Přátelé

Kam jsme se to poděli, přátelé bláhoví,

kde srdce naše jsme zanechali?

Už dávno nikdo z nás nemluví o životě

a úvahy půlnoční hřbitovu jsme ponechali.

Kam jsme se to poděli, přátelé mí milí,

kdy naposled jsme se upřímně zasmáli

pro slunce nad hlavami plnými ideálů

a marně jsme tehdy doufali.

Kam jsme se to poděli, přátelé na věčnost,

zmizel smích, zmizela bohéma naše.

Nikdo z nás už nestojí na břehu řeky

a nepláče pro lidskou bezohlednost.

Kam jsme se to poděli, přátelé milující,

není nás víc jak jsme tehdy bývali.

Nezkažení světem, létali jsme vzduchem

a všechno měli, přesto spící .

Kam jsem se to poděla, bez přátel svých

zůstala jsem bláhová, zasněná,

holka bláznivá, bez dětí, bez věna.

Jen v dálce zní má ozvěna...Kam jsme se to poděli?