Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Na cestu ...

17. 09. 2007

1008

Autor

Ufounek

Ve tváři známých obličejů,

Cítím smutek,

Smutek odcházení,

Do jiných prostorů,

Do obrácených světů.

Ve tváři cizích obličejů,

Vnímám pohled,

Pohled smutnění,

Klopí oči,

Bez citů pohladí....

Pojď, půjdeme do hor,

Do lesů ze skal,

Do lesů studených.

Pojď, půjdeme do hor,

Ze strachu přestaň,

Vnímat chlad odešlých, když padá kamení ...

Tváře známých obličejů,

Dýchají smutek,

Smutek odcházení,

Do jiných prostorů,

Do obrácených světů.

...a popřejí šťastnou cestu...

Pojď, půjdeme do hor,

Do lesů ze skal,

Do lesů studených.

Pojď, půjdeme do hor,

Ze strachu přestaň,

Vnímat chlad odešlých, když padá kamení ...

6 názorů

Ufounek

06. 10. 2007

Dát tip

je to pro moji babicku, ktera vplula nekam na jiny breh ...

Už potřetí čtu tuhle báseň - a pořád ještě nemohu přijít na to, z čeho vlastně pramení její tklivá, smutnící síla. Jak tenká, jak zrádná je hranice mezi tím, když se v rodící básni slůvka, básnické myšlenky vzpříčí, nechtějí pasovat jedny k druhým a vytvořit jeden ucelený obraz - a mezi tím, když náhle souhlasí všechno, všechno harmonuje se vším, a výsledkem je náhle něco, co se jeví téměř dokonalostí samou. Snad že Ufounek tady zase jednou dokázal ukrotit svou lecky až příliš vzletnou fantazii, dokázal ji vtisknout pevnou myšlenku a řád - takže čtenář nemusí klopýtat o otázky, co tím či oním básnickým obratem bylo právě míněno, ale hovoří se tu jasnou řečí přímo od duše k duši. Krásná, přesvědčivá báseň; to "bez citů pohladí" je vynikající! A to "...a popřejí šťastnou cestu..." - tak to svým skrytým smutněním až zabolí... Ale je to nádherné...