Souboj se zrcadlem

Když po ránu zrcadlo selže, říkám si: Jsem to já?

Opuchlé oči hmm - bohužel nelže: Jsem to já!

Tak ani nevím, proč mi letí hlavou, co mě to popadlo

ta hrůza: Jsem to já, nebo prázdný zrcadlo?

Co když v něm vidím jen to, co se ve mně ukáže,

co když každý jak se mu zlíbí, mě jen tak na špagát uváže?

Jsem vůbec tak silá, jsem to vůbec já?

A když upadnu na zem, zbyde jen střepů hromada?

Co když se taky tak chladem lesknu

a při vysokém stupni varu prasknu?

A nejsem náhodou taky tak stejně tvrdá?

Neskouzne po mně všechno jak po kousku skla?

Co když taky házím prasátka kolem?

A nestávám se příliš často pro ostatní bolem?

Dovolím jiným taky na mě zívat?

Taky se ze mě špína rychle umyje?

Dá se na to vůbec dívat?

Nebo mě každý radši rozbije...?