Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVčera
19. 08. 2007
0
0
574
Autor
Lenčííí
Bylo to včera
Včera jako dnes
Stál tak blízko mne
Tak blízko, jak se mi ve snu zdávalo
Myslím si nu, co stojí tu
Ale i přesto vím jak ráda
Jak ráda bych byla ještě blíž a blíž
Stojí i já stojím
Asi teda stojíme, že
Ani jeden, ale nevíme, co si o nás ten druhý myslí
Stojí a nejde ho přehlédnout
Mé oči k němu bloudí stále
A já ho vidím
U repráků stojí
Kouká
Ale pozor, né na mě
Kouká na ně
I já na ně koukám
Kvůli nim jsme tu
Ale stejně koukám i jinam, tam
Protože prostě proto
Píská, když chce zatleskat
Já tleskám, když on píská
Jsme sehraní
K holce se sklání
Ona mu šeptá do ucha
On jí ukazuje kam má jít
Má jít směrem pryč
Ale nejde
Tu holku, tu já nemám ráda snad od vždycky
Když se ozve poslední zapísknutí
I mé ruce naposledy zatleskají
Hlava se otočí
Nohy jdou vpřed, já s nima
A já si říkám snad ještě někdy budu tleskat
Pak už ho nevidím očima
A jsem ráda, že mi to velmi nevadí
Mu nakonec jistě také ne
Když ani neví, o své pozorovatelce