Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

illogico

06. 08. 2007

1116

Autor

alba_encantadora

illogico

pár něžných slov

přimhouřené oči

jak málo stačí

po kolikáté už?

tolik krásy, tolik slibů,

zbude jen rozmazaná růž

a když se ráno rozední,

všechno je to absurdní.

voňavý vítr, vlající tráva

bůh ví, že žena

ráda se dává,

důvody nejsou

realita se vznáší

do mojí hlavy

mlha se snáší

a když se ráno rozední,

všechno je to absurdní.

vše je tak jednoduché

pouta se lámou

a city slyší

písničku známou

už nejde odolat

okolí ztrácím

kam až se vracím?

a když se ráno rozední,

všechno je to absurdní.

vůně letní noci

je celá v tvojí moci

do karet ti hraje

zapomenout na zítřek

zde na prahu ráje

aspoň chvíli létat

pod něhou svět nechat

a když se ráno rozední,

všechno je tak absurdní.

6 názorů

já neříkám esi je to dobře nebo špatně... uvidíš co ti řeknou jiní - jak sem to četla si já pro sebe, tak by mi to líp sedělo právě bez těch rýmů - já nemám nic proti vázaným veršům, taky je píšu, ale to je můj pocit tady :o) možná až se k tomu vrátím jindy... ale nejvíc mi vadí to rozední absurdní... možná jen zvuk toho slova "absurdní" :o)