Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jak jsem potkal knihu aneb moje první krůčky literaturou

12. 10. 2007
2
6
522
Autor
Snapp

Jsem velký milovník literatury a knih zvlášť. Můj pokojík, v naší garsonce 1+1+dveře, je pln knih různé šíře, žánrů, autorů, zemí. Knihy, krom duševního a vědeckého využití, mají v naší rodině i jiné poslání. Nejeden stůl, nejedna židle, drží ve vodorovné poloze právě díky  knihám. Taktéž na polštáři rodiče ušetřili, a hlavu mi při spánku masíruje brožovaná kniha Julesa Verna. To je taky důvod, proč se nořím do snu v ponorce a sním o dvou letech prázdnin.

Poprvé jsem se srazil s knihou v první třídě. A to přímo doslovně. Spolužák, který se asi zle vyspal a nebo ho starosta načapal s cigárkem před obecným domem, po mě hodil knihou. Slabikář mě propleskl takovou sílou, až mi v uších zvonilo a učitel zařval „ Kdo tu má píšťalku?! Ale hlavně se do mě dostala písmenka, slova a obrázky, nemluvě o mém mateřském znaménku ve tvaru J.

Toto brzké nabytí umění číst a psát ve mně vyvolalo předčasnou lásku ke knihám. A to přímo hysterickou, jak jen láska může být. Zatímco ostatní moji vrstevnici proháněli sukně, já proháněl listy knih tak rychle, že jsem byl schopen přečíst knihu za 2 hodiny. Tudíž jsem potřeboval víc a víc knih, abych měl neustále co nového číst. Jenže. Do našeho skromného příbytku se všechny tyto knihy vejít nemohly. Už to zašlo i tak daleko, že když jsem se šel sprchovat, což u nás vypadalo tak, že sem ležel ve vaně vytvořené z méně dobrých knih (žádna kniha není špatná) a někdo z rodiny na mě lil vodu, kterou jsme nachytali do petlahve, tak ty knihy používala ta která osoba jako stoličku. Jednou ale ta stolička byla už v takové výši, že když se na ní maminka škrábala, tak se hlavou praštila do stromu, upadla a knihy na ni. Po chvíli se vysoukala z hromady knih volajíc „ A dost! Ty a ty tvoje knihy jste tu skončili!“ a vyhnala mě z domu, házejíc za mnou knihami a tudíž vrácení a žadonění o přijetí opět domů nepřipadalo v úvahu. Pokud jsem nechtěl dostat další ránu knihou.

Teď, o 10 let později, bydlím ve svém vlastním domě, postavené z pevných ruských knih (základy domu mám zhotovené z Kapitálu a stěny domu tvoří hry Williama Shakespeara. Žiji si tu se svou ženou knihovnicí, a budeme žít šťastně až do doby, kdy DPH pro knihy překročí 15 % hranici.


6 názorů

Quaken
14. 10. 2007
Dát tip
Konec se ti povedl :) Máš ho mít...

Mária
12. 10. 2007
Dát tip
príjemne som sa pobavila pri čítaní ,je to milo a humorne napísané , páčilo sa mi to .teším sa na ďalšiu tvoju tvorbu ,tak nech sa ti darí

Snapp
12. 10. 2007
Dát tip
Jednou jsem na sebe vylil džbán kakaa a to byl flek jak *** a v ČR je možné NAPROSTO VŠE jinak, nechci machrovat, nebo se spíše zdtrapňovat, ale právě tento text byl uveřejněn v jednom almanachu

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru