Posel včerejšího smradu mého

Ano. Jdu chcát. Kua. Neumím ani cracknout Total Commander. Pojď udělat nějaké dílo, kterým oslníme. A jak? Jak chceš. Já nevím. p p? Měl jsi napsat další písmeno. Po písmenu by to trvalo moc dlouho ... No?

Tak a už jsi konečně poslal všechny možné i nemožné boty tvojí šťastné a beznohé ruky do márnice. Nech prosím tě štěknout svůj chlupatý kanón bez jakýchkoliv ostychů do mojí hlavy. Udělej pět nenormálních a absolutních teorií o šesti naprosto stejných a ne příliš známých reakcích, které způsobují v určitých časových pásmech nevolnost. Ale pozor na jejich složitou nesrovnalost, mohlo by to znovu způsobit upadnutí tvojí brady, vole. Ježíš nikdy neobrací svou falešnou a zrádnou stranu na obyčejné rolníky, jako Bůh. Ježíš přece neexistuje! Věřím jen v obludnou, kritickou sebedestrukci. Ani ten hloupý génius nepřeslechne svoje ponožky, vlající na zábradlí časně po rozbřesku někde v západním Iránu. Ruka holky co píše haiku je dlouhá, navlhčená a voňavá a momentálně hmatá po své něžné, jemňoučké a slaďoučké jahůdce, kterou během svého prvního okamžiku v posteli s tímto medvídkem celou strčila do jeho špinavého ucha. Ta holka není Paulart, ale Ša-gej a podle nás jsou všechny kritiky přímo i nepřímo jenom pro smích ostatních rádoby chlapů a žen. Poněkud jiná je ovšem situace, když dva úplně omezení a homosexuální kamarádi zkoušejí žádat izraelskou bohyni, která vůbec netuší, že je žádaná dvěma těmito nyní už skoro bisexuálními naháči. Ono to stejně jenom všechno skončí. Já říkám: "Proč, přece si můžu odpovědět předem na otázku: Proč jsme se nikdy nepotkali, když mám tak velké nohy?" Je to tak moc pěkné, takže už by to mělo pomalu dostat nějaký zvrácený název - Posel včerejšího smradu mého. Konec? Gejša.

//konec No teda. Já to tu nemám celé. Zkompletuj to nějak. jj, přepíšu to a hodím to tam