Z obrazu

Vyskočím na rám obrazu. Barev rej je všude kolem. Nechám se do toho víru vtáhnout? Poboběhnu po kolmé ploše, po laku se mi nohy kloužou. Jen tak tak uhýbám královské modři, když tu na mě vybafne rubínová červeň. A běloba páchne nicotou. V černé se můžu schovat. Žene se ke mě trávová zeleň, sotva před ní uhýbám, tak se bojím i té sluneční žluti, která mě obklopená nebeskou modří dohání. Je v ní ještě čerň zamíchaná s nicotou. Už jsem stejně promočená jako malíř, který pod bouřkovou oblohou obraz maloval.