ŽIVOT

    Ano, žiju a asi to bude mít i svůj důvod, protože kdybych neměla žít, tak tady zkrátka nebudu, takže tady mám být.  Všechno v životě má svoje místo a svůj důvod. Pochopila jsem to po dlouhém pochybování a neustálém omílání takových těch zbytečných: KDYBY A CO BY KDYBY . Tohle nikam nevede. Život se musí brát takový, jaký je. Pro někoho by možná bylo lepší, kdybych tady nebyla, ale já stále věřím, že je na světě mnohem více lidí, kteří jsou rádi, že jsem. Stejně jako já jsem ráda, že oni jsou. Tím mají být míněni blízcí, přátelé a rodina.   Já jsme ráda, že jsme za svůj zatím krátký život poznala tolik úžasných lidí, kteří pomohou, podpoří a vyslechnou. Je to úžasný pocit mít přátele.  Mít někoho, na koho se můžete spolehnout.

Nedá se říct, že jsou jen špatní lidé, protože to není pravda. Na každém člověku lze najít něco dobrého, jen je třeba hledat.  I když nám někteří lidé v životě ublížili, donutili nás k slzám, hnusně otitulovali bez jakéhokoliv rozumného důvodu, tak i tohle všechno, co je zlé a nepříjemné má v životě svou příčinu a nestalo se to jen tak.  Důvod tohoto všeho bude nesjpíš ten, že se z toho poučíme a příště budeme připraveni se ubránit.  Dále bych asi shrnual to, že z každé chyby si lze vzít ponaučení a na všem špatném lze najít něco dobrého s prospěšného. I nová špatná zkušenost je vlastně novou dobrou zkušeností. Nemyslíte?  Pro něco určitě.

Žijeme proto, abychom umírali, ale před smrtí toho musíme ještě spoustu poznat, prožít a pochopit, abychom mohli v klidu zemřít.  Minimálně se musíme narodit, vyrůst, mít nějaké vzdělání, osamostatnit se,  vykročit do života, zamilovat se,  najít si práci, vybudovat kariéru, založit rodinu, zestárnout, dostat se do důchodu a zemřít. Zkrátka laespoň v něčem nálsedvoat naše rodiče a poučit se i z jejich chyb, i když uděláme své vlastní.  Hlavně ale nezapomeňte, že chyby jsou lidské a dělají je lidé. Tedy my všichni.

V této úvaze nehledejte nic extra. Neměla jsme co děalt, tak mě na moment chytla múza a já přenesla své myšlenky na papír.