Až jednou přistanem na druhém břehu

Až jednou přistanem na druhém břehu projdem tou branou kde v nahotě srdce stranou nás odvedou andělské ruce a všechnu lásku svou všechnu svou něhu vloží nám do duší jak v křehké vázy věřím že nikdy si nebudem drazí méně než na Zemi kdy jsme si byli Že dávno před námi milenci snili o lásce vesmírným předivem tkané? Že nejsme poslední? Že nezůstane jediná vzpomínka v srdcích těch dalších v křeči se topících ve lžích a falších? Já přesto dál ruku svou vkládám v tvoji S tebou se nebojím tou branou projít

---