Daktyloskopie

Můj veřejný plán je otisků sbírka..
Prsty mám černé, jsem černý celý..
Kde jen mám vzít
ten perfektní nástroj?
Kde jen vzít
ten nejlepší po-vrch?

Ze všeho nejvíc
Tvé tělo mi zdá se..

A už Tě vidím, jak ke mě přicházíš,
marně se bráníš,
i když jen na oko..
A tak napůl s bázní
a zbytek s rozkoší
něžně v Tě otisknu své černé Já..

A Ty?
Ty se proměníš v mořskou pěnu,
či ještě lépe ve vodní páru
a celého mne zahalíš..

A jak já zahalen Tebou, Ty zase mnou budeš
- splyneme v jeden kontrastní celek..

Trochu Tvé bělosti ukradl jsem si,
trochu Tvé lásky, něhy a čistoty..

Snad mi to jednou odpustíš..