Lásko-zůstaň!

Lásko-zůstaň!    

                       Horký písek pálí, do zad mi slunko nevidí,
                                ležím si pod palmou na pláži-bez lidí.
                                Slunce své paprsky moři závidí,
                                vychládá a trochu šediví.

Průzračný oceán vlny v nekonečnu kácí,
zrcadlo nebes věčně nastavené.
Obloha v černém smaragdy ztrácí,
ovzduší vůní manga je prostoupené.

                                Jazyky přílivu se dotýkají nohou,
                                vítr z dálky velrybí píseň pěje,
                                když vydají se na svou cestu dlouhou
                                a milostná touha u srdce je hřeje!

Ve vzduchu cítím vůni koky
a vnímám tvoji přítomnost,
očima hladíš štíhlé boky
a vidíš ve mně nevinnost.

                                 Přivírám víčka, kloním hlavu,
                                 k polibku nastavuji ústa,
                                 ve sladké šťávě z manga s tebou plavu
                                 a tiše říkám, lásko-zůstaň!

Polibek něžný skrývá vášeň nekonečnou,
můj jazyk vyrazí tvému rychle vstříc,
dál dobýváš mou kůži mléčnou,
po prsou je kladeš níž a níž.

                                 Tonu tou vůní z cizí řeči,
                                 pomalu mysl opíjím,
                                 když v nádherné milostné křeči,
                                 výbuchem rozkoše zešílím!