Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProkletá
Autor
Neznámá
Prokletá
Prokletá, smutná, bez řečí,
klečím tu smutně ve štěstí.
Radost, láska a krása,
jsou jak příliš vysoká terasa.
a tak klečím a žaluji,
Tobě se hnusně vnucuji.
Netuším, komu to říct,
že neumím vůbec nic.
Snad brek a zlost je mým umem jediným.
A tak co dělám?
Ryju si nožem do ruky,
že bolest mi nic nespraví,
že slzy jsou známky slabostí,
té podlé staré ženy,
co sídlí někde v nás,
té baby z hnusoty,
co ukáže se, aby shodila vás.
Jak křehký je dotek tvůj,
co chlácholit by měl,
však působí jen bolest z obavy,
že tohle už fakt nikdo nespraví,
i kdyby tisíckrát chtěl.
A tak znovu se ptám:
Co to, sakra, dělám???
Křičím na sebe se vztekem
a odháním Tě s Tvým dotekem.
Nenávidím tě a miluji,
Znovu Tě k sobě vinu
a cítím jen a jen svou vinu.