Snění

Kapky deště točí se ve víru,

Ve víru ve středu vesmíru.

Mé naděje rostoucí

K mému srdci se pnoucí

Sahají výše,

Až do staré chýše

Plné pavučin a prachu,

Plné lidského strachu.

A já doufám v časy další

Nepropletené vší falší.

Já stoupám ke hvězdám bez zemské tíže

A není nic, co táhlo by mě níže.

Rozum zůstal se spánkem

A já konejším se s vánkem.

Ti dva teď spí v realitě

A já slastně unikám té brutalitě.

A světla hvězd už se skoro dotknout mohu,

Ale má mysl probouzí se kdesi v rohu

A táhne mě opět dolů,

Do šatníku lidstva plného molů.

Můj výlet končí,

Hvězdy si dál po nebi tančí

A já pospolu s rozumem upadám do zapomnění,

však ani ve spánku se zlé v dobré nemění…