Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Mám tě pořád v sobě

26. 11. 2007
3
12
1549
Autor
Mioneo

to je tak když vám něco připomene to co jste už nevěděli ;o)

Mám tě pořád v sobě.

Palčivým, nenechavým dotekem mě svádíš, když vím...

Zatínám pěsti, až na spáncích žílám se chce vyskočit.

A to je jen vzpomínka.

 

Pamatuješ, hřála jsi víc jak kamínka.

Spali jsem u nich, vedle nich, za nimi, před

a vlastně všude kam mohli vidět...

Ještě teď, když zatopím se červenají a musí se stydět.

 

Chci se jich chytit, tak jako mě tahle vzpomínka, ale sama víš jak pálí.

Kolik nenechavých mi prošlo náručím, kolik ospalých a něhou orosených snů jsem si splnil?

 

Těžko, klíč dávno zahozený a rezavý strčit do zámku, když není nikdo, kdo by snil a zavřené dveře toužil otevřít.


12 názorů

Wronski
26. 03. 2011
Dát tip
má to takovou zvláštní poetiku, která se mi moc líbí. *

Trochu se ve mně pere přístup k literatuře jako takové a co od ní čekat tady. Těžko říct, jestli být kritická ve všednosti, líbivosti a nebo nadšená z toho, že ještě někdo na pocity nahlíží primitivně - tedy tak, jak je prožívá? Nemetaforuje, nevyužívá imaginaci, básnivost, neskrývá se za tím, že poezie je svět až tamto, a ne já. Asi mi úplně nerozumíš, na tom nezáleží. Chci říct, že taková báseň (budeme-li jí tak říkat) asi nemá ambice se stát součástí nějaké sbírky, ale narozdíl od básní láska-páska-sázka a sebe-nebe-tebe-sebe je osobitá, nabitá vlastními prožitky, které nejsou pro další čtenáře zakamuflované a pro mě je to teď umění (zkoušela jsem něco napat a nešlo to) napsat něco za sebe, bez zřejmého ovlivnění. Končím s výlevem, já děkuju, ačkoli je to bez tipu. Nechce se mi tohle hodnotit tipem. (tipem hodnotím práci a snahu, tohle na mě působí spíš jako osobní výpověd, která sice není špatná, ale nechtějí se mi hodnotit pocity a samotný autor - že bych se ti to rozpovídala o svých věcech blabla)

j_i_r_i_k
10. 12. 2007
Dát tip
Mioneo: "tak proč nebýt trošku kýčovitý, když láska ve své slepotě je" tesat do kamene, je to tak :)

Mioneo
09. 12. 2007
Dát tip
jj vím trošku strohé, ale taky to nezařadím nikam co bych měl... je to jen, jak již píši v prologu vzpomínka. je místy fádní, obnošená, místy sahá kam už nemá a celkově matoucí, tak proč nebýt trošku kýčovitý, když láska ve své slepotě je... S tou hlubší kritikou fakt chyba... co už ;o) díky

j_i_r_i_k
09. 12. 2007
Dát tip
Autor stojí o hlubší kritiku? Snad raději ne... Hřálas jak kamínka, zůstala vzpomínka. Kolikrát jen se asi takový rým už vyskytnul? A červenání studem už je též poměrně nezajímavé, i když ve spojení s těmi kamínky se tam něco skrývá. Celkově mi to vyznívá jako "musím se vypsat", beru, je to syrové a opravdové, ale rozhodně to není na vyžadování hlubší kritiky :)

Mioneo
27. 11. 2007
Dát tip
a přece není!!! ;o) ty kamínka to vědí... a proto se stydí =o)))

martinez
27. 11. 2007
Dát tip
s tou představivostí se to má jinak... můžem začít třeba u pana martineze... páč to byl můj manžel a martin nebyl ani on ani já :o) představivost mi nechybí /poetika doufám taky ne/ jen tam k dokonalosti chybí třeba spali jsme "spolu" - takhle je to opravdu "jen" o spaní, víš? ;o)

Mioneo
26. 11. 2007
Dát tip
předsavivost pane martine"t"z ono totiž asi bylo se za co stydět ;o) trošku poetiky do statistiky! "Děkuji stydlivé kritice ;o))) "

martinez
26. 11. 2007
Dát tip
jen nevím esi máš tak abnormálně stydlivý kamna... červenat se kvůli něčímu spaní ;o)

nj, vzpomínky, taky jich mám kupu... a některých dost bolestivých... t*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru