostí mají různě těžké zbraně:Fregata-Lehký křižník-lehké, Těžký křižník-bitevní loď-středně těžké, dreadnoughtŠ -těžké.

Poznámka-všechny hyperprostorové lodě mají na své palubě kontigen námořní pěchoty.


 

Stíhač

Stíhač je malé dvojmístné plavidlo vyzbrojené koncentrátory energie a slabými štíty.Energii čerpá z mikroštěpných reaktorů, jejichž velikost a výkon přesně vyhovuje potřebám stíhačů.Má skvělé manévrovací schopnosti a je schopen mnohem rychlejšího pohybu než jajákoliv jiná loď.Posádku tvoří dva lidé, pilot a zbraňový operátor, který také interpretuje informace ze senzorů.Stíhače jsou křehké, ale ve větším počtu bez problému udolají klidně i bitevní loď či těžší.Stíhač není shopný přechodu na hyper, ale může cestovat červími dírami.

 

Fregata

Fregata je nejmenší hyperprostorové plavidlo.Jejími přednostmi jsou dobré manévrovací schopnosti a rychlostní výhoda oproti těžším lodím.Raketová výzbroj fregat bývá minimální, Mnohem vybavenější jsou v oboru koncentrátorů a zaostřovačů.Úkolem fregat v operačním svazu je vyřazovat štíty lodí a stahovat se.Jsou také učinné proti stíhačům, nicméně stále jsou poměrně křehké.Bývají používány také na předběžný průzkum.

 

Torpédoborec

Torpédoborec též zvaný „plechovka“ je loď určená především na získávání dat.Má ohromnou senzorovou výbavu, která z něj dělá oči operačního svazu.Jsou už dost silné na to, aby byly přiřazeny jako ochrana konvojů.Jeho výbava je dálková, energetické zbraně má spíše pro případ náhlého překvapení.Torpédoborec se zkušeným kapitánem je schopný zničit i lehký křižník.

 

Lehký křižník

Lehký křížník je první skutečná bojová loď.Je to největší loď, na kterou se nasazují koncentrátory a jedná se o podpůrné plavidlo, které je vybaveno kvalitnějšími prostředky elektromagnetického boje, kterými se dokáže zamaskovat za jinou váhovou kategorii, či zamaskovat vlastní pohon.Očas bývá nasazován na samostatné mise, obvykle na lov pirátů.Občas bývá využíván pro zajmutí nepřátelské lodě pomocí svého kontigenu námořní pěchoty.

 

Těžký křižník

Těžký křižník je loď, která se již může směle zapojit do boje.Už nemá koncentrátory energie a tak mu zbývá více místa na zaostřovače a odpalovače raket.Není tak velký, aby se mohl měřit s loděmi stěny, ale na doprovodnou clonu je to loď dostačující.Často bývají nasazovány na samostatné mise.

 

Bitevní křižník

Zde už se dostáváme do vyšší váhové kategorie.Bitevní křižníky nejsou dost těžké na přímý souboj s lodí stěny, ale je nutné s nimi počítat, protože tři bitevní křižníky už dreadnought vyřídí.Jejich role v operačním svazu je podporovat lodě stěny, vzácně bývají nasazovány na samostatné mise.

 

Bitevní loď

Bitevní loď je přechod mezi loděmi stěny a doprovodnou clonou.Nebývají používány ve všech loďstvech, protože jsou příliš neohrabané na lehčí lodě doprovodné clony a příliš lehké na lodě stěny.Dobrý stratég z nich ovšem může udělat smrtící zbraň.Bitevní lodě se nenasazují na samostatné mise.


 

Dreadnought

Dreadnought je první loď stěny.Zbraně používané na dreadnoughtech už jsou řazeny do těžké kategorie.Jako loď stěny nemá moc obratnosti na manévrování a tak ostřeluje soupeře převážně raketami.V operačním svazu má dreadnought přiděleno několik bitevních křižníků.

 

Superdreadnought

Superdreadnought je težší verze dreadnoughtu, v jednom operačním svazu bývá jen jeden superdreadnought a je vlajkovou lodí velitele daného svazu.Nic lehčího než dreadnought nemá naději se superdreadnoughtu postavit.

 

Monitor

Jedná se o nejtěžší bojovou loď.Jeho energetická výbava je obětována ve prospěch supertěžkých raketových systémů.Monitory mají dlouhý dostřel a jsou umístěny za samotnou linií palby a bombardují lodě druhé strany raketami, schopné na dvě až tři rány roztrhat superdreadnought.Monitory mívají přidělenu ochranku z bitevních křižníků a bitevních lodí.Jeden monitor připadá na tři operační svazy.

