Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ptáčátko

23. 11. 2007
0
2
583
Autor
Ťulda

Jsem jako ptáče uvízlé v trní,

čekám na ruce, které rozhrnou křoví, které mě vysvobodí..

z osidel strachu bytí a samoty..

Čím víc se bráním, tím víc to bolí...

Trny drásají mé tělo

krev jako bolest vytéká ze mě,

prosím o vysvobození,

o teplo dlaní, které rozhrnou křoví,

o objetí, bezpečí a lásku, kterou přinášejí...

Prosím o naději...


2 názory

Ťulda
23. 11. 2007
Dát tip
No byl to jen pokus...

Dáša
23. 11. 2007
Dát tip
chápu, ó jak chápu tvůj povzdech, však poezií zváti toto dílo bych si netroufala ...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru