Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Temnotou bloudící

28. 11. 2007

714

Autor

Dášeňka

TEMNOTOU BLOUDÍCÍ

Procházím

ztichlou ulicí

v dráždivé

záři lamp

můry kroužící.

Skotačivý

vítr

v záclonách

ospalé

noční stíny

honí.

Měsíc

srpečkový

úsměv skrývá

buclatou

obláčkovou

dlaní.

Dívám se

do oken

osvětlených

jaká

skrývají

tajemství.

Proč pláče

ta dívka

u vázy

s růží

ztracená

v sobě bolestí.

Slyším

hádku

dvou milujících

ráno je

přivítá

v mlčení.

Dítě co

s bázní volá

mámu

v náruči

schouleno

k ztišení.

Milostnou

vášeň

v plamínku

svíce

výkřiky slasti

provází.

Pak jsou

ti ostatní

kteří již spí

a ve snech

únik

nachází.

Náhle se svého

srdce ptám

„kam patřím já

samotna

temnotou

bloudící.“

3 názory

sestricka.slunicko1

01. 12. 2007

Dát tip

moc zdravím, Dášeňko...máš to moc hezké*tip*

je to moc hezký, jen bych změnila formu - neusekávala bych ty verše tak pod sebe, to skutečně chceš, aby člověk pak četl - milostnou.....vášeň..... v plamínku.....svíce....? Já bych osobně na osamělý řádek dala jedno slovo jen v případě, kdyby bylo nějaké stěžejní pro celou báseň, završující, nebo tak. Ale i když by člověk moc chtěl, neůmžou být přece skoro všechna ta stěžejní? :) Ale jinak *

reinka

28. 11. 2007

Dát tip

patříš také do jednoho z osvětlených okének a třeba ti bude někdo závidět, až tě zvenku uvidí zasněnou a zamilovanou:o))))))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.