Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMlčení
17. 06. 2001
2
0
964
Autor
ARABA
někdy je těžké mluviti nahlas
MLČENÍ
Někdy je těžké říct si do očí,
co z duše na jazyk přiskočí.
Tolik chci toho často říct...
a nakonec ...mlčím,
najednou nemám slov...
najednou dojde mi hlas,
kam zmizela má výřečnost?
...a potom...
říkám si PROČ?
...proč neříct NAHLAS
co v srdci mám?
...nemám snad odvahu?
...nebo se stydím?
nevím, snad.
Co nadělám...
Příště snad...
najdou se slova
a možná i hlas.
Najdi své já a najdeš slova i hlas...
Dílko promlouvající do duše - jednoduše psané, ale tím pěknější a pravdivé.
Teda tohle taky tažívám a jsou to muka,ne a ne dostat ze sebe ,co mě trápí a chci to říct a nemůžu. Ty jsi to tak hezky vyjádřil, že dáván tip.
Konstantinidisová
17. 06. 2001
Souhlasím s prologem, báseň je čistá, lehounká, z duše na jazyk bývá tak blízko... však neřekla bych docela, že nahlas nevyslovit je vždy chybou - z prostého důvodu: vkládáš protějšku důvěru v jeho schopnost mnohé si dokreslit. Pozor na hranici, kdy to ještě jde, k zásadním věcem přeju rozhodně zdravé hlasivky :-)
čudné to blokácie mysle... Občas. Napríklad počas malých štátnic... A pravidelne po 7 pivách...