S bláznem

Kam jdeš blázne?

Máš čtyři ruce,šest nohou,

půl hlavy a srdce z křišťálu?

Nic víc?

Sedím na stavidle,

pět - šest let zpátky.

To ještě čápi nosili děti

a hvězdy se chytaly do zástěr.

Cuchaj se mi nitě v labyrintu.

Nacházím konec,

ztrácím začátek,

ale s úsměvem.

Jó, vypálili mi srdce

a naglazovali do vínova,

aby mi bylo líp.

Duše se "vyvlíkla" z jehly.

Dělám magické kruhy

a světím si všechny křídy,

ale i Ty se šlápneš.

Mám ve znaku raka.

Mluví nesrozumitelnou řečí

a přitom mám duhu v zádech,

bílo v očích

a přesto nerozumím.

V dlaních hrst burských oříšků.

To nevadí, že se topíš!

Olej na popáleniny

a čekej, až budou znít zvony.

Pár prken s hřebíky.

Kladivo do ruky.

Nechme cvrčky cvrkat.

Pelyňkové čaje už se mi hnusí.

Vzkažte, že čekám.

Možná vydržím při životě,

ještě jsou naděje.

Dýchám na včelu, co se zapomněla.

Bouchly zase jedny dveře

desky z papundeklů.

Dneska lidské trosky

nic už nevydrží.

Rozběhnu se do červánků

a chytím toho koně,

co mi utekl, když bylo nejhůř.

Kdy to bylo?

Zapálíme pár svíček

nebo budeme ukazovat prstem na fantazii

a motat páté přes deváté.

Zůstává mi samota.

Každé jaro sázím trávu.

Kdo by to dělal

do lesů a do luk?

Věnečky z kopretin.

Kam jdu blázne?

Mám čtyři ruce, šest nohou,

půl hlavy a srdce z křišťálu.

Nic  míň!