Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sev duchu
30. 08. 2007
8
11
2129
Autor
malá.černá.kytička
Odešli z mého dotyku,
a přesto je jejich stopa ve mě,
jak noha vbořená do zamrzlé kaluže.
Autobusem, vlakem, autem
bych k nim dojela za chviličku,
ale už nikdy se nevydám jejich směrem.
(Dokonce jsme se i potkali,
ale čas nechal důvěrnosti zplanět).
Liják bere půdu pod nohama.
Řeka vylévá se z břehů.
Láska ztrácí něhu.
Naše pohledy si nevěří.
Po podemletém nábřeží
Kráčíš sama.
Jsou lidé,(věci)
s kterými dokáži mluvit
(už navždy)
jen duší.
11 názorů
Lucifer`s Angel
31. 08. 2007Lucifer`s Angel
31. 08. 2007Lucifer`s Angel
31. 08. 2007malá.černá.kytička
30. 08. 2007
moc se mi líbí první trojřádek - ale počítáš s tím že ta stopa jednou roztaje? a pak se mi líbí ten dvojřádek... u věty Řeka vylévá se z břehů bych já přehodila se vylévá spíš, ale to by zas nemuselo sedět tobě nebo někomu dalšímu :o)