Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKřehká dívka
Autor
AQu4_FL4m3
Nedávno jsem byla zpívat na koncertě a o přestávkách jsem se urputně nudila, a tak jsem si zalezla do malé komůrky za pódiem, vytáhla papír a tužku, donesla si řízek s chlebem a začala psát. A tak jsem psala, psala a psala, až z toho vzniklo dvanáct slok, které se právě nachází před vašimi zraky. Jinak je to překvapivě depresivní báseň, i když jako vždy "svým způsobem pozitivní"... :))) No a nečekaně mi přijde divná. :)))
Křehká dívka
Křehká dívka s bledou pletí
smutně ulicí bloudí.
Vyhodil ji jako smetí,
ani usměv už si od ní nevyloudí.
Pouze řek: "Chtěl jsme tvý tělo,
NIC VÍC!"
U srdce ji zabolelo
a mrtvolně jí bledla líc.
"Teď však padej,
couro levná!"
"Prosím, už mi nenadávej,
vždyť já byla jsem ti věrná."
Vykopl ji z domu,
zazněl krutý smích.
Ona nerozumí tomu:
"Vždyť byl tak šťastný v rukách mých."
"GRÁZL TO BYL!"
Její křik pouliční ticho prolomí.
"Nezaslouží si, aby žil!"
Svou lásku náhle rozlomí.
***
V další temný den
zvoní zvonek u dveří.
Nejdřív koukne kukátkem jen
a očím svým nevěří.
Je to on... Ta odporná veš
a v ruce drží růži.
"Co zase sakra chceš?!"
"Chci hladit tvoji kůži."
"Nech mě být! Už dost!
Nejsem něčí hračka!
Vítaný tu nejsi host!
Štětka není moje značka!"
"Vypadni! Zmiz!"
V rukou svírá pistoli.
"Jsi pro mě pouhý hmyz,
tak odejdi, než mi nervy povolí."
"Zabít mě nikdy nedokážeš!"
Vysmívá se jí do očí.
"Tak honem, proč se neukážeš?"
Krokem pomalým k ní vykročí.
Zazní pouze tiché cvak,
letí kulka vzduchem.
Bezbarvý má ona zrak
a on se stal jen pouhým duchem.
Její krok k mrtvému tělu
je přeúžasně ladný.
Nyní už je mrtev věru.
Na tváři má úsměv chladný.