Někteří lidé mají oči jako indické vázy

Někteří lidé mají oči jako indické vázy

navenek malované barvou červenou a modrou

však uvnitř popraskané jako ruce kopáčů studen

kteří se za nocí plačky dívají do hvězd

ty oči v sobě mají nestálost tygra v období dešťů

a touhu dobýt svět vsedě zpoza stěn z knih

jsou jako bankéři, uklízečky, anebo učeň - mnich

a zajíc, jenž vzal do zaječích

ty oči nemají rády kouř

Někteří lidé mají oči jako hluboká jezera

do nichž se v soutoku vlévají vrásky

(jsou vždy více jak dvě)

lidé s těmato očima veslují od břehů střídmě a dál

a zatínají hluboko

jejich vesla jsou sekery, které z vlny vytesají strom a na něm mrkající ryby

anebo zahradu plnou mluvících krtků

vždy se mírně přivírají, když chtějí vidět lépe

(dokořán jsou slepé)

Někteří lidé mají oči jako kulečníkové plátno

rozlehlé v mělkosti zelené bažiny

poseté rákosím, krokodýly a tichem lampiónového přítmí, které osvětluje jejich soustředění

při něm se již posté zapřísáhli, že od této chvíle budou věci dělat pořádně

chtějí po té bažině bruslit

brusle však půjčili v raném dětství osobě, která se nikdy nepředstavuje

ty oči jsou těkavé a hravé

každá rovina je splavem

Někteří lidé mají oči zatažené jako led

skleněné kuličky lidsky se třpytící do záhybů smrti

studené, vnímavé, křehké a bolavé

tápající a ukotvené a silné a obdivuhodně neběsnící ve své lítosti

při každém rozbřesku tají

těm očím se oheň dvořil

nevábil, hned zaštípal

ještě jsem spal

a ty máš oči

a ty máš oči po mamince