 

Nosič letounů

Tato loď je co do tonáže nejtěžší, ale je neozbrojená.Jediný účel této lodě je přeprava stíhačů.Je schopna vystřelit z každé paluby deset letounů, vždy v desetiminutových intervalech.Počet palub se různí podle kategorie nosiče (eskortní, lehký, těžký, flotilní), přičemž flotilní nosič může nést až deset tisíc stíhačů (pět letových palub po dvou tisících).Tyto lodě jsou velmi zranitelné a tak se ihned po vypuštění stíhačů stahují.

 

Poznámky ke strategii

 

Organizace flotily

Základní stavební jednotkou je operační svaz.Sestává se obvykle z několika lodí stěny a doprovodné clony.Standartně jeden superdreadnought, dva až tři dreadnoughty a doprovod.Lodě mohou být organizovány i v různých úderných skupinách, které mohou mít libovolné složení, například tři torpédoborce a dva lehké křižníky jako doprovod konvoje.Vyšší celek, zahrnující tři operační svazy se nazývá operační skupina.Spasá pod velení důstojníka, který se nachází na palubě monitoru, který je přiřazen dané operační skupině.Další a konečný stupeň je flotila.Může zahrnovat různý počet operačních skupin a velitelskou lodí je opět monitor.Posloupnost velení je následující:Velitel flotily řídí strategii a rozdává úkoly jednotlivým velitelům operačních  skupin, které jsou obecnější, týkají se spíše pozice.Velitel operační skupiny předává rozkazy na vlajkové superdreadnoughty operačních svazů, jeho pokyny už jsou konkrétnější.Velitel operačního svazu určuje, jaké úderné skupiny obdrží jaké úkoly.Některé mají v rámci datové sítě za úkol doplňovat bodovou obranu jiných lodí, jiné zaměřují cíle pro telemetrii.

 

Formace

Bojová stěna

Bojová stěna je formace do které se řadí lodě stěny (dreadnoughty a superdreadnoughty), jelikož bojují převážně bočními salvami, a tak byla tato formace nevyhnutelným vývojem.Bitva mezi svazy vypadá tak, že se k sobě pomaličku přibližují dvě stěny, mezi kterými se proplétají lodě doprovodné clony a za stěnou jsou umístěny dalekonosné monitory.


Sevřená formace

Bývá používána u eskortů.Obvykle vypadá tak, že několik lodí obklopí poškozenou nebo boje neschopnou loď a dopraví ji do bezpečí.

 

Odpoutání

Odpoutání je manévr, při kterém se loď vyřadí z bojové stěny a začne ustupovat.

 

Politické dodatky

V tomto oddílu zevrubně popíši hlavní hvězdné říše a detailnější konstrukční charakteristiku jajich lodí.Kromě zde vypsaných říší existuje velký počet jednohvězdných soustav neintegrovaných do větších celků.

 

Pangalaktická aliance

Najvětší politický celek v galaxii, který vznikl spojením tří menších říší v jedné z minulých válek.Pangalaktická aliance má v galaxii nejpokročilejší technologie a představuje největší vojenskou sílu v galaxii a obvykle zůstává neutrální, dokud nedojde k porušení neropisceských dohod, potom udělá s provinilce krátký proces.Pro lodě Pangalaktické aliance je charakteristická křivka.Lodě jsou elegantní a mají spíše širší paluby, než jejich větší počet.Z trupu vychází různé oblouky nesoucí zbraně.

Konstrukční charakteristiky

Pangalaktická aliance má lodě obvykle o jednu třídu težší, než ostatní říše, protože má dostatečné technologie a materiály na uskutečnění takovýchto projektů.

 

Fregata

Fregata Pangalaktické aliance je výjimkou z pravidla.Jedná se o vůbec nejmenší loď, která ani není schopná přechodu na hyper a je proto přenášena ve speciálních lodí.V zásadě se jedná o obří stíhač a má i podobnou roli.

 

Torpédoborec

Torpédoborec je u PAN výrazně průzkumná loď.Nemá boční výzbroj, pouze čelní a zadní.Tvarem připomíná zploštělé X.

 

Lehký-těžký-bitevní křižník.

Všechny tyto lodě mají v PAN podpůrnou funkci.Mají i boční výbavu.Tvarem připomínají dvě úzká Y spojená patkou.

 

Bitevní loď

Bitevní loď je v PAN univerzální loď, je vybavená jak čelní a záďovou výstrojí, tak poměrně silnou výzbrojí boční.Kombinuje v sobě sílu a manévrovatelnost a tak je oblíbeným základem pro různé žoldáky.Tvarem připomíná srpek měsíce, z jehož vnitřní strany vyrůstá válec s kulovým rozšířením na konci.

 

Dreadnought+superdreadnought

Obě tyto lodě se liší pouze velikostí a jejich design odpovídá jejich nasazení jako lodí stěny.Mají mnoho zbraňových i nezbraňových palub a tvarem připomínají elipsu, jejíž vzdálenější konce jsou zašpičatělé.

 

Monitor

Tvar a role monitorů je shodná u všech námořnictev, jelikož jejich tvar je výsledkem snahy nacpat do jedné lodi co nejvíce raketových systémů.

