Poslední odpověď

Kamaráde,

touhle zpovědí bys udělal dojem možná na nějakou tvou studentku, ale já vím, jaký jsi lhář. Umíš říkat věci, které dávají smysl, ale necítíš je. V tom jediném máš pravdu. Možná ani nevíš, že lžeš. Možná to jenom nepoznáš. Píšeš tolik slov jenom proto, že věříš na to jedno slovo, které všechno změní. Řeknu ti novinu. Slova nic nezmění. To bys musel vstát od počítače a jít něco dělat. Jdi třeba okopávat zahrádku, ať mají lidé, co jíst. Tím dáš světu víc, než spletitými úvahami snažícími se obhájit úplně všechno. Jenže to by sis nesměl brát příklad z primitivů typu Honzyk, kteří si berou k počítači i jídlo a chtějí tak moc moc psát a mají tolik velkolepých myšlenek, o něž se stůj co stůj musí podělit, že ani nemají čas napsat jednu větu pořádně. Nakonec, proč by se měl génijuz jako Honzyk obtěžovat s pravopisem? Mluví za něj přece hloubka textů, třebaže si nevšiml, že se omezil na vnímání základních pudových pnutí, takže svou existenci povýšil na úroveň organizmů reagujících na světlo – svítí, nesvítí, jsem šťastný, jsem nešťastný, slintám, neslintám. Když nevyjde tohle, hodí se to na nějakou psychickou nebo fyzickou chorobu, kterou člověk nemá šanci ovlivnit, takže je všechno v pořádku. Nakonec nejsi první, kdo se rozhodl obdivovat ubohost ze strachu, aby z něj Satan neuvařil polívku. Ráda bych ti řekla něco hezkého, ale obávám se, že jsi přesně ten typ, kterej si myslí, že když mu holka nesní svačinu, kterou si zapomněl na stole, že ho miluje. Možná to nevíš, ale na lásku nejsou směrnice, a vlastně na nic ne. Maximálně na pečení bábovky, takže jestli si myslíš, že jsem bábovka, zkoušej dál svoje triky se slovy. Ale věz, že ti nevěřím ani jedno.

---