Než řeknu pal

Smutek a žal - než řeknu pal--->

je mi smutno...
sám bloudím tmou,
tmou čistou, ale nenasytnou...
Užírá mě zevnitř i z venku...
Není světla svíčky co by mě zahřálo či rozsvítilo...

Není tu nikdo s kým by mi bylo milo...
Život můj mohl by někdo mi opětovat, neboť následuje smrt.

Zářím však dáš-li mi baterky, a to ne na chvíli ale na věky
dokaď mi je někdo nesebere ... srdce nevyrve z těla.

Seber mi nohy, ruce... poletím
Učiň zatmění - tím zbav mě trápení -
kde mohli bychom se potkat ... já poletím
seber mi nápad - těch mám tucet
Teď všechny karty držím v ruce- a poletím
Hned jak sejde se stín ...

Já zvu tě na Mars, tam budem žít 
a když ne tam, tak co nejblíže chci mu být
Ne na Měsíc ale na Mars v noci výt
jedině pak mohu po sto letech najit věčný klid.

Ja nechám se vystřelit
Toť lepší než ve vrstvě prachu hnít
To je lepší než zcela prazdný být 
lepší než noci ve kterých již není o čem snít 

Kdy sen stane se touhou a touha posedlostí, které není nikdy dosti?
To láska způsobí že ožijou i mrtvé kosti
To tehdy začnou se stavět mosty k nebeským branám - 
otevřeným!  Já POLETÍM 

Hasta luego!