Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seElf
22. 12. 2007
1
1
660
Autor
Gimli_syn_Gloinuv
Lehký krok a plavý vlas,
rok jest pro něj jako den.
Ladná chůze, zvučný hlas,
smysl života toť jeho jen.
Město v lese, v stromoví,
nikdo neví kde to jest.
On to ví, však nepoví,
sic stihnul by jej trest.
Střeží les, ten domov svůj,
i zvěř jež žije kolem něj.
Pomož mu, vžy za ním stůj,
luk svůj připravený měj.
Zpívá písně krásné,
zvěři, vodě, rostlinám.
Pozoruje hvězdy jasné,
chtěl by zpívat také vám.
Minulost a přítomnost,
to vše se mu ve chvíli slévá.
Vlastní je mu výmluvnost,
a málokdy se hněvá.
Toť jest balada má o elfech,
o těch, jenž ve středozemi žili.
Smutné jest, že v těchto dnech,
nejsou zde, již nás opustili.
Gimli --> 18.12.2007
rok jest pro něj jako den.
Ladná chůze, zvučný hlas,
smysl života toť jeho jen.
Město v lese, v stromoví,
nikdo neví kde to jest.
On to ví, však nepoví,
sic stihnul by jej trest.
Střeží les, ten domov svůj,
i zvěř jež žije kolem něj.
Pomož mu, vžy za ním stůj,
luk svůj připravený měj.
Zpívá písně krásné,
zvěři, vodě, rostlinám.
Pozoruje hvězdy jasné,
chtěl by zpívat také vám.
Minulost a přítomnost,
to vše se mu ve chvíli slévá.
Vlastní je mu výmluvnost,
a málokdy se hněvá.
Toť jest balada má o elfech,
o těch, jenž ve středozemi žili.
Smutné jest, že v těchto dnech,
nejsou zde, již nás opustili.
Gimli --> 18.12.2007