Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

o někom, kdo přišel, odešel, ale zůstal

05. 02. 2008
0
0
242
Ležím na posteli,
Hodiny tikají,
Tak přesně,
Mučivě,
Do ticha.

Někdo ke mně přichází,
Vidíme jen obrys tváře,
Tmavou siluetu u mé postele,
Tajemný,
Neznámý,
Plný vůně,
Snad,že si tady vedle mě ustele..

Natáhl ke mně svou paži,
Jemně jako vítr mě pohladil,
Hřejivě,
Něžně,
Vroucně,
V edle mě tiše se posadil.

Dal si mou hlavu do svého klína,
Sklonil se a naše rty se setkaly,
Líbal mě.
Tak sladce,
Kouzelně,
Dravě,
Jakobychom se naposled viděly.

Poprvé a zároveň naposledy,
Ruku si dávám na srdce,
Však navždy zůstane tady..

Něco mi nechal…
Dal mi cennou věc,
Dal mi toho tolik…povídám stačí!

Zmizel ve tmě.

A ten dárek od něj zase tu v kolíbce brečí…
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru