Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHledat-bloudit
17. 08. 2007
0
1
592
Autor
Lenčííí
Všude jen tma a já v ní..
Čekám na světlo, tma se mi nelíbí..
Každý svítí jen já ..já ve tmě jsem ztracená..
Ztracená v hlubokém lese..
Kdo mě zachrání…
Země se propadá a já se probourávám hloub a hloub..
Když už jsi myslím, že jsem konečně dopadla...spadnu ještě
Něco mě táhne vpřed
Před sebou vidím trampolínu…odrazím se, a tak rychle jsem zase nahoře
Na vrcholku té nejvyšší skály
Ale jak už to bývá nezůstanu tam a spadnu opět dolů
Trampolínu už nenacházím
Zůstanu dole smířená se vším..
Snad jednou najdu křídla
A vzlétnu ..
Vzlétnu do nebe a posadím se na ten největší mráček..
Konečně budu mít své místo…
Tam zůstanu ..
Tedy dokud se mráček nepromění v tmavý mrak..a nezačne z něj pršet…
Proč prší jen z mraků, na kterých si ustelu…nikdo mi to nechce říct..
Však najdu si zas mráček a zůstanu…snad jednou se nezmění v mrak..