zklamání

V hlubokém tichu tvé myšlenky slyším,

beze slov, i s nimi, tobě rozumím...

Zašeptej, příjdu

Zakřič, budu s tebou!

nebojím se kráčet slepá za tebou!

Věřím ti, jsi má jistota,

před tebou nejsem víc než prostota.

Sama sebou víc něž mě kdokoli zná...

Víš čeho se bojím, jaké naděje mám.

Strach jen jediný, že neumím dost ráda mít

a jediné, co zbývá mi je snít,

Že opustíš mě, přestaneš mě znát,

chtěla bych, abys byl se mnou rád...