Je těžké odejít

Je těžké odolávat, když touha je tak silná,

je těžké nebát se osudu,

 když strach přetrvává.

Je těžké milovat, když není koho,

je těžké koukat do očí kráse,

když očí je kolem mnoho.

Není těžké litovat ostatní,

je  těžké litovat sám sebe.

Není těžké odejít z boje,

je těžké milovat a neříct to tobě.

Když nemáš kouska citu ke mně,

budu raději tiše ležet,

  někde v hrobě.

V hrobě velké matky utopie,

ale zatím, mé srdce bije.

Ano bije, bije kdesi ve tmě, strachu a útisku,

kdesi daleko i na blízku.

Strach, ten motor lidstva,

stále se něčeho bojíme,

ať už je to zdaleka či blízka.

Kde v mále všeho co zbylo,

mám najít pomoc, sílu dokonat to dílo.

Díla co načal jsem již dávno,

to nač jsem si myslel,

že mám právo.

Na právo vlastního osudu,

na to vybrat si sám,

členy mého popravčího průvodu.

Nečekaně, že sejmul jsem se sám?

Když myslíte, já půjdu teď s žalem dál.