o Janu S

ty smutku něžných slovíček

čtu si tě stále dokola

tolik veršů,

lásky,

prostých větiček,

vidím se ve tvých krajinách,

v studánkách

i na špici tureckého měsíce

tam znovu víru našel jsem

tu která stále ztrácí se...

a lásku!

stále ji vyznáváš,

do konce života, do posledního dechu

nikdy se jí nevzdáváš

můj smutek tišíš ozvěnou

ze zaprášených stránek

děkuji!

volám za tebou

do těch bezedných dálek...