Prasátko

Stejná barva kůže,
už naznačit to může.
Co skrývám v sobě za zvíře,
s podobou až k nevíře.

Dobré prase všecko spase,
podobu jsem našla zase.

Pro posměch tvorům ostatním,
I v tomhle jsem stejná a dobře to vím

Při chůzi ztěžka se valí
funíce, soptíce,
já cígo na plíce
a do kopce těžký dech pálí

Jednu věc však praseti závidím,
štěstí a radost, kterou já ve svém žití nikde nevidím
Netrápí se, že jiné prase je štíhlejší
Válí se v bahně, chrochtá a nic neřeší
Nemusí ničit svý tělo sportem a dietou
prasečí lásky na vzhledu nekvetou

Nikomu nevadí tukové polštáře,
nikdo se nesměje praseti do tváře
Nenajdeš žádný zvířecí ideál,
ketý by jídlo nějak zakázal.
Nenajdeš zvíře, co schválně hlady nevidí
takový starosti najdeš jen u lidí.

A nejvíc moje tučný srdce bolí,
když štíhlá holka si stěžuje na cokoli.
Na nohy laně, na štíhlý dlaně
na váhu v normě, je ve skvělé formě....
Stěžuje si na nedostatky z hrdostí a kuráží
a neuvědomí si, že nás nedokonalý tím hrubě uráží.

Nikdy bych chtěla být aspon jediný den krásná
byla bych šťastná,
má mysl zůstala by čistá a jasná.
Nemusela bych se tolik trápit
Z kalicha života mohla bych se zplna hrdla napít
Určitě bych byla jiná... ale to nejde změnit
kéž bych alespoň nebyla jak prase líná....

---