Jen na chvíli se zamyslet

Co je to láska

Co je to láska? Rozmar?

Nebo  lidská kráska?

Láska je plná vášně, starostí,

láska  je všude na světě, je nadpřirozenou schopností?

Láska je jako sen, který  nezdá se každému.

Láska je ostrý šíp, který ubližuje  srdci našemu.

Když člověk miluje, pozná co j e to krása života.

Najednou se mu zdá  vše nové,  hezčí…

Vnímá vůni květin, zpěv ptáků

nebo chlad jarního vánku.

Když však člověk šťastným není,

jeho  život se náhle velmi změní.

Barvy blednou, hudba utichá,

z krásného smíchu upadá do ticha.

Po tváři stékají mu proviněním slzy,

vše špatné  co udělal,ho velmi mrzí.

Chce napravit své chyby,

ale už jsou  to jen slova : „Co kdyby…“

Ten druhý je pro něj jako kapka  vody,

bez které  nemůže existovat.

Nebo jako záře duhy,

kterou už může jen z dálky obdivovat.

Též slunce, co tak nekonečně září.

A nebo  stín, co  už mě nedoprovází.

Byl jsi jak růže, která v létě kvete.

Pavouk, co si proradnou pavučinu plete.

Teď už jen jednu jedinou otázku mám

a na tu se sama sebe noc co noc ptám.

„Copak asi děláš?“

Teď, v tuhle chvíli, v tomto století,

mé myšlenky vždy k tobě odletí.

Jsem sama, jen s obrazem Tvé  tváře v mysli.

Jak srdcová dáma.

Sama, opuštěná, jen s bolestí v srdci,

když na tvé rty a oči vzpomenu si…