Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePekelná lásky sonáta
21. 06. 2001
2
0
1321
Autor
riv
Chvilkový pocit... Někdy mi není zcela jasné, kde se vlastně ty myšlenky berou.
Pekelná lásky sonáta
Láska, jak růže v dešti rozkvetlá,
přivoníš... a jsi na cestě do pekla.
Ďábel se tam usmívá
a vyzívá Tě k tanci.
Z citů už nic nezbývá,
stali se z nás štvanci.
Tma, jež hoří řadou svící,
jak bývala jsi krásná, snící.
Plamen zvolna zhasíná,
času běh je příčina.
Ten satan je mi dobře znám,
je to zmar... a já sám.
K Mea: Jo, jo, kdyby tak člověk tušil, proč vždy dělá, to co dělá:-)))
P.S. A kdo to vlastně v tý hlavě čet´?
Do pekla nás nepřivádí láska, ale chtíč a nezvládnuté vášně.
Opravdová láska je tichá krása uvnitř nás nebo také tichá vnitřní bolest. Nezávidím Ti... ale dávám tip za druhou sloku.
Ježišmarjá, když sem si tohle čet, tak mi to nečet v hlavě takovej ten neutrální hlas, ale hlas úplně jinej! A proto ti dam TIP
... ale zajimalo by me proc?