religiózní (ne)smyslnost II

Nepříjemný pach se line ulicí a všude kolem děsný klid, na rohu dáma s kosou stojící, ten obraz mi zůstal vryt. Její kosa zbrocena je krví, přibyl další kříž, dámu však nic nezastaví, ani svatá mříž. Nová oběť v dohledu slyší kosy svist, neodolá pohledu blížících se krys. Mrtvé tělo padá k zemi, hlava o kus dál, co s ní bude, nikdo neví, ani božský Král. Neúplatná smrti dáma nabízí svou dlaň, za pomoci pekla Pána žádá krutou daň. "Bůh vám hříchy odpouští, stačí párkrát amen, mozek v kaši rozpouští, ač mohl být kámen. Chci spravedlivý trest, zabíjím zlo bez lítosti, kdo pozvedne pěst, ztrestán bude bez milosti." Neodvratná smrti blízkost charaktery odkrývá, když tu náhle temnou místnost někdo zvenčí otvírá. Dáma s kosou nezahálí, smrtelný pot stéká, ze dvěří se proudem valí purpurová řeka.