Neperlivá

Vesta sessions

Vláčný jazyk pana Karla šíleně slintal ve vlažné kádi, která se nádherně kroutila. Jeho pátý orgazmus vystříkl do pekelných úst temného upíra Ondry. Nehleděl na city dřevěného a nemocného obra. Raděj si vysunul svůj mokrý a špičatý klobouk. Nechtěl přece svého soka zklamat! A tak si nasadil slunečního šneka na její škaredý a doktorský prst. Během této operace sledoval zapadlý jazyk a houkal na nevědomé svatebčany. Oni se přece nikoho neprosili, stvůry. Pozvraceli mnoho skvělých vězňů, protože se už dlouho navzájem uráželi a souložili. Třetí návštěva vyvolala neuvěřitelnou blbost - všichni muži na palubě houpají s nevlastními kraby. Na druhou odmocninu z průměrného žabáka má můj vlastní děda až nadmíru velký svetr. Tento svetr kouše. Ale ve vesmírném uvažování nemůže tento svetr vůbec být pomočen. On to nemyslel upřímně. "Babičko!" "Ano?" "Smrdí ti obrovský a nepěkný až nádherný a tajemný kocour?" Tak jsem se zas dostal do stavu vysněného boha. A jak? Nevím. Velkolepost této organizace není naprosto vůbec satirická. Ve skutečnosti to celé není. Přání - to je pěkná věc. Vůbec, proč to tak dramatizujete? Zmrd nejsi, jako! Jsi krásný a dobrý, protože tě všichni olizují rádi. Přestože nejsi válečník, jsi přece voják! Pane na nebi! Tak už mi konečně pomož najít ukřičeného, ujetého a neustále šíleného blázna! Podívej se na svůj uděl psychopata! Osvětli svou pravou ledvinu a ukaž pyj. KONEC

---