Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

D.mov

23. 01. 2008
0
1
272
Lesy jsou tmavé,tam kolem mého domu
  A smutné hvězdy z nich trhají  oponu
Člověk tu má pocit,když  hledí k vrchu stromu.
 že bůh věší do oken,jehlovou záclonu.

Cesty jsou kruté,kamkoli z mého hradu
  A lidi zlí ,hlídají  kolem těch cest
Za  zdí v lesku zornice ,vidět je zradu
   Možná je strach a zmatek jenom test.

Šance jsou mrtvé,tam kam mě osud postavil.
  Se skroušenou depresí z vlastního úhlu pohledu
A sny a touhy,jež jako svíčku osud roztavil,
  Již nebrání,já ještě zábrany rozeznat dovedu

1 názor

T_O_M_
24. 01. 2008
Dát tip
zoufale začátečnické...jsem nepotěšil, tak jak to napravit...? nevím...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru