Nostalgie

Občas na mě sedne taková blbá nálada

Že sedím a brečím

A koukám na ni a do sebe

A lítají mi hlavou všecka ta

Jak to a Proč ne

 

A myšlenky

jako že když ukážeš světu záda

tak on je zas ukáže tobě

 A že jsou to jen takový blbý hry

Kočky s myšma

a že

Na tom vůbec nezáleží

 

Všichni jsme si odseděli první třídu

První se ale nikdo nikdy hlásit nechtěl

Já si to pamatuju, bejval jsem vždycky druhej

Tehdy v děsně krátkých odpoledních jsme

Polykali nasucho

Když kolem náhodou prošla,

však vy víte která

Každej takovou potkal

 

A lízali jsme

Nanuky

No jasně

A léta byla někdy horká

a někdy zas až moc mokrá

Hlavně teda jedno jo a tehdy

Jsme se měli…

 

Že někdy bývaj moc malý

Deštníky, ale v mokrým tričku jsi vždycky

Tak nějak hezčí

A netvrď mi, že ne

Když jo

A pak že nejsou pěkný holky

 

Že je někdy strašně fajn ten deštník sklopit

A běžet

Já to zkusil

A víš, je to prima

 

Na chvíli proste nevidět

Nevědět

Že na tom pitomým chodníku nejsem sám a že

Se mi lidi debilně nechápavě zabodávaj do tváře

A ťukaj si na čelo

 

Možná to není až tak špatný

Že není vždycky modrý nebe

Nad hlavou

A že občas i šlápneš vedle nebo

Do něčeho, co je teď vedlejší –

 

Že splývám

V čase, který utek a já si ho nepamatuju

Léto zima a všecky ty moc mokrý kapky

Co mi slepily víčka a já se nemoh koukat

Jak jsi ještě hezčí než

Obvykle

A že dneska už je to jedno

Že dneska už asi jo

 

---