Pro ni (věnováno Agnes)

PRO NI

Na prahu mé pokrytečnosti stojí ona.

Jako nehybná socha. Jako nehybná socha s očima,

které pronikají mou duší jako nůž.

Prošla kolem. Neusmála se na mě. Na nikoho. Nesměje se.

V životě se nesmála. Smutné oči bloudí po ob

oblacích a po lavičkách a po stěnách. Nedívá se na lidi.

Nevěří jim. Kéž by mi uvěřila. Ona tuší, že tam někde

blízko ní stojím, jen mě nemůže najít. A tak mě radši nehledá.

Zvrácenost Osudu zastavit přál bych si. A mlha kolem.

Častokrát jsem hledal spojence v jiných tělech. Jejich nahá

těla a kafe a pivo. Špatná karta. Možná.

A tak dál. Dál. Ne, jen ještě stále pořád. Kupředu! To je blbost.

Proč kupředu? Jdi tam, kam chceš - doleva, doprava, kam chceš!

Nepomůžu Ti a od Tebe taky žádnou pomoc ne

Můžu Ti dát cígo.

Zástupy

Slyšíš plakat dítě, které se nikdy nenarodí. Budu si svým stínem.

Cítíš spálenou kůži, krev, beton, asfalt a zrezivělý klíč.

Dal bych si něco k chlastu.

Dokonalí ubíjejí normální. Ta síla trhá skály a zapaluje lesy.

Všude kolem. Jdeme! Ne? Tak ne. Dej mi odpověď,

a pak pohleď na stín stínů. Vzpomeň si na vzkříšení!

Sedím na dně a hledím vzhůru. Někdo sedí nahoře a hledí dolů.

Snad by chtěl skočit. A já bych chtěl vzlétnout.

Vyměníme si role. Ty budeš šašek a já král. Anebo obráceně?

Držíš mou ruku a divíš se proč je studená. Já držím Tvou a divím se,

proč je studená. A přitom oba hoříme černým plamenem.

Podívej se na svůj život a odřekni nesmyslům.

Potom se obrať dozadu a podívej se na Člověka přímo za Tebou.

Zeptej se ho, jestli zná podmínku žití. A já Ti můžu dát to cígo.

Tak chceš tu cigaretu?

Zase se mi o ní

A ruka svírající cigaretu. Nádhera ruku v ruce s neštěstím.

A smutné oči bloudí p

Copak nikdo neslyší její volání? Sejdeme se na konci časů. Slibuju...

Je čas vyčistit si duši. Od všeho. Nic nepotřebuje. V nic nevěří.

Ani v Boha, ani ve štěstí, ani v úspěch, ani v lásku...