Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLáska
31. 05. 2001
0
0
891
Autor
Rrug
Láska
Nic nemám!
Jsem sám a nahý v pustině,
a v této trpné hodině,
přišla.
Zjevila se a naše srdce zaplála,
a já,
chtěl jsem pro ni umřít,
bezmála,
však všechno někdy končí,
a někdy začíná,
a ona,
napověděla mi očima,
že náš čas vypršel,
a já jsem odešel,
dlouuhé hodiny a dny,
v myšlenkách se toulal,
a každou vteřinu života jsem zkoumal,
kde udělal jsem chyby,
však nepomůže žádné kdyby,
je pryč.
Nikdy se nevrátí.
Sbohem, Lásko!
To jistě, ale Krel má pravdu, musíme se ohlížet na ostatní. Přes všechno, co si napsala jsem stejně přesvědčen o tom, že lidé chtějí být šťastní. Alespoň takové lidi já znám, ačkoli přiznám, že nemám tolik životních zkušeností, abych mohl soudit lidi. Ty taky cítíš bolest jen když chceš?
Ano duše je svobodná...ale přece by měl člověk přemýšlet o svých činech, dřív než je vykoná.
Jdi dál a nëohlížej se nazpět!!
Síla s Tebou.
Ano, kazda duse je svobodna, ale proto, ze to tak je, nema pravo zahravat si s dusemi jinych. A z toho vznikla tahle basnicka. Uznavam, ze neni moc dobra, ale psal jsem, co jsem v tu chvili citil a to se taky pocita. Ackoli nikdo jiny to posoudit nemuze...
Rrug: "...každá duše je svobodná, ale proto, že to tak je, nemá právo zahrávat si s dušemi jiných" ???!!! ... podívej, pokud je duše svobodná, může si dělat v podstatě co chce... je to její bytí, její rozhodování, její volba... a to, že tu napíšeš, že nemá právo zahrávat si s dušemi jiných... ono to jde?... chci říci, bolest jde cítit jen tehdy, pokud ji cítit chceš... rozhoduješ se stejně svobodně jako ostatní duše, já vím, že pro většinu lidí je to věc, kterou nejsou schopni překonat nebo lépe řečeno připustit si, že to, co se děje není zahrávání jiných s nimi, nýbrž jejich vlastní tvůrčí myšlenka, která se projevila... nechci, aby sis myslel, že Ti chci ublížit, ale pravda je taková, že lidé se ve svém strachu, tísni, bolestech doslova vyžívají... a když náhodou jsou šťastní, hned se dívají kolem, zda-li to někdo neviděl... a zase strach .. a už jsou v tom znovu... oni totiž lidé se nedívají na to, co chtějí oni, nebo jejich duše... snažejí se chovat tak, jak se od nich očekává, jsou takový, jaký ostatní chtějí, aby byli... a já si prostě myslím, že lidé chtějí být nešťastní.... ale NEMUSÍ BÝT, KDYŽ NECHTĚJÍ, je to jejich volba!!!... a na tom si trvám....
.. já nevím... a nic říkat nechci... chjo nemůžu si pomoci... prostě... každá duše je svobodná.... a a aaa... a bytí je krásné a aaaa a.. já vím, už jdu... .... ale ještě Ti tu nechám sluníčko pro dušičku, aby Tě zahřálo a bylo lépe....