Louceni

ne, nebylo mi do zpěvu….

já dobře věděl, že jsi dala

více než jen pár úsměvů,

pár pohlazení.. krásných slibů..

Udělali jsme tenkrát chybu,

když čas nám chvíle neměřil,

jen ubíhal, jak mráčky hnáné

větrem, na nebi azuru

a štěstí dříve nepoznané

nechtělo vědet co se stane…?

Dopřej nám to Pane..

rozpustˇ v tom lásky oceánu..

Sen skončí se, jak čelit ránu

jak přetnout uzel gordický..?

Vystačí nám už navždycky

jen vzpominky a něha daná?

Jen pootevřená brána

ráje, ve kterém hadů není..

co přinese nám rozednění .._?

vratˇ se mi zpátky, moje vílo,

budˇ milosrdný