 

Solariánská konfederace

Solariánská konfederace vznikla spojením několika minoritních říší a její hlavní město je v systému Solaria, což je podle expertů hvězda nejpodobnější hvězdě Sol, okolo které obíhala Stará Země.Solariánská konfederace má nejrozsáhlejší obchodní siť a má na svém území druhý největší počet červích děr, hned po Kasiopejské hegemonii.Design jejich lodí je účelový a nereprezentativní, za což si jejich loďstvo vysloužilo přezdívku „Smetiště“.

 

Fregata

Fregata SCN je loď primárně protistíhačová a sekundárně slouží k výpadům proti štítům těžších lodí.Má nulovou výbavu na bocích a minimální vzadu, většina palebné síly je u fregaty situována vpředu.Zajímavostí je, že většina její vitální výbavy je umístěna na zádi a proto má záďové štíty silnější.

 

Torpédoborec

Torpédoborec SCN zcela odpovídá označení plechovka.Vzhledem i užitkem.Torpédoborce jsou v SCN využívány minimálně, jejich roli přebírají většinou lehké křižníky.

 

Lehký-těžký-bitevní křižník.

Křižníky SCN se od sebe mírně odlišují ve svých rolích a velikostech, nikoli tvarech.Lehké křižníky z velké části přebírají roli torpédoborců, těžké jsou používány jako podpora fregat nebo bitevních křižníků a bitevní křižníky jsou hlavní bojovou silu doprovodné clony.

 

Bitevní loď

Bitevní lodě tvoří celkem velkou (25%) část SCN.Jsou o něco lehčí, než je obvyklé a mojí výtečné obranné schopnosti.Bývají využívány buď do lehkých operačních svazů (tj. takové svazy, které neobsahují lodě stěny) nebo v rámci operačního svazu pro napadání lodí stěny.

 

Dreadnought+superdreadnought

Obě tyto lodě se liší pouze velikostí a jejich design odpovídá jejich nasazení jako lodí stěny.Mají mnoho zbraňových i nezbraňových palub a tvarem připomínají elipsu, jejíž vzdálenější konce jsou zašpičatělé.

 

Monitor

Tvar a role monitorů je shodná u všech námořnictev, jelikož jejich tvar je výsledkem snahy nacpat do jedné lodi co nejvíce raketových systémů.

 

Kasiopejská hegemonie

Kasiopejská hegemonie je rozlehlý stát, který ostatní své soustavy buď dobyl, nebo sám zkolonizoval.Jsou známí svými mnoha střety se Solariánskou konfederací a také nejrozsáhlejší sítí červích děr.Design jejich lodí odpovídá jejich doktoríně-boční salvy a tak lodě připopmínají pouze různě velké doutníky.Charakteristiky lodí jsou shodné s obecnými charakteristikami uvedenými výše a nepoužívají Bitevní lodě.Hegemonie ke svému jménu přišla podle souhvězdí, které je na noční obloze její sídelní planety dominantní po celý rok.

 

Lususké císařství

Lususké císařství je neutrální říše, která je jediný důvud, proč mezi Kasiopejskou hegemonií a Solariánskou konfederací nehoří permanentní válka.Jejich lodě připomínají svým designem staré pozemské dřevěné plachatnice.


Fregata

Lususké fregaty jsou lodě určené téměř výhradně na protiletounový boj.Nemají žádné rakety a ze zbraní nesou pouze koncentrátory.Tvarově je podobná trirémě.

 

Torpédoborec

Torpédoborec Lusuského císařství je absolutní unikát, co se lodí týče.Má minimální výzbroj, zato ale má na trupu umístěny velké externi generátory štítu.Lususké torpédoborce takto postupují před bojovou  stěnou a chrání její lodě štíty.Tvarem je podobný trirémě bez stožáru s vybíhajícímy generátory na přídi.

 

Lehý-těžký-bitevní křižník

Lususké křižníky jsou lodě nasazované v boji.Je to další zvláštnost EN, protože křižníky mají jediný úkol-zlikvidovat doprovodnou clonu druhé strany.Liší se velikostně, ale designem připomínají všechny tři karavelu

 

Bitevní loď

Lususané nepoužívají bitevní lodě

 

Dreadnought+superdreadnought

Jejich design je silně podřízen jejich účelu, ale i přesto připomínají starozemské karavely.

 

Monitor

Tvar a role monitorů je shodná u všech námořnictev, jelikož jejich tvar je výsledkem snahy nacpat do jedné lodi co nejvíce raketových systémů.

 

 

Použité zkratky

OTZ=operátor těžkých zbraní

CHS=Cassiopean hegemony ship-Loď kasiopejské hegemonie

SCS=Solarian confederacy ship-loď solariánské konfederace

PAN=Pangalactic aliance navy-námořnictvo pangalaktické informace

SCN=Solarian confederacy navy

EN=emperor’navy-císařovo námořnictvo


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru